Informaci o knize, z níž je čerpáno je v https://tradice.net/2022/08/2022-08-29/#gsc.tab=0
Co si máme myslet o kineziologii, reflexilogii, ušní akupunktuře? Nutno podotknout, že je tolik kineziologií jako kineziologů…Máme před sebou zjednodušující a zastaralé pojetí lidského těla a jeho látkové výměny…Reflexiologie a ušní akupunktura (aurikuloterapie) vychází ze základní koncepce, že chodidlo (v reflexologii) nebo ucho (v akupunktuře) jsou spojeny s různými orgány v těle. Masáží chodidel nebo napichováním přesně stanovených bodů ucha lze vyléčit nemocný orgán. Ukazuje se ovšem, že vazby mezi body a orgány jsou chápány různě a že terapeuté nejsou ohledně reflexních zón zajedno. Je možné takové metodě důvěřovat? Pochybuji…Často se mne ptají na léčení svaté Hildegardy. Můžeme u ní kromě využívání bylin najít i užitečné rady. Nezapomeňme ale v jaké době světice žila. Vědecké znalosti byly jen málo rozvinuté. Dnes například nemůžeme souhlasit s tím, co říká o působení “kamenů”, “krystalů” a dalších “subtilních energií.”
Může křesťan praktikovat spirituality z Dálného východu, jako například jógu? Mnoho našich současníků, včetně pokřtěných katolíků, ochabuje ve své víře a obrací se k východním spiritualitám v domnění, že tam najdou ztracenou moudrost a jistoty. Žádat nějakou zkušenost s Bohem je legitimní, a dokonce nutné pro toho, kdo nechce zůstat u pojmové víry a suchého intelektualismu. Tato cesta k setkání s Bohem patří do oblasti mystiky. Zkušenost Boha, společenství s Bohem-Láskou je tajemstvím. Je to dobrodružství, k němuž jsou povoláni všichni pokřtění v jakémkoli životním stavu. Je to povolání ke svatosti, k dokonalosti lásky, jak je pro každého pokřtěného definoval II. Vatikánský koncil v konstituci Lumen gentium č. 40. Toto dobrodružství je vzrušující, ale může mu bránit mnoho omylů a iluzí. Zač stojí moudrost duchovní cesty jógy? Je to cesta, kterou si Bůh přeje? Je to cesta, která ho dovede ke spáse? “Věčný život pak je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista” (Jan 17,3). Cesta jógy je neslučitelná s duchovní cestou křesťana. Panuje trochu naivní přesvědčení, že jóga je prostě jen cvičení na mentální soustředění a tělesné uvolnění. Pro hinduisty je jóga především duchovní praxe. Pro Orient je nepřijatelné chápat jógu jen jako tělesné cvičení. Jóga je projevem jejich teologického pojetí Boha a světa, je čistě duchovní cestou. Východní spirituality neznají Zjevení, které Bůh předal izraelskému národu a posléze všem lidem skrze svého vtěleného Syna Ježíše Krista. Toto zjevení nám říká, kdo je Bůh (Trojice lásky) a jak jej můžeme poznat, milovat a dojít spasení. Neznalost tohoto zjevení znamená drama, protože v takovém případě je člověk odsouzen k hledání jiných cest, jak dojít k Bohu, a tyto cesty jsou nutně provázeny omyly a deziluzemi…Teologická neslučitelnost se dotýká také tajemství vykoupení. Co se týče spásy, praxe jógy směřuje k rozšiřování individuálního já v mentálním soustředění, aby člověk sám v sobě nalezl pramen čistoty. Nepotřebuje tedy Spasitele, protože nachází spásu sám v sobě…Zatímco křesťanské zjevení hlásá Boha, jenž přichází k člověku skrze vtělení a vykoupení, jóga nabízí cestu zcela opačnou - cestu vytržení, kde člověk vstupuje sám do sebe a setkává se tam pouze sám se sebou. Plyne z toho sebestřednost, která může člověka dovést až k uzavřenosti a neschopnosti vytvářet autentické sociální vazby. Bylo by iluzí domnívat se, že křesťan by mohl používat techniky jógy, aniž by přijal její teologický a duchovní koncepty…V Indii byl jogín vždy považován za vládce okultních sil, za čaroděje…Dodávám, že jsem se musel několikrát modlit modlitbu za rozvázání nad lidmi, kteří jógu praktikovali (viz případ Thierryho).
