Tradice.net

K příležitosti oslav 200. narozenin Karla Marxe v roce 2018 odhalilo německé město Trevír jeho nadživotní sochu. Byla darována komunistickou Čínou. O Marxovi hovořil pochvalně předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při otevření výstavy o Marxovi. Vidíme jak si současný západní liberalismus dobře rozumí s komunismem. Překvapení to není pro toho, kdo si zná encykliku Pia XI. Divini Redemptoris z roku 1937. Encyklika má článek 22: “Nyní s hlubokou bolestí zjišťuji: po prvé, pokud lze si vzpomenout, vidíme tu vzpouru důkladně připravenou a prováděnou proti všemu, “co má jméno Boži” (2 Te 2,4).

Lumen gentium v kapitole 7. pojednává o eschatologii. V článku 48 učí o zavržení: “ A tak „dokud jsme doma v tomto těle, jsme jako vyhnanci v cizině, daleko od Pána“ (2 Kor 5,6); máme sice už první dary Ducha, ale přesto uvnitř naříkáme (srov. Řím 8,23) a toužíme být s Kristem (srov. Flp 1,23). Láska nás však pudí, abychom spíše žili pro toho, který za nás zemřel a vstal z mrtvých (srov.

První otázka křestního slibu je: „Odříkáš se satana?“ Neplnění tohoto slibu vede k úpadku víry, okultismu, magii, spiritismu a satanismu. Exorcista Gabriel Amorth v knize Exorcisté a psychiatři píše v kapitole Okultismus: „Domnívám se, že okultismus je skutečné Satanovo náboženství, tedy to, co se ze všeho nejvíce staví proti pravému Bohu a proti pravému náboženství; co se také nevyhnutelně ze všeho nejvíce staví proti člověku a jeho intelektuálním a duchovním aspiracím.

Jaké jsou důvody pro zápornou věčnost Jidáše? Najdeme je v Písmu svatém. Jidáš byl apoštol. U seznamu apoštolů je u jména Jidáš „zrádce“ (Mk 3,19). Zradu na učení Pána Ježíše zaznamenal sv. Jan 6,63-70: „Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.“ Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo nevěří, a kdo je ten, který ho zradí.

Latinské slovo frustra je překládáno českým slovem marnost. Marnost nad marnost, všechno je marnost hlásá starozákonní kniha Kazatel 1,2. Frustrace není něco nového v dějinách lidstva, ale nové je to, jak ji moderní člověk prožívá. Více než lidé předchozích generací nedokáže pocit frustrace zvládnout. Není schopný pochopit, že když naplnění člověku nedává žádná věc na zemi ani jejich celek, musí se hledat něco nadzemského. Moderní člověk poučený, že náboženství je opium lidu tuto cestu odmítá a marností těžce trpí.