Informaci o knize, z níž je čerpáno je v https://tradice.net/2022/08/2022-08-29/#gsc.tab=0
Vyháněl Ježíš zlé duchy? Přečteme-li si trochu pozorně evangelium, musíme konstatovat, že Ježíš je exorcista par excellence. Vyháněním zlých duchů ukazuje svoji autoritu, ale předevší důrazně upozorňuje na příchod Božího království: “Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království (Lk 11,20)…Texty nám mohou připadat vzdálené, z jiné doby. Ale toto osvobození je stejně cenné i pro dnešního člověka: “Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodní” (Jan 8,36). A my opravdu potřebujeme radikální novost spásy v Kristu přemožiteli zlých sil.
Nesměšují evangelist posedlost a nemoc? Někteří exegeté se pokoušejí zredukovat Ježíšovy exorcismy na uzdravování…Pozornému čtenáři evangelií je tedy jasné, že Ježíš uzdravování nemocných s osvobozováním od zlých duchů nesměšuje…Když Ježíš v Matoušově evangeliu mluví k apoštolům, je jasné, že správně rozlišuje mezi nemocnými a posedlými: “Uzdravujte nemocné, probouzejte k životu mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte zlé duchy. Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte” (Mt 10,8).
Jak se úřad exorcisty dostal až k nám? Především skrze apoštoly, kteří dostali poslání hlásat radostnou zvěst včetně znamení, jež ji doprovází: uzdravování nemocných a osvobozování posedlých: “Potom svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc (vyhánět) všechny zlé duchy a léčit nemoci (Lk 9,1); nebo v krátkém úryvku od Marka: “Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je (Mk 6,13). Svatý Lukáš říká, že Ježíš pak tuto funkci rozšířil na 72 učedníků. Ti po návratu ze své mise radostně volali: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!” (Lk 10,17). Taková jsou viditelná znamení vítězství Krista nad světem temnot a utrpení. Potvrzují pravdivost a moc toho, co káže: “Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení…(Mk 16,17).” Po Kristově nanebevstoupení apoštolové a učedníci ve vyhánění démonů ve jménu Pána Ježíše pokračovali (Sk 8,7; 16,16; 19,11). Co se týče pozdějšího období, tam už musíme konzultovat spisy církevních otců. Ti píší, že na samém začátku Církve vyháněli kněží a laici bez rozdílu démony v Ježíšově jménu. Tato osvobození byla potvrzením pravdivosti evangelia a příchodu království., Justin Římský (+ 165) říká, že ve jménu Ježíše ukřižovaného za Pontia Piláta osvobozovali pokřtění ty posedlé, které nedokázali osvobodit pohanští vymítači a čarodějové (Apologie I). V následujícím století potvrzuje svatý Irenej z Lyonu ( + 202): “Vzýváním jména Ježíše Krista ukřižovaného za Pontia Piláta je z lidí vyháněn satan” (Adversus haereses II). V polovině čtvrtého století zmiňuje dopis papeže Kornélia, jak je zachován u Eusebia (Historie ecclesiae VI,43), exorcisty mezi nižším svěcením a v roce 416 nařizuje papež Inocenc I., aby úřad exorcisty byl podřízen jurisdikci diecézního biskupa. Dnes se tento úřad svěřuje výhradně knězi pověřenému biskupem. V principu to znamená, že je více méně jeden exorcista na diecézi. Je otázka, proč je v některých francouzských diecézích tak těžké získat exorcistovo jméno a telefon. Bez odpovědi Církve se trpící a dezorientovaní lidé obracejí na šarlatány, kteří neváhají zneužít je pro svoji publicitu. Těmto lidem to přijde po všech stránkách draho…
Jak Církev bojuje proti satanovi: Zápas Církve navazuje na zápas Krista se satanem. Veškerá moc přichází do Ježíše a Církev vyhání démony v jeho nejsvětějším jménu…V úvodu Rituálu z roku 2005 čteme: “Církev o počátku vykonávala moc vyhánět zlé duchy a odvracet jejich působení, kterou dostala od Krista, a to už od dob apoštolů (viz Sk 5,16; 8,7; 16,8; 19,12)…”Ať exorcista jen tak nevěří tvrzení, že je někdo posedlý démonem, pokud je člověk postižen nějakou nemocí, především psychické povahy”. Ale ať má na paměti, “jakých podvodů a lží používají démoni k tomu, aby člověka uvedli v omyl a přesvědčili ho, aby nepodstupoval exorcismus (č.14)”
Být osvobozen: můžeme důvěřovat moci léčitelů, marabutů, “odklínačů”? Ze své vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že pokud jsou tito trpící pokřtěnými katolíky, celkem pravidelně se stává, že za exorcistou přicházejí až nakonec, poté, co absolvují kolečko po všech šarlatánech, kteří jim nejen nepomohou, ale mnohdy jejich problémy ještě zhorší…Někdy jsem konsternován tím, že k sjednání schůzky s diecézním exorcistou musíte podstoupit dlouhý proces, projít se svou žádostí sítem a nakonec se dočkat odmítnutí. Nedivme se pak, že se věřící obracejí jinam. Každý pokřtěný katolík má právo mluvit o svém utrpení s exorcistou ve své diecézi.
