1. starokřesťanské písemnosti Neboť dítě narodí se nám a syn bude nám dán, vladařství na rameni bude míti, a nazýván bude: Zázračný, rádce, Bůh silný, otec na budoucí věky, kníže pokoje. Vladařství jeho vzroste a pokoji nebude konce; na trůně Davidově a v království jeho vlasti bude, aby je utvrzoval a upevňoval právem a spravedlností od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní (prorok Izaiáš, 9,5-7)
    Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu,aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen (evangelium sv. Lukáše, 1,1-4)
    Nežijte osamoceni, uzavřeni do sebe, jako byste už byli utvrzeni ve spravedlnosti. Naopak společně se scházejte, abyste hledali to, co napomáhá k blahu všech (list Barnabášův IV)
    Protože doba je zlá a Protivník je mocný, musíme se mít na pozoru a dbát na ustanovení Páně. Pomocníky naší víry jsou bázeň a vytrvalost, našimi spolubojovníky trpělivost a zdrženlivost. Pokud jsou tyto neporušené a zůstávají zaměřené na Pána, radují se spolu s nimi moudrost a chápání, vědění a poznání
    Vyhýbejme se každé marnivosti, důsledně mějme v nenávisti skutky špatné cesty (list Barnabášův)
    Z jedné strany je tělo, které má hmotný původ, z druhé strany je duše, ta se s ním smísila neznámým způsobem, vtělila se zvenku do stvoření z prachu (Athenagoras, O vzkříšení 18)

Proto se Pán obětoval a vydal své tělo záhubě, abychom – skropeni jeho krví – byli očištěni od hříchů a posvěceni…musíme Pánu převelice děkovat, že nám oznámil věci minulé, abychom byli moudří v přítomnosti a rozuměli věcem budoucím (list Barnabášův)
Nepřipojíš se k lidem, kteří chodí po cestě smrti, budeš nenávidět vše, co se nelíbí Bohu…budeš pokorný. Nebudeš oslavovat sám sebe…Budeš milovat bližního víc než svůj život. Nezabiješ dítě v matčině lůně, ani po narození je neusmrtíš. Nezřekneš se svého syna ani své dcery, ale od mládí je budeš učit bázni Boží…Co se ti přihodí, přijímej jako dobré, protože – jak víš – nic se neděje bez Boha. Nebudeš nestálý ani obojetný
Ve dne v noci mysli na den soudu a každodenně usiluj o společenství svatých
Navždy budeš nenávidět Zlého. Budeš soudit spravedlivě. Nebudeš vyvolávat roztržky, ale svářící se sblížíš a usmíříš. Budeš vyznávat své hříchy (list Barnabášův IV)

Jsou dvě cesty, jedna ke smrti, druhá k životu, ale mezi těmito dvěma cestami je velký rozdíl (Didaché)
Podle onoho přikázání nauky: nezabiješ…nezabíjej plod při potratu ani neodnímej život nemluvněti…Cesta smrti pak je tato:…nesmilovat se nad chudákem, nepomáhat utrápenému, neuznávat svého Tvůrce, zabíjet děti a potratem ničit Boží stvoření, odvracet se od ubožáka, sužovat nešťastníka, obhajovat bohaté a nespravedlivě soudit chudé. Všemi hříchy jsou obtíženi: děti vy však s nimi nemějte nic společného (Didaché, I)
Rozpomeň se, Pane na svou Církev, zbav ji všelikého zla, zdokonal ji ve své lásce a shromáždi ji od čtyř větrů, posvěcenou, do svého království, neboť tvá je moc a sláva na věky (Didaché)

Při poučování pak přikazuj a vybízej lid, aby navštěvoval kostel a nikdy zcela nechyběl, ale aby se vždycky shromažďoval a neztenčoval shromáždění tím, že se kostelu vyhne, a tak působí, že tělo Kristovo plodí jen malý úd (Didascalia )
Poněvadž jste údy Kristovy, nebuďte roztroušení tak, že se nesejdete v chrámě. Máte-li Krista za Hlavu, která je – jak to slíbil – s vámi životně spojena, nezanedbávejte ho, ani Spasitele neodlučujte od jeho údů, ani je neoddělujte od něho, ani jeho tělo nerozsekávejte na kousky (Didascalia II)

