Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: (evangelium sv. Matouše 5,1-2)
Kdo bude chtít rozjímat se zbožností a pronikavostí o kázání našeho Pána, proneseném na hoře, jak je čteme v evangeliu svatého Matouše, nepochybně v něm najde dokonalý dokument křesťanského života…Toto kázání totiž zahrnuje všechna zvláštní pravidla křesťanského života (sv. Augustin, Řeč Páně na Hoře I)
Poznámka: sv. Tomáš píše, jak Augustin přiděluje darům Ducha Svatého blahoslavenství
Přijměme s trpělivostí pronásledování a různé formy pohrdání. Možná řekneš: „Co zlého jsem udělal, abych musel zažívat pronásledování? Proč musím snášet ponižování?“ Bratře můj, řekni ta slova Ježíši ukřižovanému a On ti odpoví: „Co já jsem udělal zlého, že jsem musel snášet tolik utrpení, urážek a nakonec i smrt na kříži?“ Jestliže Ježíš z lásky k tobě tolik vytrpěl, pak to jistě nebude nic tak světoborného, když ty z lásky k Ježíši sneseš tu trochu utrpení, která na tebe přichází. A pokud jsi v tomto životě spáchal nějaký těžký hřích, uvědom si, že by sis za něj zasloužil přijít do pekla, kde zlí duchové trápí a sužují duši mnohem víc. Jestli jsi však pronásledovaný kvůli nějakému dobru, které jsi vykonal, velmi se raduj a pamatuj, co řekl Ježíš: “Blahoslavení, kteří jsou pronásledováni pro spravedlnost” (Mt 5,10). A buďme přesvědčeni o tom, o čem nás ujišťuje apoštol, když říká, že kdo na tomto světě chce žít ve spojení s Ježíšem, ten bude pronásledován (sv. Alfons z L., Návod na dobrý život)
Ó matko milosrdenství, volám se sv. Augustinem, pomni, že nebylo slýcháno, abys hříšníka zamítla, jenž k tobě se utekl a pomoci tvé se dovolával. Já bídný také k tobě se utíkám a v tebe důvěru skládám (sv. Alfons L, Litanie loretánské)

Ne doplnění nedostatečnosti Zákona, nýbrž jeho plnost se uskutečňuje v Kristu, protože nepřišel Zákon zrušit, ale naplnit. Stejným způsobem je každá pravda Starého zákona obsažena i v Novém: a podobně je tomu i se Zákonem: ten, který byl dán Mojžíšovým prostřednictvím, je obrazem pravého zákona. Mojžíšův zákon je tedy příkladem pravdy (sv. Ambrož, k žalmu 67)
Poznámka: sv. Tomáš A. píše, jak Ambrož přiděluje blahoslavenství kardinální ctnosti)

Chudý duchem je v pravdě poslušný. Poslušností osvědčují se ostatní ctnosti. Chudý duchem libuje sobě v nejchatrnějším obleku a v nejšpatnějším pokrmu. Chudý duchem nemiluje sebe, čest, přízeň a chválu lidskou, ale zapírá se, aby se připodobnil chudému Ježíši. Chudý duchem má pravou svobodu a pravý pokoj vniterný (sv. Anna Garcia)

„Blahoslavení chudí v duchu”: napodobujte toho, který jsa bohat, stal se kvůli vám chudým (II Kor 8,9)
“Blahoslavení plačící”: napodobujte toho, který zaplakal nad Jeruzalémem (Lk 19,41)
“Blahoslavení tiší”: následujtetoho, který řekl: “učte se ode mne, neboť já jsem tichý a pokorný srdcem (Mt 9,29)”
“Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti”: napodobujte toho,který řekl: “Můj pokrm je činit vůli toho, který přišel na pomoc zraněnému, polomrtvému a oloupenému (Lk 10,31-35)
“Blahoslavení čistého srdce”: napodobujte toho, který “nezhřešil, ani se nenalezl klam v jeho ústech (I Petr 2,22)
“Blahoslavení tvůrci pokoje”: napodobujte toho, který se za své pronásledovatele modlil: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí (Lk 23,24)
“Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost”: napodobujte ho, “protože trpěl za vás a zůstavil vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích (I Petr 2,21)” (sv. Augustin, O svaté nevinnosti k Mt 5,3-10)

Blahoslavení milosrdní…Ačkoli by všichni chtěli milosrdenství přijímat, je jen málo těch, kdo by chtěli milosrdenství také dávat. Člověče, jak můžeš být tak drzý a chtít to, co sám dát nechceš?…A jací jsme my? Když Bůh dává, chceme přijímat, ale když žádá, nechceme dávat. Vždyť, když chudák má hlad, strádá Kristus. Sám přece prohlásil: Měl jsem hlad, a nedali jste mi najíst…Co prosím vás, bratři, chcete anebo co hledáte, když přicházíte do kostela? Co jiného než milosrdenství? Dávejte tedy to pozemské a dostanete nebeské…Proto když přicházíte do kostela, podle svých možností dávejte almužny (sv. Ceasarius z A., Sermo 25)