Co je to hypersenzibilita? Mnoho dětí a mladých je dnes hypersenzitivních? Proč? Od šedesátých let s příchodem televize a dnes i s počítačovými hrami a internetem přijímají děti a mladí podstatnou část dne obrazy a zvuky. Když k tomu přidáme ještě návyk uchylovat se do virtuálního světa, znamená to pro většinu z nich přetížení představivosti, paměti, citlivosti a afektivity, která snižuje jejich duchovní, rozumové a volní schopnosti. Vede to k tomu, že ve svém konkrétním jednání častěji následují své city a pohnutky: “Cítím, že…” , “Tohle moc necítím…” Je jasné, že takový zvyk je nebezpečný, protože člověk musí své činy řídit především zralou úvahou a svobodným rozhodnutím a nenechat se vláčet svými city. Mladí jsou proto nerozhodní, je málo schopni dlouhodobých závazků, velmi nestálí ve svých rozhodnutích a často trpí úzkostmi, protože tato přecitlivělost bývá doprovázena nezvladatelným těkáním mysli, které je připravuje o rovnováhu. Hypersenzibilita je přebujelé rozvinutí citových schopností na úkor duševního života a rozumu…Hypersenzibilní člověk bývá často unavený, převažuje u něj povrchní spánek a časté sny…Všechny okultní praktiky tuto hypersenzibilitu předpokládají…
Jak pomoci hypersenzibilnímu člověku? Je nezbytné takovému člověku jeho zranitelnost vysvětlit, vyložit mu, co to hypersenzibilita je a jaká jsou rizika…U takového člověka musíte podporovat jeho přítomnost v realitě, nejen vědomí této přítomnosti, ukazovat mu, kde se příliš uzavírá ve své citlivosti, ve své přebujelé fantazii, místo aby naslouchal svému rozumu. Riziko, že svůj život prosní a neprožije, není malé. Znalost sebe sama, svých schopností a nedostatků musí být konfrontována se skutečností. Mohou mu pomoci opakované každodenní činnosti, zvláště manuální práce…
Kdy se z hypersenzibility stane schopnost být médiem? Z hypersenzibility se dá udělat zaměstnání. Je to pracovní náplň médií, ať už tomu věří nebo ne. Média tvrdí, že dávají své schopnosti do služeb druhých. Dokážou jasnozřivě předvídat katastrofy a nehody, pomáhají dělat lidem správná rozhodnutí, díky magnetismu dokážou pomoci trpícím atd. Účinnost ale není dostatečným kritériem, protože víme, že démon je schopen všech možných zázraků a zvláště falešných uzdravení. A jestliže démon souhlasí s dočasným dobrem, nedělá to nikdy zadarmo. Snaží se svést všechny možné lidi a médium je, uvážíme-li vše, co jsme výše řekli, snadnou kořistí. Co se týče jejich klientů, mnozí z nich si odnesou závažné problémy se zlem démonického původu nebo psychické poruchy. Čím více má médium moci, tím více je pod vlivem démona. Osvobození je možné, pokud se médium ve jménu Ježíše Krista rozhodne vzdát své moci a podrobí se autoritě jediného Pána. A konečně dodejme, že být médiem rozhodně není žádné charisma. Tato schopnost je z řádu obvyklé a stabilní dispozice, kdežto charisma je nadpřirozené a přechodné. Ten, kdo tvrdí, že má dar uzdravovat a může jej použít, kdykoli chce, je médiu a ne nositel charismatu.
Co jsou to změněné stavy vědomí? Změněnými stavy vědomí nazýváme všechny stavy odlišné od běžného bělého stavu…Při těchto stavech kontroluje rozum aktivitu jedince méně, někdy vůbec, což sebou nese změny v myšlení a sníženou schopnost sebeovládání…Změněný stav může nastat spontánně a tehdy většinou nebývá nebezpečný. Problémy ovšem vyvstávají, pokud se tyto stavy snažíme vyvolat uměle…Satan je stále schopen převlékat se za “anděla světla” (2 Kor 11,14). Napodobujme realismus svatých. Svatá Terezie z Avily proti levitaci bojovala. Svatý Filip Neri vtipkoval, jen aby neupadl do extáze
