Informaci o knize, z níž je čerpáno je v https://tradice.net/2022/08/2022-08-29/#gsc.tab=0
21. Jak je možné, že nějaké místo může být zamořené?
Často se stává, že si obyvatelé nějakého domu nebo bytu stěžují na podivné jevy vymykající se přirozenému vysvětlení…Původ těchto jevů je samozřejmě nutné určovat obezřetně, je však možné, že jsou okultního rázu. V takovém případě mluvíme o zamoření (viz případ v knize 1). Je způsobeno buď lidmi, kteří na daném místě aktuálně žijí, nebo předchozími obyvateli. Jinak řečeno, to místo bylo, nebo je, místem okultních praktik, spiritismu, magie, čarodějnictví, mučení, sebevraždy…Je třeba také prověřit, zda v domě nejsou předměty zasvěcené satanovi: soška, obraz fotografie…Dodejme, že místa mohou být stejně jako lidé stižena kletbou, jíž chce někdo pomocí magického rituálu uškodit. Všimněme si také, že démon dokáže zamořit i zvíře, jako tomu je v Lukášově evangeliu v 8. kapitole v případě vepřů. A zamořený může být i dobytek, pes…Odpomoc? Nechat dům požehnat knězem. Kromě toho je zásadní případné zamořené předměty pokropit svěcenou vodou a spálit. Pozor na jeden běžný omyl, jemuž je nutné se vyhnout. V žádném případě nemohou být příčinou zamoření lidé, jež v domě zemřeli přirozenou smrtí…
22. Jsou potíže způsobené démonem něčím charakteristické? Velmi opatrně mohu na základě svých zkušeností konstatovat následující: Bolesti se obvykle lokalizují v hlavě, břiše, podbřišku a kolem srdce…Někdy je tedy těžké určit závěr, protože démonické a psychické příčiny se mohou navzájem překrývat. Je tedy nutné postiženého léčit v obou oblastech.
23. Kdy je možné mluvit o mentálních či psychických poruchách? Můžeme použít čtyři regulérní kritéria:
1. “Nenormální” chování člověka v rámci jeho situace a kultury. Například někdo aktivní je najednou pasivní. Matka se přestane starat o děti a zanedbává domácnost. Osamělý muž se nechá strhnout k alkoholismu. Klidný mladík se začne chovat násilně
2. Člověk zjevně trpí, je v nepohodě, není ve své kůži, má záchvaty vzteku…
3. Tyto potíže mají dopad na obvyklé chování člověka: na jeho práci, komunikaci s druhými, na jeho rozhodování v každodenním životě
4. Tyto problémy nejsou přechodné, ale dlouhodobé. Když se s někým, kdo trpí takovými potížemi, setkáváme, je vhodné nedramatizovat, ale ani nezlehčovat. Je nutné brát situaci vážně…
24. Dají se neurózy zaměnit za působení ďábla? Neurózy jsou nemoci osobnosti charakteristické vnitřními psychickými konflikty, která znemožňují normální sociální chování…úzkostná neuróza…obsedantní neuróza…fobická neuróza…depresivní neuróza…hysterická neuróza…Všechny tyto patologické stavy mohou být vstupní branou působení Zlého. V těchto případech musí být rozlišování obzvlášť obezřetné a spolupráce s psychiatrem je nezbytná
25. Existuje křesťanská neuróza? Represivní a obviňující výchova, která nenechá prostor oro žádné potěšení a kde je nutné se pro druhého neustále zapírat, může dítě nebo dospívajícího nadměrně psychicky zatěžovat. Výsledkem může být depresivní stav hraničící s neurózou. Na prahu dospělosti pak takový člověk svoji výchovu energicky zavrhne a revoltuje vůči Bohu a obecněji vůči jakémukoliv náboženství…Vzešlé škody mohou být značné a dlouhodobé. K tomuto tématu doporučuji knihu Marie Romanensové Pohovka a klekátko, zejména devátou kapitolu
26. S jakými psychózami se může exorcista setkat? Schizofrenie. Zde se můžeme mluvit o duševní chorobě v různých stupních závažnosti. Vede k hluboké a dlouhodobé změně osobnosti…Paranoia. Jde zároveň o povahu a poruchu. Jako povaha je mezi lidmi velmi rozšířená a může zůstat v mezích společenské přijatelnosti. Paranoidní povaha. Zahrnuje následující tendence: podezřívavost a nedůvěra k druhým. Odstup od partnera v rozhovoru (přehnaná zdvořilost nebo agresivita). Psychická strnulost (autoritářství, neschopnost sebezpochybnění…. Přebujelé ego (egocentrismus, pýcha, nesnášenlivost a pohrdání, neústupnost a despotické chování). Špatný úsudek (apriorní přesvědčení a předsudky, rozum sžíraný vášněmi a city). Paranoik je oslepen svými city, takže nevidí celou skutečnost a popírá ji. Žije tedy v omylu o sobě samém i o celém světě. Do ostatních si projektuje všechny neúspěchy a potíže, s nimiž se setká. Sám sebe nikdy nezpochybňuje. Když selže, vždy je to proto, že svět je špatný nebo že mu někdo chce uškodit. Paranoidní porucha…Halucinace…