Láska jeho srdce se pak znameními ran zjevila na jeho těle. Od této chvíle se nemohl ubránit pláči a hlasitě želel Kristova utrpení, jako by je měl stále před očima. Všude, kde chodil, se ozýval jeho pláč, a když rozjímal o Kristových mukách, nenechával se utěšit. Když důvěrnému příteli při setkání zjevil příčinu svého žalu, byl přítel tak dojat, že také hořce plakal (Tomáš z Celana, Životopis sv. Františka z A.)
Neustálým pláčem si totiž způsobil oční neduh a lékař mu radil, aby se zdržoval pláče, nechce-li oslepnout. Ale svatý muž odpověděl: “Bratře lékaři, nesluší se z lásky ke zraku, který máme společný s mouchami, odmítat návštěvy věčného světla, a to ani dost málo, neboť ne duch pro tělo, ale tělo pro ducha přijalo dobrodiní světla.” A raději by byl ztratil světlo tělesného zraku, než aby potlačoval vroucnost ducha a bránil slzám, kterými se očišťuje vnitřní zrak, aby mohl vidět Boha (sv. Bonaventrua, Životopis sv. Františka z A.)

Na otázku, které z blahoslavenství je mu nejmilejší se myslelo, že zvolí o mírných. Řekl: „Osmé. Blahoslavení, kteří protivenství trpí pro spravedlnost. Život těch, kteří protivenství trpí pro spravedlnost, je s Ježíšem Kristem zcela skryt v Bohu a svému vzoru podoben. Spravedlivý jsou skryti v tajemství Boží tváře. Přál bych si, aby v den posledního soudu, kdy všechny věci budou odhaleny, má spravedlnost, bude-li ve mně nějaká nalezena, byla zcela skryta před celým světem a nebyla spatřena než Bohem samým.“ (sv. Františka Chantal o sv. Františku Saleském)

Anděl dobrý a vznešený je Michael, který panuje lidu (křesťanskému) a řídí ho. On zajisté v srdce těch, kdo uvěřili vštěpuje zákon a hledí, zda ti, kterým dal zákon jej zachovávají (Hermas, Pastýř III)

„Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.“ Ovšem v jeho velikosti a nevýslovné slávě žádný člověk nemůže vidět Boha a zůstat na živu. Otec je totiž nepostižitelný, avšak ve své lásce, ve své dobrotě k lidem a ve své všemohoucnosti jde tak daleko, že uděluje výsadu vidět Boha těm, kteří ho milují, protože… „co je nemožné u lidí, je možné u Boha“ (sv. Irenej, Adversis haeresis IV)

Všechny odměny blahoslavenství jsou věcně jedna, totiž věčná blaženost, kterou lidský rozum nechápe (sv. Jan Z)

Často ho bylo slyšet, jak volával slova sv. Františka: „Blahoslavenství, v které já doufám, je tak veliké, že všechny strasti a utrpení pro mne jsou předmětem radosti“ (Legenda čili Čtení o milých Svatých Božích od Jana Evangelisty Bílého, sv. Kamil)

Neboť je mnoho těch, kdo jsou sice chudí, jak jsem ti říkal, ale kvůli svému nezřízenému citu by se svou vůlí zmocnili celého světa, kdyby ho mohli získat (sv. Kateřina S., Dialog 145)
V kom září ctnost nejsvětější víry a pravé naděje? Kde hoří oheň božské lásky? V těch, kteří se světlem víry ve mne odňali všechnu svou naději světu a všem pomíjivým pokladům a objali nevěstu pravé chudoby s jejími služebnicemi (sv. Kateřina S., Dialog 151)

