Tradice.net

Liturgie obsahuje úryvky s Písma svatého, za něž Bohu děkujeme. Děkujeme za poučení pro naše poznání a pro zaměření své vůle. Z tradiční liturgie byla NOM obřadem vypuštěna mše sv. k zabránění úmrtnosti a moru. Má tuto vstupní modlitbu: “Bože, jenž nechceš smrt, nýbrž pokání hříšníků, shlédni milostivě na svůj lid, jenž se k tobě vrací, abys, jelikož ti oddaně slouží, metly svého hněvu od něho milostivě vzdálil. Skrze…” Následuje čtení z II.

První a poslední papežská encyklika o svatému Josefovi do dnešních dnů je od Lva XIII. Je z 15.8.1889. Má název Quamquam pluries a je zakončena touto modlitbou: “K tobě svatý Josefe, přicházíme ve své tísni. A když jsme vzývali o pomoc tvou přesvatou snoubenku, žádáme s důvěrou i od tebe s ochranu. Pro lásku, která tě pojila s neposkvrněnou Pannou a Bohorodičkou a pro otcovskou lásku, s kterou jsi objímal Ježíše, pokorně

V letošním roce uplyne 200 let od smrti sv. Klementa Maria Hobauera. Tento světec pochází z manželství, které mělo 12 dětí. Jako dítěti mu zemřel otec. Matka jej zavedla před kříž a řekla mu: “Pohleď, to je tvůj otec! Hleď, abys šel cestou, co se jemu líbí.” Knězem se stal ve 34 letech. Za svatého jej prohlásil sv. Pius X., který o něm píše: “Klement miloval děti a děti milovali jeho: když se s nimi setkal, přidávaly se k němu a provázely

Reformy sv. Řehoře Velikého byly ucelené. Sloužily ke spáse duší. Příklad jsou jeho homilie. V homili 16 k první neděli postní Pokušení Páně na poušti, Mt 4; 1-11 máme: Někteří lidé bývají na pochybách, od kterého to ducha byl Ježíš veden na poušť, protože se potom praví: Vzal ho ďábel do svatého města. A dále: Vzal ho na horu velmi vysokou. Pravdivě však a beze vší pochyby vhodně se rozhoduje, aby se věřilo, že byl zaveden na poušť Duchem Svatým: aby ho vedl jeho

Jaký je účel čištění posvátných nádob? Dá se pochopit z odpovědi na otázky: Kdo, kde a jak posvátné nádoby čistí. Čištění posvátných nádob v tradiční liturgii vysvětluje děkan teologické fakulty v Olomouci ThDr. František Cinek. V dílu I. Mše svatá v bohoslužebné řádu církevního roku napsal: “Obřady obětní hostiny končí čištěním a umýváním kalicha i rukou liturgových. Víra v reální přítomnost Páně i pod nejmenší konsekrovanou částečkou odůvodňuje několik liturgických předpisů, jež směřují k tomu, aby zabráněno bylo jakémukoli znesvěcení.