27. Může být člověk psychicky nemocný a zároveň v moci ďábla? Jak rozlišit působení Zlého a psychické onemocnění? Nejprve musíme vědět, jaké konkrétní potíže člověka trápí. Přesto může jít o potíže pro obě situace společné: deprese, fyzická bolest, migrény, vnitřní hlasy, nespavost, noční můry, obsedantní myšlenky, agresivita, problémy ve vztazích s blízkými, neúspěchy v každodenním životě atd…Pozor, není ojedinělé, že lidé trpící v psychické oblasti odmítají svoji nemoc. Pokud jsou jen trochu zbožní, budou tvrdit, že jejich problémy způsobil ďábel. Nebudou chtít jít k lékaři, ani se léčit, ale budou vyžadovat stále nové a nové modlitby za rozvázání…a budou jezdit křížem krážem po Evropě, jen aby našli schopného exorcistu, který se bude o jejich případ zajímat. Démopatie existuje.
28. Co si máme jako křesťané myslet o psychoanalýze?
Ačkoli se Freud narodil v protestantské tradici, byl přesvědčeným ateistou. Milost, Boží dar, pro něj neexistuje. Člověk se musí se vším vypořádat sám. Náboženství je “kolektivní neuróza”. Freud byl materialista. Tím pádem bude psychoanalýza nutně silně podceňovat duchovní schopnosti člověka, jeho rozum a svobodnou vůli. Člověk je podřízen svým pudům, zvláště pohlavnímu…Křesťanský pohled na člověka je optimističtější. Člověk je stvořen k Božímu obrazu, je nekonečně milován Bohem-Láskou a jako pokřtěný může počítat s jeho milostí a s jeho milosrdenstvím, ať jsou jeho morální pády, zkoušky a psychická zranění jakékoli. Pro Boha v Ježíši Kristu není nic bezcenného: ať člověk spadne jakkoli nízko, ať je sebevíc zraněný, je cenný jako kapka Kristovy krve, jež je naší spásou: “On mě miloval a za mě se obětoval,” říká apoštol Pavel v Galaťanům 2,20. Pokřtěný má možnost stát se novým člověkem, znovustvořeným ve spravedlnosti a svatosti (Ef 4,17-24) ať jsou jeho životní podmínky jakékoli. To je nová zvěst evangelia a víry.
29. Co si myslet o hypnóze? Hypnóza napomá přenosu subjektu na hypnotizéra: subjekt ve stavu hypnózy může být manipulován dobrým směrem, ale také špatným, protože se navazuje vztah mezi hypnotizérem a nevědomím subjektu…Michaela ve své knize Opustila jsem satana vypráví, že právě pomocí opakovaných hypnóz ji “doktorka” postupně dovedla k naprosté podřízenosti a zatáhla ji do zvrácených praktik homosexuálních vztahů, sadomasochismu a nakonec i k účasti na ryze satanských praktikách. Pozor tedy na neprověřené terapeuty.
30. Zlořečení…Když někomu zlořečíme, má to nějaký účinek? Mohou lidé na někoho přivolat neštěstí? Osobně jsem se s takovým případem nesetkal. Ale četl jsem působivý příběh řeholnice Jeanne Feryové. Když jí bylo 25 let a měla za sebou 8 let řeholního života, zjistilo se, že je posedlá. Její případ se stal předmětem mnoha písemných svědectví, mezi nimi i zápisků arcibiskupa v Cambrai, který nad ní po dva roky(1584-1585) pronášel požehnání a exorcismy. Zkoumáním se zjistilo, že původ této posedlosti je pravděpodobně v hněvivých slovech jejího vlastního otce, násilnického opilce, když byla ještě jako malé miminko v matčině náručí. Tato slova zněla zhruba: “Zlořečím ti, jdi k čertu”…Slyšel jsem ještě o dalším případu. Osmiletá holčička vykazovala charakteristické potíže démonického původu. Prošetření případu ukázalo, že tato nadvláda měla pravděpodobně původ ve zlořečení její vlastní matky. V těhotenství své dítě nechtěla. Pokusila se bez úspěchu potratit. Po porodu nejen svou dceru odmítala, ale výslovně dítěti ve veliké nenávisti zlořečila…