Tradice.net

Svatost života má zásadní význam pro mravní nápravu. Papež sv. Petr vybízí takto ke svatosti, I Petr 1,14-16: “Jste-li poslušné děti, nepřizpůsobujte se špatným vášním z minulého života, kdy jste ještě neměli poznání. Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: ‘Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘” Slova ‘Buďte svatí, neboť já jsem svatý” jsou ve Starém zákoně v knize Levitikus, 11,44.

Biskup Fulton Sheen je autor knihy Pokoj v duši. Ve vydání Křesťanské akademie Řím 1978 čteme: “Ukazuje moudře správnou cestu všem těm, kdo stojí zmateni a bezradni uprostřed nesmírného myšlenkového chaosu našeho materialistického atomového věku.” K přiblížení autora a knihy názvy kapitol: 1. Frustrace. 2. Filozofie úzkosti. 3. Původ konfliktů a osvobození od nich. 4. Je těžké najít Boha? 5. Chorobnost v popření viny. 6. Zpytování svědomí. 7. Psychoanalýza a zpověď.

Evangelium sv. Jana 7,24 nás žádá: “Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivě.” Tento požadavek chrání před vinou skrze ukvapené, opovážlivé, scestné, povrchní, zaujaté, škodící a nespravedlivé soudy. Vina je zpřítomněna při prvním zastavení křížové cesty… Za příklad žádoucího usuzování a odsouzení je zvolena 5.kapitola listu Efesanům. Apoštol Pavel v ní 2x žádá odsuzování: “Ano, napodobujte Boha jako jeho milované děti a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval vás a vydal sebe za nás zcela v oběť, Bohu velmi příjemnou.

Pravému ekumenismu učí liturgie. Slaví se v ní svátky světců z doby jedné Církve jako sv. Jan Zlatoústý, sv. Basil a sv. Atanáš. Promluva sv. Tarasia, patriarchy Cařihradu, zemřel roku 806, je v předkoncilním breviáři 12.12. Je ukázkou mariánské úcty: Maria, kde najdu slova ke tvé chvále? Neposkvrněná, přečistá Panno, ozdobo žen, slávo dcer! Svatá Panno a Matko, požehnaná jsi mezi ženami, tvá sláva je ve tvé nevinnosti, tvé jméno je jménem čistoty.

Požadavek kněžského bezženství je 22. kapitola knihy prof. B. Zlámala Příručky českých církevních dějin, svazek II., doba románské katolicity (1000-1200). Obsahuje cenné a věcné poučení: “Románská doba je veliká i tím, že v ní byl obecně uzákoněn požadavek kněžského bezženství neboli celibátu (coelibatus), o jehož uskutečnění Církev usilovala s větším či menším zdarem po celé první křesťanské tisíciletí. Tak těžký příkaz, aby se duch Kristova kněžství stal pánem i nejsilnějšího lidkého pudu, se mohl zrodit jen z hlubokých pohnutek a nejzávažnějších příčin a mohla jej vzít na sebe jen doba mravně heroická, mající před očima vznešený cíl obrody Církve a celé křesťanské společnosti.