90 otázek pro exorcistu VII
Informaci o knize, z níž je čerpáno je v https://tradice.net/2022/08/2022-08-29/#gsc.tab=0
Když se démon explicitně projevuje, můžeme se ho tedy na něco ptát?
Úvod k Rituálu z roku 2005 o tom nehovoří. Rituál z roku 1614 o tom hovoří dost stručně: „Jsou nutné otázky, například po počtu a jménech duchů, kteří obývají posedlého, nebo kdy do něj vstoupili, proč, a další otázky tohoto typu: Osobně to dělám málokdy, i když znalost jména nebo jmen démonů může usnadnit osvobození: démon je totiž lhář a má v kapse mnoho triků! Vyhnout se jakémukoli rozhovoru s démonem je otázkou opatrnosti, protože on se snaží odvrátit exorcistu od jeho hlavního úkolu: osvobození člověka z moci ďábla.Jak přerušit mezigenerační pouto? Na duchovní rovině, která nás zajímá, mohou být zděděná pouta se zlým duchem zlomena modlitbou za rozvázání nebo v případě potřeby modlitbou exorcismu. Je také možné sloužit mši za rozvázání těchto pout, protože Církev vždy umožňuje obětovat mši svatou ve prospěch živých i zemřelých. Je tedy možné prosit za obrácení člena rodiny, za jeho uzdravení nebo osvobození. Tato praxe je naprosto legitimní. Když slavíme mši za zesnulé, musíme především vědět, jaké důsledky pro nás má Adamův prvotní hřích. Katechismus katolické církve nám sděluje:
„Je to hřích, který bude předáván plozením, to je předáváním lidské přirozenosti zbavené prvotní svatosti a spravedlnosti, celému lidstvu. Proto je prvotní hřích nazýván „hříchem” analogicky: jako „převzatý” hřích, a ne hřích „spáchaný”, je to stav, a ne skutek.”
„Křest tím, že dává Kristův život milosti, zahlazuje prvotní hřích a obrací nového člověka k Bohu; avšak následky tohoto hříchu pro přirozenost, oslabenou a náchylnou ke zlu, zůstávají v člověku a vybízejí jej k duchovnímu boji.”
Na členech naší rodové linie a rodinném odkazu jsme jistým způsobem v dobrém i zlém závislí. Všechno, co naši předkové prožili dobře, má pro nás blahodárné důsledky;
Jak postupovat? Můžeme nejprve vytvořit rodokmen a co nejpřesněji si říci, co víme o neuspořádaném životě jednotlivých předků. Kdo provozoval různé formy modloslužby starobylé i moderní, kdo se účastnil pohanských rituálů, byl v sektě nebo nějaké tajné společnosti (zednáři, rosekruciáni). Kdo uctíval peníze, požitky, moc… Kdo se věnoval okultním praktikám, kdo sloužil mocnostem temnoty: praktikoval věštění, jasnovidectví, astrologii, spiritismus, rozhovory s mrtvými, bílou a černou magii; kdo chodil k mágům, šamanům, marabutům a léči-telům s pochybnými terapeutickými principy. Kdo se stal obětí závislosti na alkoholu, drogách, hráčství, pornografii, sexu nebo jiných závislostí. Kdo provozoval neřádné sexuální praktiky: smilstvo, cizoložství, mimomanželské děti, úchylky, sexuální zneužívání, aktivní homosexualita, incest. Kdo byl zneužíván nebo sám zneužíval, stal se oběti násilí nebo ho sám páchal: týrání, otroctví, vydědění; vraždy, sebevraždy, eutanazie, záměrné potraty. Rodové a rodinné rozkoly a nenávist, zděděné rozpory, odmítání odpuštění a pomsta předávaná přes generace. Všechny praktiky, o nichž víme, si poznamenáme, například s iniciálami — pro alespoň základní diskrétnost. Tento list můžeme symbolicky položit na oltář a po mši jej můžeme symbolicky spálit…Je však třeba vystříhat se toho, aby rodina tuto mši považovala za jakýsi “kouzelný” prostředek k vyřešení problémů v rodině. Kněz, který navrhuje toto řešení, je musí na toto nebezpečí upozornit a upřesnit, že tato mše, prožitá ve víře, má výlučně dva nedpřirozené cíle: přispět k obrácení žijících a k jejich osvobození od případných pout, která zdědili po předcích a modlit se za zesnulé předky v očistci.Může být člověk osvobozen na poprvé? Když se jedná o slabá pouta, je možné být osvobozen napoprvé.