Křesťané…bydlí ve své vlasti, ale jako poutníci. Podílejí se na veřejném životě jako občané, ale na ničem nelpí jako cizinci (list Diognetovi)
Poslouchají platné zákony, ale svým životem překonávají zákony…Tak vznešené je místo, které jim Bůh vykázal, a není dovoleno z něho zběhnout! (list Diognetovi, V)
Nedostatek jídla a pití duši prospívá. A křesťané se při pronásledování den ze dne více rozrůstají (list Diognetovi)
Křesťané mají být pro svět tím, co je duše pro tělo (list Diognetovi VI)
Vždyť co jiného mohlo překrýt naše hříchy nežli jeho spravedlnost? U koho jiného jsme mohli my hříšní a bezbožní dojít ospravedlnění než u samotného Božího Syna? (list Diognetovi, VIII)

Ač je v Církvi řád jáhenek, přece se nikdo nepokouší pověřit je kněžskou či podobnou službou (sv. Epifanius, Panarion).
Všechna Boží slova není třeba vysvětlovat alegoricky, protože mají svůj vlastní smysl. Abychom poznali sílu myšlenky, je třeba ji důkladně promyslit. Je třeba užít i tradice. Není možné všechno získat z Božího Písma. Proto svatí apoštolé něco nám předali Písmem, něco ústním podáním (sv. Epifanius, Panarion).

Starej se o jednotu, nad niž není nic lepšího. Všechny snášej, jako tebe snáší Pán. Všechny zachovej v lásce, jako až dosud. Neustále se modli, pros ještě o dokonalejší rozum, než máš. Bdi s neúnavným duchem (sv. Ignác z A., list Polykarpovi)
Kde je víc námahy, tam je větší odměna. Budeš-li milovat dobré učedníky, z toho ti chvála nevzejde. Spíš si s mírností získávej nakažené
Jako si kormidelník žádá vítr a ten, koho zastihla bouře si žádá přístav, žádá si tato doba tebe, abys spolu se svými dosáhl Boha
Lidmi, kteří se zdají být věrohodní, ale učí odlišným věcem, se nedej zviklat. Stůj pevně jako kovadlina pod údery
Nezanedbávej vdovy. Po našem Pánu se o ně starej ty. Nic ať se neděje bez tvého souhlasu a ty nic nedělej bez Boha, jako ani neděláš. Buď pevný. Shromáždění ať jsou co nejčastěji, každého zvi jednotlivě.
Otroky a otrokyně nepřehlížej. Ať netouží po tom, abyste je ze společných prostředků vykupovali, protože by se stali otroky chtivosti
Čarodějnictví se vyhýbej, spíš o tom mluv v kázání (list Polykarpovi)
Zachovejte si mírnost a obnovte se ve víře, která je tělem Pána, a v lásce, která je krví Ježíše Krista…Buďte tedy hluší, když k vám někdo mluví bez Ježíše Krista, který pochází z rodu Davidova, který se opravdu narodil…skutečně byl pronásledován…skutečně byl ukřižován a umřel (list Tralským)
Varujte se tedy těch špatných výhonků, které nesou smrtonosné plody, kdo jich okusí zemře. Protože takové nevypěstoval Otec. Kdyby tomu tak bylo, projevili by se jako větve (stromu) kříže, a jejich ovoce by bylo nepomíjející (list Tralským)
Nebudou mi k ničemu všechny půvaby země ani pozemská království. Pro mne je lepší, abych zemřel, abych se spojil s Ježíšem Kristem, než abych byl králem až do končin země. Hledám toho, který za nás zemřel. Jeho chci, který pro nás vstal z mrtvých. Blíží se chvíle mého zrození (list do Říma VI)
Vím, že nezpychnete, neboť máte v sobě Ježíše Krista (list Magnesijským)
Ti, kteří žili ve starém řádu věcí, se obrátili k nové naději a nehleděli už k sobotě, ale žili podle neděle, dne Páně, v němž je náš život posvěcen skrze milost Pána a jeho smrt (sv. Ignác z A., list Magnesijským)

Uchovávej se v prostotě a nevinnosti a budeš jako děti, které neznají zlo, jež pustoší lidský život (Hermas, Mandata pastoris II)

