Tradice.net

Kardinál W. Brandmüller, kardinál R. Burke a s nimi biskup A. Schneider považují projekt amazonské synody roku 2019 za projev hereze a apostaze. Panna Maria je přemožitelka všech bludů a skrze pravou mariánskou úctu se ničí bludy a hříchy. Hlavní patronku celé Latinské Ameriky je od roku 1910. Sv. Růžena z Limy zemřela 24. VIII. 1617. V roce 1671 byla prohlášena za svatou. Je uctívána jako patronka celé Latinské Ameriky. Už od dětství viděla svůj vzor a ideál ve sv.

Zde dozvídá se robě, čím povinno Bohu, národu a sobě. Nápis na bývalé škole v S. Nápis s programem školy. Program slučitelný se shrnutím evangelia a požadavky milovat Boha celým srdcem a bližního jako sebe. Program s ideálem, který v praxi počítá s překážkami, poněvadž člověk je nakloněn ke zlému. Naklonění ke zlému je rovnáno tresty. Často fyzickými. Před stoletím v obci Z. učil jeden učitel 93 žáků a měl jednoho pomocníka s rákoskou.

Prohlášení, kdy se papež odvolává na neomylnost nejsou častá. Naposledy tak učinil Pius XII. v roce 1950. Vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie. V liturgii za Pia XII. nastala změna u svátku Nanebevzetí P. Marie ve vstupní antifoně. Je z knihy Apokalypsa 12,1: “Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.” Liturgické nasměrování vede k četbě Apokalypsy, kde 12.

“Proudy slz mé oči prolévají pro ty, kdo nedbají na tvůj zákon.” To jsou slova žalmu 119 ze Starého zákona. Jsou vhodná i dnes, když technicky vyspělé lidstvo žijící v době Nového zákona nedbá na Boží zákon možná více než lidé před potopou. Prorok Jeremiáš takto naříká v Jer 14,17: “Roňte slzy, mé oči bez ustání, neboť velikou pohromou zničena je panna, dcera mého lidu.” Toto konání dobře plní napomenutí a radu Pána Ježíše z křížové cesty Lk 23,17: “Plačte nad sebou a nad svými dětmi.

Papež sv. Řehoř Veliký zastával příkladně papežský úřad. O sv. Janu Křtiteli kázal takto: “Musíme se ptát, bratři nejmilejší, proč Jan prorok, a více než prorok, jenž ukázal na Pána, jdoucího ke křtu, se slovy: Ejhle, beránek Boží, ejhle, jenž snímá hříchy světa (Jan 1; 29), jenž praví, maje na myslii svou poníženost i moc jeho božství: Kdo jest ze země, mluví ze země; kdovšak přichází z nebe, jest nade všecky (Jan 3; 31)- proč tedy, uvržen do žaláře, vysílá své učedníky s otázkou: Jsi ty ten, jenž má přijití, nebo čekáme jiného?