Mimořádné jevy jako zjevení vyžadují obezřetnost, která se vyhne lehkověrnosti i neoddůvodněnému odmítání. Zjevení Panny Marie v Guadalupe vykazuje moudrý a příkladný postoj. Guadalupe je jedno z nejvýznamnějších mariánských zjevení v katolické tradici. Odehrálo se v prosinci roku 1531 v Mexiku, kde se Panna Maria zjevila několikrát indiánu Juanu Diegovi na kopci Tepeyac a požádala ho, aby na místě zjevení postavil kostel. Když Juan Diego informoval místního biskupa o tomto zjevení, biskup požadoval důkaz. Při další návštěvě Maria dala Juanu Diegovi růže, které zázračně rozkvetly na Tepeyacu v prosinci, což bylo samo o sobě neobvyklé. Když Juan Diego růže přinesl biskupovi, objevil se na jeho plášti obraz Panny Marie. Tento obraz, známý jako Panna Maria Guadalupská, je dodnes uctíván v bazilice Panny Marie Guadalupské v Mexico City, která je jedním z nejvýznamnějších poutních míst na světě. Na toto místo zjevení přichází v současnosti 20 milionů poutníků ročně.

Popis obrazu: Na obraze je zobrazená Panna Maria v modrém plášti posetém hvězdami a růžových šatech. Stojí na půlměsíci, který je nesen andělem s křídly.
Symbolika: Plášť posetý hvězdami a půlměsíc pod nohama symbolizují nebeské království. Barvy a motivy jejího oděvu také obsahují prvky místní aztécké kultury, což pomohlo při evangelizaci domorodého obyvatelstva.
Materiál: Obraz je na plášti z hrubého vlákna (ayate). Tento materiál je známý svou krátkou životností, ale obraz na něm zůstal neporušený dodnes.
Vědecké studie: Obraz byl mnohokrát zkoumán vědci, kteří nenašli žádné známky umělecké techniky nebo štětců. To podporuje víru, že obraz má nadpřirozený původ.
Zázraky: Plášť s obrazem přežil několik incidentů, které by ho mohly zničit, včetně bombového útoku v roce 1921.
Dnes je v chrámu v Mexico City obraz chráněn sklem, ale do roku 1647 tomu tak nebylo a přesto zůstal v dobrém stavu. Obraz byl z kaple biskupa Zumárragy 26. prosince 1531 v procesí odnesen do první malé kaple, tzv. ermity na Tepeyacu.

1533 byla na Tepeyacu postavena větší kaple. 1539 vlivem zjevení přijalo na 8 milionů Aztéků křesťanskou víru. 1544 pouť dětí na Tepeyac ukončila morovou epidemii, při níž zemřelo 12 000 lidí. 1545 profesor Don Antonio Valeriano sepsal kroniku zjevení „Nican mopohua Motecpana“, což je základní podklad historie. 1548 na Tepeyacu zemřel ve věku 74 let Juan Diego. 1557 byla mexickým arcibiskupem jménem Církve potvrzena pravost zjevení. 1570 mexický arcibiskup Montúfar poslal králi Filipovi II. kopii zázračného obrazu, který byl obraz umístěn na vlajkovou loď křesťanů v bitvě dne 7. října 1571 u Lepanta s osmanskými vetřelci snažícími se zmičit křesťanství. 1622 byl arcibiskupem Juanem Perézem de la Sernou vysvěcen první kostel. 1709 došlo k vysvěcení dalšího chrámu „Naší milé Paní Guadalupské“ na Tepeyacu.

1. dubna 1737 byla Panna Maria Guadalupská prohlášena za patronku země a 12. prosinec se stal církevním i občanským svátkem v zemi. Papežem Benediktem XIV. byl patronát potvrzen roku 1754 a skončila epidemie tyfu, která si vyžádala 700 000 životů. 1754 papež Benedikt XIV. potvrdil bulou Guadalupe Pannu Marii za patronku Mexika a použil žalm 147,20:”Tak nejednal se žádným národem: nesdělil jim svá přikázání. Aleluja.” 12. prosince 1895 za papeže Lva XIII. papežský legát korunoval obraz. 24. srpna 1910 byla Panna Maria Guadalupská papežem Piem X. prohlášena patronkou celé Latinské Ameriky. 14. listopadu 1921 byla ve váze před zázračným obrazem odpálena bomba v době protikatolického zednářské boje, ale neprasklo ani tenké ochranné sklo obrazu, ačkoli došlo ke zničení železného kříže před ním. 1933 papež Pius XI. opakoval prohlášení Panny Marie Guadalupské patronkou Ameriky. 1946 korunovace obrazu Panny Marie Guadalupské za Pia XII. 31. května 1966 papež Pavel VI. zaslal obrazu zlatou růži. 1974: Nová bazilika, která pojme až 10 000 lidí, byla dokončena a vysvěcena poblíž původního místa. 1979 Jan Pavel II. navštívil, jako první papež, poutní baziliku Panny Marie Guadalupské. 1986 Mexiko City postihlo obrovské zemětřesení, obětí na životech bylo 25–30 tisíc. Škody na majetku vyčísleny na 4 miliardy dolarů, ale bazilika a obraz zůstaly zcela netknuty. 1990 Jan Pavel II. ve Vatikánu blahořečil Juana Diega a 2002 rozšířil slavení památky Panny Marie Guadalupské na celou církev. 23. dubna 2012 navštívil Guadalupe papež Benedikt XVI. a 14. února 2016 navštívil Guadalupe papež František.
   
