Amen. Přijď, Pane Ježíši! (Apokalypsa 22,20)
Známe trojí příchod Páně…Při prvním tedy přichází v těle a bezmocnosti, při tomto prostředním v duchu a moci, při posledním ve slávě a velebnosti (sv. Bernard, Sermo 5 in Adventu)
Já a Otec k němu přijdeme a učiníme si u něho příbytek. Až přijde, otevři mu svou bránu, otevři svou duši, rozevři náruč svého ducha, aby viděl bohatství prostoty, poklady pokoje, krásu milosti. Rozšiř své srdce, běž vstříc slunci věčného světla, které osvěcuje každého člověka. Toto pravé světlo svítí sice všem, jestliže však někdo zavře svá okna, sám se o věčné světlo připraví. Zabráníš tedy i Kristu, aby vstoupil, zavřeš-li bránu svého ducha. Mohl by vstoupit, avšak nechce se vetřít nevítán, nechce nutit ty, kdo sami nechtějí (sv. Ambrož k žalmu 118)
Život totiž, to je být s Kristem, protože kde je Kristus, tam je život, tam je království (sv. Ambrož, PL 15)

O neznalosti soudného dne Kristem sv. Augustin: Nepatřilo k jeho učitelskému úkolu, abychom jej skrze Krista poznali
Vždyť co je to za lásku ke Kristu, bojíme-li se, aby nepřišel? Neměli bychom se, bratři, stydět? Milujeme, a bojíme se jeho příchodu. Milujeme ho pak opravdu? Nebo máme raději své hříchy? Nuže, ty hříchy mějme v nenávisti a milujme toho, který přijde hříchy trestat. Přijde, ať chceme nebo nechceme. Že nepřichází hned teď, neznamená ještě, že nepřijde. On přijde, ale nevíme kdy. Když tě však najde připraveného, nevadí, že to nevíš (sv. Augustin, Výklad žalmů)

Veselit se tak, aby se s námi mohl veselit Kristus a rovněž hodovat tak, aby s námi mohl zasednout za stůl Kristus (sv. Bernard)

Zvěstujeme Kristův příchod, a to ne pouze jeden, nýbrž i druhý, který bude mnohem slavnější, než byl ten první. První totiž byl poznamenán utrpením, druhý bude ozdoben diadémem Božího království (sv. Cyril J., katecheze 15)

Ať přijde milost a pomine tento svět. Hosana Bohu Davidovu. Kdo jsi svatý, přijď, kdo nejsi čiň pokání. Marantha; amen. (Didaché)

Kdyby totiž zjevil, v kterém čase přijde, nebyl by jeho příchod předmětem zájmu a očekávání národů a věků. Řekl sice, že přijde, ale neřekl, kdy hodlá přijít. A tak pro všechna pokolení a věky zůstává živá naděje na jeho příchod (sv. Efrém, k Diatessaron)

Jsou dva příchody Krista, první, aby odpustil hříchy, druhý, aby soudil. Kdyby toho neučinil, všichni by zahynuli, protože všichni zhřešili a potřebují slávy Boží (Jan Z. k Jan 3,17: „Neposlal Bůh Syna svého, aby svět soudil“)
Takové je cítění věrného služebníka, že dobrodiní všem poskytnutá považuje za jemu samotnému udělená: jako o sobě samém mluví Pavel Gal 2,20: „Miloval mne a vydal sebe za mne“ (sv. Jan Z., O zkroušenosti srdce II)

Kromě toho nás Církev žádá, abychom pochopili, že jako přišel jednou na svět v tělesné podobě, tak – odstraníme-li překážky ze své strany – je ochoten k nám přijít znovu v kteroukoli hodinu a v kterémkoli okamžiku, aby v našich duších duchovně přebýval s hojnými milostmi (sv. Karel B., pastýřský list)

Před Kristovým příchodem musí Církev projít závěrečnou zkouškou, která otřese vírou mnohých věřících. Pronásledování, které provází její putování po zemi, odhalí „tajemství nepravosti“ v podobě náboženského podvodu, přinášejícího lidem zdánlivé řešení jejich problémů za cenu odpadnutí od pravdy. Největším náboženským podvodem je antikristův podvod, to je falešné mesiášství, jímž člověk oslavuje sám sebe místo Boha a jeho Mesiáše, který přišel v těle (katechismus katolické Církve z r. 1992)

Bože, jenž nás každoročním očekáváním naší spásy obšťastňuješ, dej, abychom Jednorozeného tvého, jehož jako Vykupitele radostně vítáme, s důvěrou viděli přicházet také jako soudce, Pána našeho Ježíše Krista, jenž s tebou žije a kraluje (liturgie římská, vstupní modlitba Štědrý den)
Pro příchod svůj, vysvoď nás Pane (litanie ke všem svatým)

Co ti prospívá, jestli Kristus kdysi přišel na svět, jestliže nepřišel i do tvé duše? Modleme se, aby se jeho příchod k nám uskutečňoval denně a abychom mohli říci: nežiji již já, ale žije ve mně Kristus (Origenes)

Bratři, pokud jde o dobu, kdy přijde náš Pán Ježíš Kristus a kdy my se u něho shromáždíme, prosíme vás: nenechte si tak snadno poplést hlavu, či se dokonce polekat nějakým proroctvím nebo listem prý od nás poslaným, jako by ten den Páně měl už nastat. Nedejte se žádným způsobem od nikoho oklamat. Napřed totiž musí nastat odpad a objevit se člověk skrz naskrz hříšný, propadlý záhubě, protivník, který se povyšuje nade všecko, co nese jméno Boží nebo čemu se vzdává náboženská úcta. Posadí se dokonce v Božím chrámě a bude se prohlašovat za Boha. Když jsem byl ještě u vás, říkával jsem vám to. Nevzpomínáte si? (apoštol Pavel, II Sol 2,1-5)

Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce a budou se posmívat: „Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.“ (apoštol Petr, II Petr 3,3-4)

Blízko je veliký den Hospodinův, je blízko a nastane velmi rychle! Hořký je hlas Hospodinova dne, i hrdina v něm bude křičet. Onen den je den hněvu, den soužení a tísně, den zkázy a zhouby, den temnot a mlhy, den mraků a bouře (prorok Sofoniáš 1,14-15)

Potřebovali jsme Boha, který by přijal tělo a zemřel, abychom mohli žít. Spolu s ním jsme zemřeli, abychom se očistili. Spolu s ním jsme vstali z mrtvých, poněvadž jsme s ním zemřeli. Spolu s ním jsme byli oslaveni, poněvadž spolu s ním jsme vstali z mrtvých (sv. Řehoř z Naz., PG 36)

Spatřili jsme Boha, když se stal člověkem, a protože jsme viděli, že Bůh přišel, a v duchu ho vzali do náruče, nazýváme se novým Izraelem. A proto každoročně slavíme tento Boží příchod a nikdy na něj nezapomeneme (sv. Sofronius, Oratio 3)