Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí (Lk 2,51-52)
Kdo mne následuje, nebude chodit v temnotě (Jan 8,12), hlásá Pán. To jsou slova Kristova, kterými nás napomíná, abychom následovali jeho život a mravy, chceme-li opravdu být osvíceni a slepoty srdce zbaveni (Ef 4,18). Nejvyšším zaměstnáním nám buď rozjímání o životě Ježíše Krista. Učení Kristovo předčí všechno to, čemu světci učili, a kdo by ducha jeho měl, manu v něm skrytou by nalezl (Zj 2,17). Ale je mnoho lidí, kteří po tom ani netouží, ačkoli evangelium často slyší; nemají ducha Kristova. Kdo chce dokonale rozumět slovům Krista a mít v nich zálibu, musí se snažit, aby celý život svůj podle Krista uspořádal (blahosl.Tomáš K., Následování Krista I,1)
Chci-li být služebník Syna, hledám službu u jeho Matky (sv. Ildefons). Neboť chce tím říci, že nemůže být služebníkem tohoto Syna, kdo není služebníkem jeho Matky (sv. Alfons L., Chvály mariánské)

Kristus chtěl odstranit ze světa všeobecně rozšířený názor, že člověk nemůže žít panicky a proto se ukázal jako původce panictví a panenství (sv. Atanáš)

„Sestoupil s nimi do Nazareta a byl jim poddán“. Kdo? Komu? Bůh lidem. Bůh pravím, jemuž jsou andělé poddáni, jehož Mocnosti a Knížata poslouchají, byl poddán Marii, a nejen Marii, nýbrž k vůli Marii i Josefovi. Nevím, čemu se více divit, zda snížení a blahosklonnosti Syna Božího, či jedinečné vznešenosti a důstojnosti jeho Rodičky: tu i onde úžas, to i ono neskonalý div: že Bůh poslušen ženy – pokora, jež nemá sobě rovné; a že žena Bohu jako matka poroučí – povýšenost, jež nemá sobě podobné. Bůh je lidem poddán, a ty bys rád vládl a nad Tvůrce svého se vyvyšoval? Neuznáváš-li za hodné následovat příkladu člověka, nebude nikterak tebe nedůstojné následovat příkladu Tvůrce. A nemůžeš-li ho následovat, kamkoli by vystoupil, následuj ho alespoň tam, kam z lásky k tobě sestoupil a jdi za Bohem svým po nejbezpečnějších cestách pokory (sv. Bernard)

Křesťanům se panenství, které dřívějším generacím připadalo těžké a hrozné, stalo lehkým, že dokonce i slabé dívky je považují za snadné, dokonce i smrtí pro ně pohrdaly (sv. Jan Z.)

Žil náš život a podobal se nám ve všem kromě hříchu (liturgie)

Tajně a skrytě Bůh ovšem přebývá v každé duši – jinak by nemohla existovat. V některých duších však prodlévá jedině On, v jiných nikoli; v těchto se zdržuje se zalíbením, v oněch s nevolí (sv. Terezie Benedikta, Věda kříže)

On sám má být naší odměnou. Kdo chce najít nějakou věc, musí se sám ukrýt, náš život má být tedy tajemstvím, musíme se podobat Ježíši, tomu Ježíši, jehož tvář byla skrytá…“Chcete, se naučit nečemu, co by vám posloužilo?, praví Následováni: “Buďte rádi neznámí a pokládáni za nic…” a jinde: “Když jste všechno opustili, musíte hlavně opustit sebe.” “Ať se ten chlubí nějakou věcí, onen zas jinou. Vy nevkládejte svou radost do ničeho než do pohrdání sebou” (sv. Terezie z L., dopis)