Hle - já vám pošlu toho, koho slíbil můj Otec. Vy tedy zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti.« Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim. A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi (evangelium sv. Lukáše 24,49-51)
Požehnání otcovo utvrzuje domy synů, ale kletba matčina z kořene vyvrací základy (kniha Sirachovcova 3,11)

Požehnán byl dům Obeda, když archa Boží k němu zavítala: požehnal Hospodin domu jeho (I Par 13,14). Čím většího ale požehnání dochází, ke komu živá archa Boží, milostná Matka Boží zavítá! Šťastný dům, který Rodička Boží navštíví, napsal Engelgrave. To zakusil dům Jana Křtitele, když Maria svým příchodem celou rodinu milostmi a požehnáním nebeským obdařila (sv. Alfons z L., O navštívení P. Marie)

Králi panen a Milovníku čistoty a neporušenosti, uhas nebeskou rosou svého požehnání v mém těle troud planoucí žádostivosti, aby ve mně trval stav čistoty těla i duše. Umrtvi v mých údech všechny tělesné vzruchy a žádostivá hnutí a dej mi pravou a opravdovou nevinnost se všemi svými dary, které se ti vpravdě líbí, abych přijal svaté přijímání s čistým tělem i nevinným srdcem (sv. Ambrož, Modlitba o čistotu před svatým přijímáním)

Vyslovuje-li Kristus kletbu nad těmi, kdo dávají pohoršení, jaké teprve nebeské požehnání čeká ty, kteří svým ctnostným životem jiné ke všemu dobrému navádějí (sv. František S.)

Jako chléb, který je plodem země, není už obyčejným chlebem po tom, co na něj bylo svoláno Boží požehnání, ale je Eucharistií složenou ze dvou skutečností, z jedné pozemské a z druhé nebeské, tak ani naše těla, která přijímají Eucharistii, nejsou už pomíjející od chvíle, kdy mají v sobě zárodek vzkříšení (sv. Irenej, Adversis haeresis IV)
A jak se prokletí ubíralo svou cestou, tak také požehnání stejně přecházelo z na pokolení požehnaných po řadě na každého. Mezi těmito je nejprve požehnaný Šém následujícími slovy: „Zveleben buď Pán, Bůh Šémův, Chám ať je jeho služebníkem“ (Gn 9,26). Působením síly požehnání Boha a Pána se především pro Šéma stala zbožnost zvláštním vlastnictvím, ve kterém požehnání rostlo a dospělo až k Abrahámovi, který představuje desátou generaci v řadě pokolení od símě Šémova. A proto se zalíbilo Otci a Bohu všech být nazván Bohem Abrahámovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým, neboť požehnání Šémovo roztáhlo své působení až k Abrahámovi (sv. Irenej, Demonstratio apostolicae praedicationis)

Víte, že ukradený majetek nikdy nepřináší požehnání. Právě tak i den, který kradete Pánu, vám nepřináší zisk (sv.
Jan Vianney)

Roku 1253 pocítila Klára z rostoucích prudkých bolesti tělesných, že blíži se ji smrť. I dala se zaopatřiti sv.
svátostmi. Téhož dne zavítal papež Innocence IV. z Perugie do Assisi a byl od nemocně Kláry poprošen o apoštolské
požehnání spojené s plnomocnými odpustky, navštívil ji v klášteře, vyhověl přání jejimu a řekl hluboce dojat: „Dej
Bůh, abych já v hodinu smrti tak málo potřeboval požehnání, jako Klára“ (F. Ekert, Církev vítězná, sv. Klára)

Ve 12. století byl zaveden i v Římě obyčej udílet požehnání na konci mše svaté (biskup Kupka, O mši svaté)

Jestliže tě někdo urazí, požehnej mu, jestliže tě přijme, je to dobře pro oba, jestliže tě nepřijme, on dostane od Boha nadávky a ty požehnání (mnich, neznámý)

Už na počátku, když se tvůj Duch vznášel nad vodami, vložil jsi, Bože, do vody život a požehnání (liturgie římská, svěcení vody)
Bože, nechť tvé věřící posílí toužené požehnání, které ať jim i nikdy nedopustí odchýlit se od tvé vůle i umožní, aby se z tvých dobrodiní stále radovali. Skrze… (sobota suchých dnů v postě, modlitba za lid)
Kdokoli z této účasti oltáře přijmeme přesvaté tělo a krev tvého Syna, buďme naplněni veškerým nebeským požehnáním a milostí (liturgie římská)

