• Kosmickou modlitbou proti chaosu

    Řecké slovo kosmos (κόσμος) označuje svět či vesmír. Uspořádanost kosmu narušuje chaos (χάος). Pro tři jinochy v knize Daniel je zárukou správného řádu světa dobrý Bůh Stvořitel. Z toho důvodu odmítnou falešné náboženství a chaos, který tím vnáší vládnoucí člověk. Jednají podle zásady papeže sv. Petra a apoštolů: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi (Skt 5,29)“. Po vhození do ohnivé pece se modlí v době mimořádně nepříznivé a chaotické. Toto modlení zve k oslavě Boha stvoření, a tak má františkánské rysy.
  • Následovníci bludaře Aria

    Alexandrijský kněz Arius (256-336) hlásal o Ježíši Kristu, že je Bohu podobná, ale ne s ním shodná bytost. Odmítal uznal, že Ježíš Kristus je nejen člověk, ale rovněž pravý Bůh. Věroučný spor nakonec řešil nicejský koncil v roce 325. Na tomto koncilu Aria lidumilný biskup sv. Mikuláš fackoval pro škody, které svým učením způsobil. To, že se v liturgii vyznává víra, která zavrhuje Ariovi bludy je vítězství pravověrnosti, kterou reprezentuje zvláště sv.
  • Mládež podle apoštolů

    Vzornou mládež chválí apoštol Jan ve svém prvním listě 2,13: „Píšu vám mládeži, protože jste přemohli zlého ducha.“ To stejné rozvádí následující verš: „Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.“ Zlého ducha přemohl ten, kdo plní křestní slib. Plnění křestního slibu působí zůstávání Božího slova v pokřtěném. Plnění křestního slibu je kriterium nejen pro mládež a nejen v době apoštolů.
  • Kdo je v Církvi odmítán

    Církev živého Boha je sloup a opora pravdy, tak to máme v listu apoštola Tim 3,15. Názorová zvrácenost je, když si někdo na tom, že učení Církve odmítá, zakládá. Úkol Církve je odmítat bludy a hříchy. Z toho, co je odmítáno vyniká to, co je přijímáno. Mají být nepokřtění lidé na mši svaté? Odpověď dává liturgie sv. Jana Zlatoústého: „Kdo jste z počtu katechumenů, odejděte! Katechumeni, odejděte! Kdo jste katechumeny, odejděte!
  • Blahobyt a útlak

    V roce l989 odpovídá lublaňský arcibiskup Šustar na otázku co překáží Církvi a víře víc, nesvoboda nebo blahobyt, takto: “Díváme-li se na vnější organizaci Církve, na hlásání víry, na působení Církve mezi lidmi, na její činnost na katechetickém, liturgickém a charitativním poli, v oblasti výchovy a školy, ve veřejném mínění a na její vliv na společenský život, pak překáží Církvi nesvoboda bezpochyby víc než blahobyt. Jde-li však o vnitřní život Církve, o věrnost evangeliu, o autentické křesťanské svědectví a o osobní spojení s Bohem, následování Krista, je asi blahobyt a materialistický životní styl větší překážkou.
RSS kanál