Když ale říká: Blahoslavení chudí v duchu, ukazuje, že se lidem nebeského království dostane spíše pro pokoru smýšlení než pro nedostatek pozemských statků. Není pochyb o tom, že pokory dosáhnou snáze chudí než bohatí…Blahoslavená je tedy ta chudoba, která se nenechá zajmout láskou k časným věcem a neprahne po rozmnožení svého pozemského vlastnictví, ale touží se obohatit poklady nebeskými (sv. Lev V.)
Blahoslavení plačící neboť oni budou potěšeni…V zbožném zármutku oplakávají buď cizí nebo vlastní hříchy
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví…Takže země, která byla zaslíbena tichým a má být dána do vlastnictví mírným, je tělo svatých, které se pro jejich pokoru promění v blažené vzkříšení a obleče se do slávy nesmrtelnosti
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Není to hlad po ničem tělesném ani žízeň po ničem pozemském, ale tato lačnost touží po nasycení darem spravedlnosti a po uvedení do všech skrytých tajemství, přeje si být naplněna samým Pánem…Vždyť milovat Boha není nic jiného než milovat spravedlnost
Blahoslavení milosrdní, neboť nad nimi se Bůh také smiluje. Uvědom si, křesťane, důstojnost své moudrosti a snaž se poznat, jakými cestami a k jakému cíli jsi povolán. Milosrdenství tě chce mít milosrdným a spravedlnost spravedlivým, aby se tak Stvořitel zjevoval ve svém stvoření a aby v zrcadle lidského srdce zazářil Boží obraz, vykreslený v náčrtu následování. Víra těch, kdo o to usilují se nezklame: budeš mít, co si přeješ, a bez konce budeš mít, co miluješ. Skrze milosrdenství je ti všechno čisté
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Je to veliké štěstí, moji milí, čeká-li na někoho takový cíl. A co to znamená mít čisté srdce, ne-li usilovat o ctnosti, o kterých byla dříve řeč?…Blažené hledění na Boha je právem zaslíbeno čistému srdci
Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Toto blahoslavenství nechválí moji milí, shodu s kýmkoliv či jakoukoli svornost, nýbrž jen takovou, o níž apoštol říká: Mějte pokoj s Bohem, nebo o níž říká prorok: Hojný pokoj těm, kdo milují tvůj zákon, nic zlého je nemůže potkat (sv. Lev V., Sermo 95)
Pán učí: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete. Jak však může být spravedlnost hojnější, než když milosrdenství vítězí nad soudem? (sv. Lev V., Sermo 92)

O Božím království je si ještě třeba uvědomit toto: Jako nemá spravedlnost nic společného s nepravostí a jako se světlo nesnáší s temnotou a Kristus s Beliárem, právě tak nemůže být Boží království pohromadě s královstvím hříchu (Origenes, O modlitbě)

Jsi blažený Arsenie, že jsi nad sebou plakal v tomto světě, poněvadž kdo nad sebou tady nepláče, bude plakat navěky. – Buď tady dobrovolně, nebo tam nedobrovolně – na mučidlech není možné neplakat (Poimen)

Věčné slovo nazývá „chudobou ducha“ dobrovolnou pokoru lidského ducha a jeho sebezápor. A apoštol nám dává za příklad chudobu Boha, když říká: „Stal se pro vás chudým“ (sv. Řehoř z Nyssy, Řeč o blahoslavenstvích 1)
Příslib, že budeme vidět Boha, přesahuje jakékoliv štěstí. V Písmu ´vidět´ je tolik co ´vlastnit´. Kdo dosáhne Boha, dosáhl všeho dobra, na které je možno pomyslet (sv. Řehoř z Nyssy, Řeč o blahoslavenstvích 6)

Ty můžeš opravdu říci, že tvá odměna je veliká v nebesích, protože je řečeno: „Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat kdejakou špatnost“. Tedy se raduj a chvěj se radostí! (sv. Terezie z L., dopis Celině)

Pán také stanovil některá blahoslavenství jako odstraňující překážku rozkošnické blaženosti…nejprve v oplývání zevnějšími dobry: ať je to bohatství nebo pocty…blahoslavení chudí duchem…a druhé…rozkošnický život v hovění vlastním vášním…podle Boží vůle…vůči nim zcela klidným….blahoslavení tiší…úplným odvrhnutím (vášní) je-li třeba…blahoslavení plačící…činný pak život zvláště záleží v tom, čeho poskytujeme bližnímu, buď ve způsobu povinného…blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti…vlastní smilování…blahoslavení milosrdní…co patří do nazíravého života, buď je konečná blaženost…odměna. Jako zásluhy se však udávají účinky činného života…čistota srdce: aby totiž mysl člověka nebyla poskvrňována vášněmi…Blahoslavení čistého srdce…pokoj…Iz 32: Dílem spravedlnosti je pokoj… blahoslavení tvůrci pokoje (sv. Tomáš A., Summa teologická)
Lukáš vypravuje…první…nadbytek zevnějších statků…blahoslavení chudí…dobře v jídle, pití a podobném…blahoslavení, kteří lačníte…libost srdce…blahoslavení, kteří lkáte…zevnější přízeň lidí…blahoslavení, když vás budou lidé nenávidět (sv. Tomáš A., Summa teologická I-II,69)
Blahoslavení plačící svatými slzami kajícnosti (sv. Tomáš A.)