Dokud jsme na zemi, čiňme pokání. Jsme přece jako hlína v rukou řemeslníka (homilie II. století)
Až totiž odejdeme z tohoto světa, tam už se nebudeme moci vyznávat z hříchů ani činit pokání…A nikdo z vás ať neříká, že toto tělo nebude souzeno ani vzkříšeno. Uvědomte si, že v ničem jiném jste nebyli spaseni a v ničem jiném jste neprohlédli, než jsouce v tomto těle
Když se totiž budeme snažit činit dobro, přijde k nám pokoj. Z toho důvodu jej nemohou najít lidé, které ovládají lidské obavy a kteří dávají přednost přítomným požitkům před tím, co je zaslíbeno v budoucnosti. Neboť nevědí, jak velké trápení je spojeno s pozemskou rozkoší a jaká slast je v budoucím zaslíbení
Ano, Pán říká: Po všechny dni se moje jméno tupí mezi pohany. A dále: Běda tomu, jehož vinou budou mluvit rouhavě o mém jménu. Proč dochází k tomu rouhání? Protože nečiníme, co on chce. Když pohané slyší z našich úst boží slova, žasnou nad tím, jak jsou dobrá a veliká. Jakmile ovšem poznají, že naše skutky neodpovídají těm slovům, která říkáme, ihned se počnou rouhat a říkat, že to všechno jsou nějaké bajky a bludy
Dobré je dávat almužny jako pokání za hříchy. Půst je lepší než modlitba, milodar lepší než obě dvě. Vždyť láska přikrývá množství hříchů a modlitba z dobrého svědomí vytrhuje ze smrti. Blahoslavený je každý, kdo se v tom osvědčí jako dokonalý, neboť almužna zmírňuje hřích
A i když jsem sám skrz naskrz hříšník a stále ještě neutíkám před pokušením, nýbrž dosud žiji uprostřed nástrojů ďáblových, snažím se jít za spravedlností, abych se jí v bázni před budoucím soudem dokázal aspoň přiblížit
Neboť veliké a podivuhodné není stavět to, co stojí, ale co padá. Tak i Kristus chtěl zachránit to, co hynulo, když jsme již hynuli přišel a povolal nás, a zachránil mnohé (homilie II.století)

Shromažďujeme se v den slunce, protože je to první den, v němž Bůh vyvedl z temnot hmotu a stvořil svět. Tohoto dne také Ježíš Kristus, náš Spasitel vstal z mrtvých (sv. Justin, Apologie I)
I my usilujeme o mír
Dříve jsme si libovali ve smilstvu, nyní však nacházíme potěšení jen v mravní čistotě. Kdo jsme užívali kouzel, zasvětili jsme se dobrému nezrozenému Bohu
Kdybychom neměli tělo a někdo by řekl, že z malé kapky lidského semene mohou vzniknout kosti, nervy a maso, jak to vidíme na člověku, uvěřil by tomu člověk?…Stejně tak nevěříte ve zmrtvýchvstání, protože jste nikdy neviděli nikoho vstát z mrtvých (sv. Justin, První apologie)

Neexistuje žádné pokolení rolníků a pastevců, ale ani lidí ve městech, aniž by věřili ve vyšší bytost (Klement A., Stromata)
Mnohé tedy, co se teď děje a vzniká z lidského rozumu, dostalo podnět od Boha
Je totiž řečeno: „Tomu kdo má bude přidáno” (Mt 25,29). Víře bude přidáno poznání, poznání láska, lásce účast na dědictví (Klement A., Stromata)

Nepočítej hříchy svých služebníků a služebnic, nýbrž nás očisť očistou své pravdy a veď naše kroky, abychom žili v čistotě srdce a činili, co se líbí tobě i našim vládcům (sv. Klement I., papež, list do Korinta)
Co tedy učínime, bratři? Zanecháme snad dobrých skutků a upustíme od lásky? Nedopusť Hospodin, aby se nám to stalo, nýbrž pospěšme, abychom neúnavně a horlivě konali dobro
Komu je dána křesťanská láska, nechť plní Kristova příkázání (sv. Klement I., papež, list do Korinta)

U nás mezi chudými a bohatými, mezi služebníky a pány není žádný rozdíl (Laktancius, Instit. div.)