Jak poznáme, že došlo k osvobození? Osvobozený člověk se postupně zase může vrátit ke svým každodenním aktivitám a ke své práci.
Nehrozí, že se dotyčný stane na exorcismech nebo exorcitovi závislí? S ničím takovým jsem se nesetkal a myslím, že je to spíš naopak. Posedlý člověk pořád cítí vinu a často se stydí, přestože je třeba pouhou obětí. Modlitby exorcismu jsou navíc náročné a postiženému působí mnoho utrpení, když s ním démon násilně manipuluje.
Může se pokřtěný laik modlit modlitbu za rozvázání? Modlitba za rozvázání předpokládá, že máme u démona určitou autoritu. Má běžný pokřtěný tuto autoritu? Odpověď není jednoduchá. Není to jen disciplinární nebo právní otázka. Má teologický podklad. Kněžství pokřtěného a kněžství kněze se liší podstatně, nejen co do stupně…obvykle může zlámat pouta se zlem a osvobodit za nadvlády démonů pouze kněz…
Jaké dary dostávají pokřtění? Bůh pro člověka zamýšlel nadpřirozený život, daleko přesahující jeho přirozenost, protože je zbožtěním jeho samého. Je to zcela nezištný dar, který dostáváme od Krista skrze Církev: “Věčný Otec podle zcela svobodného a tajemného záměru své moudrosti a dobroty stvořil celý svět a rozhodl se povznést lidi k účasti na božském životě (II. Vatikánský koncil, Lumen gentium 2). Díky božímu daru je člověk schopen nad-lidského života, života na božské úrovni: “máte účast na božské přirozenosti,” čteme ve druhém listu apoštola Petra (1,4). Musíme si uvědomit, že tato proměna naší přirozenosti skrze Boží dar je něco fantastického. Žádné jiné náboženství si netroufá tvrdit, že člověk je přímo účasten Božího života. Pro některé by to bylo dokonce rouhání, např. pro muslimy. Boží dar pro nás na sebe bere různé formy. Je to víra, naděje, láska, teologální ctnosti, které nás přímo spojují s Bohem, uvádějí nás do hlubokého společenství s ním. Dostáváme také sedm darů Ducha Svatého…
Jaké charismata mohou dostat laici? V souladu s Božím záměrem se lidé musí starat o své vlastní posvěcování, ale také si navzájem pomáhat v tom, abychom získali přístup ke spáse, vešli do Božího království a budovali Církev…Charisma rozlišování umožňuje určit, zda jsou konstatované problémy přirozeného nebo ďábelského původu…Slovo poznání je světlem, které vnáší Duch Svatý do nějaké konkrétní situace. Prorok Náthan se dozvídá o Davidově hříchu. Annaniáš má vidění Saulova obrácení. Petr poznal lež Ananiáše a Safiry…”Přál bych vám, abyste všichni mluvili neznámými jazyky, ale ještě raději bych viděl, abyste promlouvali pod vlivem vnuknutí (I Kor 14,5)…Zpěv v jazycích…Totéž se dá říci o písních chval nebo o Gloria…
Je vhodné během exorcismu nebo po něm absolvovat nějaké setkání k vnithumu uzdravení?
Tyto duchovní obnovy mohou být velmi blahodárné. Už mnoho let se nabízejí všem věřícím, kteří prošli těžkým životním obdobím a odnesli si z něj šrámy na duši.Jaké místo má v této službě soucit? Kristus uzdravoval, exorcizoval a osvobozoval lidi, aby potvrdil své mesiášské poslání; ale také aby projevil soucit (compassion) a milosrdenství s trpícími. Často se zapomíná, že lidé v moci ďábla velice trpí, mnoha způsoby a často mnoho let. Démon navíc útočí nepřímo i na víru a naději: „Bůh Stvořitel je u svého stvoření podezírán, ba přímo obviňován” (Jan Pavel II.). Démon zasévá do lidské duše semínka odporu proti Bohu: představuje ho jako nepřítele a soupeře, ne jako Otce. Úkolem exorcisty je znovu vybudovat tuto důvěru v Boha jako milujícího a soucitného Otce, zasít do srdce spoutaného člověka zrnka pravdy a lásky. Člověk, jemuž ubližuje ďábel, musí být obklopen velkou láskou a podporou. Ti, kdo se modlí za člověka v moci ďábla, musí prosit Ježíše, aby je oblékl milosrdnou láskou svého srdce. Ti, kdo mají velkou lásku k trpícímu bližnímu, kdo pláčou s plačícími, dostávají od Boha mnoho milostí.