Tvé jméno Bohorodička je plné požehnání a milosti (sv. Metoděj Olymský)

Za to, že tato ustanovení budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům. Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírůstku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji dá. Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka (5. kniha Mojžíšova 7,12-14)
Budeš-li dobře naslouchat hlasu Hospodina, svého Boha, dbát na všechna jeho přikázání, která ti dnes ukládám, a jednat podle nich, povýší tě Hospodin, tvůj Bůh, nade všechny národy země. Všechna tato požehnání na tobě spočinou a obohatí tě, jestliže budeš naslouchat hlasu Hospodina, svého Boha (5. kniha Mojžíšova 28,1-2)

Hospodin dále promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k Áronovi a jeho synům: Budete žehnat synům Izraele těmito slovy: ‚Hospodin tě požehná a ochrání tě, Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude ti milostiv, Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.‘ Tak vloží mé jméno na Izraelce a já jim požehnám.“ (kniha Numeri 6,23-27)

Tyto záměry nejvyššího jedině skrze tebe, Panno, došly splnění: požehnaná ty mezi ženami, jež jsi kletbu Evinu změnila v požehnání, skrze tebe všechny léčky a úklady nepřítele jsou zvráceny, noc bludu zmizela a člověk se zase stal přítelem svého Tvůrce. Požehnaná ty mezi ženami, jež právem jsi zvána Bohorodičkou, protože jsi vpravdě zrodila Boha (sv. Sofronius)
Jsi opravdu požehnaná mezi ženami, neboť zlořečení, které postihlo Evu, jsi změnila v požehnání a Adam, který byl prokletím sražen v prach, byl skrze tebe blahořečen (sv. Sofronius, Oratio 2)

Cti svého otce skutkem i slovem, aby na tebe přišlo jeho požehnání. Skutkem i slovem [a ve vší trpělivosti] cti svého otce, aby se sneslo na tebe požehnání od něho, [a jeho požehnání na konec zůstalo.] Požehnání otcovo utvrzuje domy synů, ale kletba matčina z kořene vyvrací základy (kniha Sirachovec 3,8-11)
Probudil jsem se jako poslední a byl jako ten, kdo paběrkuje po vinařích. Díky Hospodinovu požehnání jsem je dohonil a vinný lis jsem naplnil jako každý vinař (Sir 33,16-17)
Moudrý muž bude naplněn požehnáním a všichni, kdo jej vidí, mu blahořečí (Sir 37,24)

Jak mám dostatečně vylíčit štěstí onoho manželství, které Církev spojuje, oběť posiluje a požehnání pečetí, které oznamují andělé a které uznává nebeský Otec?… Jaký to pár: dva věřící s jednou nadějí, s jednou touhou, s jedním způsobem života, v jedné službě! Oba jsou dětmi téhož Otce, oba služebníky jednoho Pána. Nic je nerozlučuje ani v duchu, ani v těle, naopak jsou opravdu dva v jednom těle. Kde je jedno tělo, tam je také jeden duch (Tertulián, Ad uxorem II)

U lidí se pak požehnání opakuje, protože u nich je nějaký zvláštní ráz množení, k vůli doplnění počtu vyvolených, a “aby někdo neřekl, že v úkonu plození je nějaký hřích” (sv. Tomáš A., Summa teolgická I,72 O díle šestého dne)

Někteří lidé v horlivé lásce mají větší náklonnost k těm nebo oněm světcům, ale takový cit je spíš lidský než božský. Já jsem stvořil všechny svaté a dal jim svou milost a obdařil je slávou. Já znám skutky každého z nich a předešel je sladkostí svého požehnání (Ž 20,4) (blahosl. Tomáš K., Následování Krista III,58)

Pane Ježíši Kriste, prosím o milost a požehnání tvého nejsvětějšího Srdce. Prosím tě i o spásu hříšníků, neboť jsi je tak draze vykoupil svou krví (sv. Veronika Juliani)

Neboť, co je tvá spása, Pane, původce spásy, a co je tvé požehnání nad tvým lidem, ne-li to, že od tebe přijímáme možnost tě milovat nebo být tebou milováni? (opat Vilém, Rozjímání o Bohu)

U Pána pomoc jest, a nad tvým lidem tvé požehnání! (žalm 3,8)
Pán buď milostiv a žehnej nám! Kéž nám svítí světlo jeho tváře! Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, ať ho v bázni všechna země vzývá! (žalm 66,1 a 7)
Hospodino jméno budiž požehnáno od tohoto času až na věky (žalm 112,2)