Co se týče křesťanů, toto: Římský senát, vládci různých dob, vojáci, lidé i příbuzní těch, kdo uvěřili, vyhlásili křesťanům boj. Křesťanství by bylo přemoženo tolika nepřátelskými nástrahami, kdyby nad ně nevynikalo v síle Boží moci. Ono však zvítězilo nad celým světem, který se proti němu stavěl (Origenes, Contra Celsum)
Z řízení Božího se Boží Slovo a duše i tělo Ježíše staly jedním
Jestliže evangelisté byli pravdomluvní, ale podle Celsa napsali bajky, nenapsali by, že Petr zapřel nebo že se Ježíšovi učedníci pohoršovali
My neříkáme, že Kristus zdánlivě trpěl, aby nebylo lží, nýbrž pravdou i jeho zmrtvýchvstání
Smyslem zázraků Krista i jeho učedníků nebylo klamat, ale zachránit duše
Podle Celsa se některým o tom, co si přáli, aby se stalo, zdálo ve snu a sen považovali za skutečnost. Věřit, že se jim to zdálo ve snu, je nerozumné, leda že by neměli zdravý rozum nebo to byli šílenci
Dokonalý křesťan… je stále ve dni Pána, stále prožívá neděli
Jestliže Celsus těmi, kteří jsou bez hříchu rozumí ty, kteří již nehřeší, byl tedy náš Spasitel poslán i k těmto, ale ne jako lékař. Kdyby však těmi bez hříchu rozuměl ty, kteří nikdy nehřešili…odpovídáme, že je nemožné, aby člověk nikdy nezhřešil
Jeho (Kristova) smrt byla nejen příkladem smrti pro poslušnost k Bohu, ale byl to též počátek záhuby zla a ďábla, který si podmanil zemi (Origenes, Contra Celsum)

Kněží ať jsou milosrdní a plní soucitu vůči všem. Ať zbloudilé přivádí zpět, navštěvují všechny nemocné a nezanedbávají vdovu, sirotka a nuzného (sv. Polykarp, list Filipanům)
Také vy buďte v této věci rozvážní a nechovejte se k nim jako nepřátelé, ale odvolejte je jako nemocné a bloudící údy, abyste zachránili celé své tělo. Takovým jednáním sami rostete
Modlete se za všechny křesťany. Modlete se i za krále a za všechny, kteří mají v rukou moc, i za ty, kdo nás pronásledují a nenávidí. Modlete se také za nepřátele kříže, aby na všech bylo zřejmé vaše ovoce a abyste v něm byli dokonalí (sv. Polykarp, list Filipanům)

Krev mučedníků je semenem křesťanů (Tertulián, Apologeticus 50)
Nezabiješ zárodek potratem a nenecháš uhynout novorozeně (Didaché, list Barnabášův, list Diognetovi, Tertulián)

17.1 Liturgie Nezhášejte oheň Ducha, nepodceňujte dar promlouvání z vnuknutí, ale všecko zkoumejte, a co je dobré, toho se držte. Varujte se zla, ať se objevuje pod jakoukoli tvářností (první list Soluňanům 5,19-22)

Legem credendi lex statuit supplicandi – liturgie správným a srozumitelným způsobem vyjadřuje víru (papež Celestin I., dopis galským biskupům)
Ať vítězné oběti (totiž mučedníci) vstoupí do místa, kde je Kristus jako Oběť. On však je na oltáři, na němž byli vykoupeni Jeho utrpením. (Proto) toto místo patřilo mučedníkům (sv. Ambrož Marcellině po uložení ostatků mučedníků Gervasa a Protasa)

Např. všichni zříme k východu v čas modliteb, avšak nemnozí víme, že tím hledáme dávnou rajskou vlast, kterou zasadil Bůh v Edenu na východě (sv. Basil, O Duchu Sv. 27)

Apoštolové tedy nařídili, že je třeba se modlit k východu, neboť jako blesk vyšlehne od východu a zazáří až na západ, tak to bude i s příchodem Syna člověka (Addaiovi didascalia)

A je nezbytné se modlit k východu, neboť je psáno: království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy panovníku, tomu, jenž jezdí po nebi k východu (Didascalia apostolorum)

Když děláš své bohoslužby, budou milé Bohu, jestliže je uděláš v pokoře, jako by sis nezasloužil je konat. Jestliže do tvého srdce vstoupí pyšná myšlenka a získá tvůj souhlas, jestliže si vzpomeneš na někoho, kdo právě spí, nebo je nedbalý, a někoho odsoudíš, uvědom si, že je tvá námaha marná (poustevník Izaiáš)

My se nemodlíme obráceni k východu povrchně nebo náhodou…Tato apoštolská tradice není psaná. Mnoho z toho, co nám bylo předáno skrze tradici, není napsáno (sv. Jan D., Ortodoxní víra IV)