Jak biskup vybírá kněze pro službu exorcisty? V Rituálu z roku 2005 se můžeme v § 13 dočíst, že “nikdo nesmí zákonně vykonávat exorcismus posedlých jestliže neobdržel zvláštíní a výslovné dovolení od místního ordináře. Toto dovolení udělí místní ordinář pouze knězi, který se vyznačuje zbožností, věděním moudrostí a bezvadným životem” (CIC, kán. 1172). Je logické, že se pro tento úřad vybírá starší kněz se solidní teologickou a duchovní formací, který věří v existenci démonů a prostředky, jež nám náš Pán a jeho Církev dávají k dispozici, abychom démony vyháněli…Tento kněz musí mít samozřejmě dobrý úsudek a projevit schopnost rozlišování. Život v modlitbě, pevnou psychickou osobní rovnováhu a dobré spaní. Je vhodné, aby žil život modlitby, s důvěrou a horlivostí spoléhal na Pannu Marii, pravidelně se zpovídal a postil. Spolu s modlitbou je totiž půst “pokořením duše” (Lv 16,29). Staví člověka do pozice duchovní chudoby a činí jej připraveným přijímat milost a působení Ducha Svatého. Podobně jako u Ježíše, který se postil čtyřicet dní na poušti ( Lk 4,1), předchází půst velkým posláním, jež Duch Svatý svěřuje. Ježíš jej doporučil, přitom však varoval před formalismem, který by se v něm mohl skrývat (Am 5,21; Jer 14,12). Učinil z něj spolu s modlitbou a almužnou jeden z mocných prostředků křesťanského pokání. Pavel se například mnoho postil (2 Kor 11,27), učedníci se postili před odchodem za svým poslání (Skt 13,2). Dodejme, že vůbec není na závadu ráznost, protože očekávané zápasy vyžadují ráznost a odvahu…Zaučení u zkušeného kněze exorcisty je nevyhnutelné…Užitečné je podávat pravidelně zprávy biskupovi a vyměňovat si zkušenosti se spolubratry, zvláště u těžších případů. Je možné, ba přímo prvořadé a nezbytné, spolupracovat v některých případech s lékaři, ať už křesťanskými, nebo ne, kteří jsou ochotni připustit, že existují psychické potíže, jež se nedají vysvětlit žádnou přirozenou příčinou.
Doplňují se svátosti a modlitby exorcismu? Církevní tradice týkající se přípravy katechumenů na křest vyžaduje, aby se ke katechezi vždy připojovalo několik exorcismů. Svatý Cyril Jeruzalémský se ve svých katechezích vyjadřuje takto: “Obrať své kroky ke katechezím. Horlivě přijímej exorcismy. Ve vdechování Ducha a vyhánění démonů se děje tvoje spása…Bez exorcismu nemůže být duše očištěna. Jsou to Boží modlitby z nejsvětějších Písem.” Stejné svědectví najdeme u svatého Jana Zlatoústého, svatého Augustina a více méně u všech církevních otců. Modlitba exorcismu je svátostina. Svatý Tomáš Akvinský pečlivě rozlišuje svátostiny a svátosti: “K prvnímu se tedy musí říci, že tím, co se děje v exorcismu, se neodstraňuje vina, za kterou je člověk trestán po smrti, nýbrž se jen odstraňují překážky přijetí odpuštění viny skrze svátost. Po smrti tedy exorcismu bez křtu nemá sílu…Svatý Tomáš správně rozlišuje specifické působení svátostiny exorcismu a působení milosti. Pro katechumena znamená exorcismus rozbití případných pout se zlem, které by mohly činit překážky jeho budoucímu životu nového člověka. Svátost sama uděluje svoji posvěcující milost a staví člověka do stavu Božího dítěte, znovustvořeného ke Kristově obrazu. Exorcismus a svátost se tedy v díle osvobození a znovustvoření člověka z moci prvotního hříchu a spoutaného démonem doplňují…Můžeme podat následující vysvětlení: milost posvěcující působí až v samém nitru naší duše, v největší hloubce našich duchovních schopností, rozumu a svobodné vůle. Pouta zla naopak působí na tělesnou a smyslnou část člověka…
Kdo se může modlit modlitbu za rozvázání? Je zapotřebí rozlišovat prostou modlitbu za rozvázání a exorcismus. Modlitbu za rozvázání se může v běžných případech modlit kterýkoli kněz. Dovolím si zde povzbudit své spolubratry, aby se nezdráhali používat ji, protože je pravděpodobné, že v kontextu zpohanštění naší společnosti bude čím dál více potřeba. Modlitba rozvázání vede k přetržení pout s pochybnými osobami a zlými duchy. Tato modlitba za rozvázání je první etapou v procesu duchovního vývoje člověka, ovšem pod podmínkou, že dotyčný spolupracuje vytrvalou osobní modlitbou (viz přílohy)…za několik let této služby jsem se setkal s 20 případy vyžadující opakované modlitby exorcismu, ve dvou případech několik desítek opakování…V těchto závažných případech musíme použít zvláštní modlitby z Rituale exorcismu. Kolik z exorcistů jmenovaných ve francouzských diecézích však tyto modlitby použije, když je zapotřebí?
Co je na službě exorcisty nejtěžší? Nepochybně rozlišování…Exorcista nebude při interpretaci problémů nikdy dostatečně obezřetný…Ve sporných případech. jež mohou nastat, může přítomnost démonů odhalit pouze exorcismus na zkoušku.
Trestá nějak satan kněze exorcisty? Něco takového vidíme v některých filmech…Zdá se, že někteří kněží často odmítají službu exorcisty ze strachu před ďáblovou odvetou…Určité obavy se dají pochopit, ale není to nic rozumného. Pán chrání své služebníky, kteří vykonávají tuto službu v poslušnosti svým biskupům. Nezapomínejme, že démon se bojí nás…