Existují bludné duše? Bludnými dušemi obvykle rozumíme duše zemřelých, které mají schopnost prodlévat v našem světě a různými způsoby se ukazovat žijícím lidem, nebo dokonce duše zatracených, které se vracejí trýznit živé…Duše nemůže působit na žádné tělo kromě svého (sv. Tomáš Akvinský, Summa teologická I,117,4). Anděl může působit na jakékoli tělo a může se ukázat v těle posedlého. Lidská duše, která má svoji vlastní identitu, tuto schopnost nemá. Nesmíme směšovat přirozenost a schopnost lidské duše a andělů…Cituji zde svatého Tomáše Akvinského: “Jak říkají svatý Augustin a svatý Jan Zlatoústý, démoni se často vydávají za duše zemřelých, aby utvrdili pohany v jejich chybné víře.” Já sám se s tím setkal v některých afrických tradicích v Senegalu. Úvod do Rituálu z roku 1614 výslovně varuje exorcistu v § 14: “Nechť se exorcista nepouští do dlouhých rozprav nebo povrchních otázek či pouhého zvědavého zkoumání, zvláště o budoucnosti a tajemstvích, vedené bez návaznosti na jeho funkci. Ať přikáže duchu z onoho světa, aby mlčel a odpovídal jen na to, na co se ptá. A ať nevěří démonovi, kdyby předstíral, že je duší světce, zemřelého nebo dobrého anděla.” …Jeden exorcista z Pouilles podává toto svědectví…Připomínám si, co mi řekl Padre Pio, když jsem mu vyložil svůj první případ exorcismu: démon prohlašoval, že jsou v exorcizované osobě čtyři a že všichni čtyři jsou zavrženi. Dal mi jména a rodná města všech čtyř a řekl mi, jak každý z nich zemřel. Padre Pio mi mocným hlasem odpověděl: “Nenech se oklamat, nejsou čtyři, je to jeden a je to sám ďábel napodobující čtyři různé hlasy a beroucí na sebe všechny možné způsoby.” Když jsem démonovi vytkl jeho klam, odpověděl mi: “A ty snad nevíš, že jsem od přírody lhář?” (viz též Amort, Exorcisté a psychiatři, kap. X) Já sám jsem se setkal s démonem, který se pokoušel vydávat za zesnulé dvojče posedlého. Stačilo mi říci: “Mlč, lháři!” a okamžitě to přestalo.
Jak máme chápat zjevování duší z očistce živým? Zjevuje se duše ve své ontologické realitě? …Pravděpodobná je tedy hypotéza, že zjevení zprostředkovávají andělé. Anděl, možná anděl strážce, na Boží pokyn přináší poselství a vyzývá k přímluvě za tu kterou duši v očistci. Andělé takové věci zprostředkovávají mnohem častěji než si myslíme. Zjevení proroka Samuela Saulovi v úryvku o ženě, která vyvolává duchy zemřelých (1 Sam 28,8-19), má nepochybně stejné vysvětlení. Jedno znepokojivé zjevení: na jedné velice klikaté francouzské silnici měla jedna mladá žena nehodu a zemřela. O pár měsíců později vzal jeden mladík na této silnici stopařku a ta mu řekla: “Zpomalte,tahle silnice je nebezpečná!” Když přijeli do vsi, řidič vystoupil z auta, aby si koupil cigarety. Když se vrátil, mladá žena zmizela. Podle popisu v ní lidé poznali mladou ženu, která se na silnici nedávno zabila. Jak toto “zjevení” vysvětlit? Musíme v něm vidět prostřednictví anděla. Anděl má schopnost zjevit se člověku na Boží pokyn v lidské podobě. V Písmu svatém máme mnoho takových případů…(Sd 13,3)…Stejně se dají vysvětlit “zjevení” duchů, přízraků a podobně, fenomény “strašidelnných” domů, uvážíme-li, že démoni mají stejnou moc…Z deníčku svaté Faustiny: …Nejednou Boží milosrdenství hříšníka zachycuje v poslední chvíli…Avšak nejednou je zatvrzelost duší tak velká, že vědomě volí peklo, maří všechny modlitby…
V moci ďábla, Obřad: reflektují tyto dva filmy skutečnou realitu exorcismů? Film V moci ďábla se dostal na filmová plátna v roce 2005. Odkazuje na dramatický případ, který se odehrál v roce 1976 v Německu…Ve skutečnosti nezpůsobil smrt exorcismus jako takový, ale extrémní vyčerpanost Anneliese…Od té doby si skutečně němečtí biskupové netroufají oficiálně jemnovat kněze exorcisty…ukázalo se, že je nutné mít alespoň minimální psychiatrické vzdělání a v případě potřeby se s těžkými případy obrátit na lékaře…Film Obřad byl uveden v březnu roku 2011 v návaznosti na vydání knihy amerického novináře Matta Baglia. Kniha je výsledkem poměrně seriózního prlzkumu, v němž bylo dotazováno několik italských exorcistů…Ten, kdo četl knihu Matta Baglia, však zjistí, že příběh filmu se od knihy dost liší…
Co je New Age? …Tento proud vytvořil množství různých iniciativ, které jsou nositelkami myšlenek radikálně odporujících židovko-křesťanskému pojetí kosmu a spásy, přestože používají křesťanské koncepty…