Jako skrze Adama jsme se zrodili k smrti, tak skrze Krista vstáváme k životu. Oslavujme tedy s díky duchovní vzkříšení své, a k hodům Beránka se chystejme: on je chléb živý, jenž sestoupil z nebe, neskonale vznešenější nežli déšť many, jímž Izrael čtyřicet let sycen nakonec umřel, kdo však požije tohoto chleba jednou, živ bude na věky (ambrosiánská liturgie, velikonoce)

Anděle Boží, svatý můj strážce, přidělený mi při křtu svatém na ochranu duše i těla, před tebou se v úctě skláním a tebe vzývám (apoštolské konstituce)
Vtiskni nám do srdce svůj zákon a svou spravedlnost. Posvěť nás na duchu i na těle svým milým Synem, s nímž tobě přísluší velebnost, moc, čest a klanění na věky věků. Amen (apoštolské konstituce)
Mocná záštito, nehledící na osoby, přispěj lidu svému, jejž jsi vykoupil drahocennou krví Krista, Syna tvého. Ochránce, pomocníku, vůdce, strážce, bezpečný hrade, mocné útočiště, nikdo nás nevyrve z ruky tvé, neboť není Boha mimo tebe, v tobě je naše důvěra (apoštolské konstituce)
Lékaři a spasiteli našich duší, uveď nás do přístavu své vůle, osviť oči našich srdcí, aby poznávaly pravdu, a na přímluvu svaté Bohorodičky a všech svatých nám uděl milost, abychom soumrak tohoto dne a všechen čas svého života prožili v pokoji a bez hříchu (apoštolské konstituce)

Pros za nás u Ježíše Krista, aby se nad námi smiloval, pros za nás před trůnem svého Syna Ježíše Krista (etiopská liturgie)
Sluší se plesat, že jsme povstali, ale nutno se bát, abychom znovu neklesli. Na rozhraní staré smrti a nového života je třeba vědět, čemu jsme unikli a zvolit to, čeho se teď máme držet. Není slabostí, nýbrž lehkomyslností, když opět hřeší ospravedlněný a v nebezpečí zase se vydává zachráněný: ponižuje daleko více, když do zajetí znovy upadne vykoupený, větší trest je připraven hřešícímu po odpuštění. Ty, Pane nezměníš svou lásku, když my nezměníme své předsevzetí, a neobnovíš trest, jestliže my neobnovíme hřích (liturgie gótská, velikonoční zpěv)
Tebe velebí duchové spravedlivých a proroků, duše mučedníků a apoštolů, Andělé, Archandělé, Trůnové, Panstva, Knížata, Mocnosti a strašlivé Síly, Cherubové a Serafové. Zpívají vespolek vítěznou píseň tvé vznešené slávy (liturgie sv. Jakuba)
Pamětlivi tedy jeho životodárného utrpení, jeho spasitelného kříže, jeho smrti a pohřbení, jeho zmrtvýchvstání po třech dnech, jeho nanebevstoupení, jeho usednutí po pravici Boha Otce, jeho příštího velebného a strašlivého příchodu, kdy přijde ve slávě, aby soudil živé i mrtvé a jednomu každému odplatil podle jeho skutků, prosíme, ušetři nás, Pane
Sláva Bohu jenž nás všechny posvětil a posvěcuje
Prosme Pána za příznivé povětří, za mírný déšť, svěží rosu, hojnou sklizeň plodin, za dokonale požehnaný rok, jejž On svou dobrotou věnčí
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, trojjedinému světlu Božství, jež jedno a nedílné v Trojici se rozlišuje
Pane, jenž jsi nám spojením s přesvatým Tělem a drahocennou Krví svého jednorozeného Syna, Pána našeho Ježíše Krista, udělil posvěcení, dej nám též milost svého dobrotivého Ducha a zachovej nás neporušené ve víře
Oběť tato, jež od živých za zemřelé se obětuje, smazává nepravost duše a skrze ni se odpouštějí hříchy (liturgie sv. Jakuba)
Dávejme pozor. Svaté svatým. Jediný Svatý, jediný Pán, Ježíš Kristus, ve slávě Boha Otce. Amen. (liturgie sv. Jana Z.)
My kteří tajemně představujeme Cherubíny, a životodárné Trojici přinášíme třikrát svatou píseň, odložme nyní světské starosti (liturgie sv. Jana Z.)
Není žádný rozdíl mezi většími a menšími částmi Eucharistie, a to dokonce ani mezi těmi nejmenšími, které už nemůžeme rozeznat ani bystrým zrakem. Zaslouží si stejnou úctu a mají stejnou důstojnost jako celý Chléb (koptská liturgie)
Stůjme před Tebou a obětujme Tobě tuto oběť svatou duchovní a nekrvavou (koptská liturgie)
Osvěť tedy, vládce Hospodine vlitím Ducha Svatého oči naší duše, abychom tento nesmrtelný a nebeský pokrm nepřijímali k odsouzení (liturgie sv. Marka)
Smiluj se, posiluj nás svou božskou mocí a odejmi od nás zlou a hříšnou žádostivost tělesnou. Osviť náš duchovní zrak proti temnotě bezbožnosti vůkol a spoj nás se sbory tobě milých vyvolených
Obraťte svou pozornost k východu (liturgie sv. Marka)
Veď nás k dokonalému vykoupení a synovství a k budoucímu požívání věčnosti. Neboť ty jsi naše posvěcení a tobě, Otci, Synu i Duchu Svatému vysíláme na výsost chvalozpěv nyní i vždycky i na věky. Amen
Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého ducha a jeho skutků
Pomni, Pane, každé stísněné a ztrápené duše křesťanské, potřebující božského milosrdenství a přispění. Obrať zbloudilé (liturgie sv. Marka)
Pane, Bože náš, pamatuj na nás své hříšné a neužitečné služebníky, kteří vzýváme tvé Jméno. Nedopusť, aby byla zklamána naše důvěra ve tvé milosrdenství, ale splň nám, Pane, všechny prosby, jež přispívají k naší spáse (řecká liturgie)
Sbory andělů chránily svými křídly tělo Panny a nesly je do nebe jako živou archu Pána (řecká liturgie)
Per omnia saecula saeculórum – Po všechny věky věků (římská liturgie)
Otče pravdy, hle Syn Tvůj, oběť Tobě milá…pohleď na hříchy a pohleď na oběť, jež za ně se obětuje (syrská liturgie)

Kdyby se někdo odvážil toto napadnout, vystaví se hněvu všemohoucího Boha a Jeho svatých apoštolů Petra a Pavla (Pius V., Bulla Quo Primum k misálu 1570)

Jak se máš? Neznámý poustevník odpovídá „Špatně“. Představ si, třicet let, a každý den se stavím před Bohem v modlitbách a proklínám sám sebe a říkám Bohu: „Nebuď milosrdný k těm, kteří dělají nepravost a znič všechny hříšníky a prokletí jsou, kdo se odklánějí od tvých přikázání“. A dále – i když každý den lžu – říkám Bohu: „Zahubíš všechny, kteří říkají lež,“ a ačkoli chovám zášť k svému bratrovi, říkám Bohu: „Odpusť nám, jako i my odpouštíme,“ a ačkoli mám samou starost, abych se najedl, říkám: „Zapomněl jsem jíst svůj chléb,“ a ačkoli spím až do rána, zpívám v žalmu: „O půlnoci vstávám, abych tě chválil“, a lítost vůbec nemám, ale říkám: “Unaven jsem již nářkem“, a dále: „Slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci“, a v srdci uvažuji o špatnostech a říkám Bohu: „Meditace mého srdce je stále před tebou, a vůbec se nepostím, ale říkám: „Má kolena zeslábla postem“, a celý jsem plný pýchy a popouštím uzdu tělu a jen se bavím, ale v žalmu zpívám: „Pohleď na mou pokoru a námahu a odpusť mi všechny mé hříchy,“ a také jsem zcela nepřipraven, ale říkám: „Mé srdce je připraveno, Bože, mé srdce je připraveno“. Prostě všechna má liturgie je určena k mému usvědčení a odsouzení.“ Na slova: „Myslím, že to David všechno řekl jen o sobě“ odpověděl: „Věř mi, jestli nezachováme, co před Bohem zpíváme, jdeme určitě do záhuby“

Jsou čtyři světové strany: sever, jih, východ a západ. Mělo by být hned jasné, že směr k vycházejícímu slunci samozřejmě naznačuje, že bychom se měli modlit směr na tuto stranu (Origenes, O modlitbě)