   

1545 profesor Don Antonio Valeriano sepsal kroniku zjevení „Nican mopohua Motecpana“, což je základní podklad historie. Je uložen v archivu mexické arcidiecéze. Čteme v něm: “Stalo se to v roce 1531, na začátku prosince. Jakýsi Indián, chudý a přívětivý, který se jmenoval Jan Didak a pocházel z osady Cuauhtitlan, patřící duchovní správou k řeholníkům se sídlem v Tlatilolco, šel v sobotu časně ráno na bohoslužby do osady Tlatilolco. Když došel k návrší zvanému Tepeyac, už se rozednívalo. Uslyšel nad návrším zpěv. Když pak zpěv ustal a už nepřicházel, zaslechl seshora z návrší volání: „Milý Jene Didaku“. Hned se pokusil vystoupit tam, odkud poznal, že je volán.

Přišel na návrší a uviděl tam stát paní, která ho zavolala, aby přistoupil. Došel až k ní a užasl, jak byla půvabná: její šat zářil jako slunce. Hned mu tam oznámila své přání. Řekla mu: „Věz, milý synu, že já jsem svatá Maria, ustavičná Panna, Matka pravého Boha, Původce života, který všechno stvořil a udržuje, Pána nebe i země. Velmi chci, toužebně si přeji, aby byl vystavěn můj chrám na tom místě, které ti ukážu. Zjevně ho proslavím, tam budu prokazovat svou lásku a přízeň, pomoc a ochranu, poněvadž já jsem opravdu vaše laskavá Matka; i tvoje a všech, kdo přebýváte v této zemi, i všech ostatních, kteří mě milují, kteří mě hledají, kteří mě zbožně a s důvěrou vzývají. Tam budu pozorně naslouchat jejich pláči a zármutkům, v jejich nouzi jim budu prokazovat dobrodiní a v každé tísni přinášet úlevu. Aby se mé přání splnilo, jdi do Mexika, do biskupova paláce. Řekni mu, že tě posílám, abys mu oznámil, že si přeji, aby mi zde byl vystavěn dům, tady na návrší mně zbudován chrám.“

Když se dostal do města, hned přišel do domu biskupa, který se jmenoval Jan de Zumarrága, z řádu svatého Františka. Biskup ho vyslechl, a protože mu úplně nevěřil, řekl: „Synu, přijď znovu a já tě pak vyslechnu. Budu přemýšlet o tom, co by se dalo dělat s tvým úmyslem a přáním.“ Druhého dne spatřil Jan Didak Královnu, jak sestupuje z návrší, odkud se na něho dívala. Šla mu naproti a blízko návrší ho zastavila a řekla: „Poslyš, milý synu: Už se dále neboj, nebuď zarmoucený a nic si nedělej z nemoci svého příbuzného ani z jakéhokoli soužení. Copak tu nejsem já, tvá Matka? Copak nejsi pod mou záštitou a ochranou? Copak nejsi v mé náruči a v mých rukou? Copak potřebuješ cokoli jiného? Nebuď zarmoucený ani rozrušený. Vystup, milý synu, na návrší a na tom místě, kde jsi mě uviděl a kde jsem k tobě promlouvala, tam uvidíš různé květiny. Natrhej je a posbírej, potom přijď a přines je ke mně.“

Jan tedy přišel a přinesl Královně nebes květiny, které natrhal. Ona se na ně podívala, vzala je do svých vznešených rukou, znovu je uložila do Janova pláště a řekla mu: „Milý synu, tyto květiny jsou znamením, které doneseš biskupovi. Hle, ty jsi můj posel, svěřuji to tvé svědomitosti. Přísně ti nařizuji: Dej pozor, abys svůj plášť neotevřel a neukázal, co neseš, před nikým jiným než před biskupem. Vyprávěj mu také, jak jsem tě vybídla, abys vystoupil na návrší a natrhal tam květiny, a co jsi s úžasem spatřil; aby uvěřil a dal postavit chrám, jak si přeji.“

Jakmile to nebeská Královna Janovi uložila, rychle nastoupil cestu do Mexika. Šel s radostí, že všechno šťastně dopadlo. Vstoupil, postavil se před biskupa a vyprávěl mu všechno, co viděl a proč byl k němu poslán. Řekl mu: „Pane, splnil jsem, cos mi uložil. Přišel jsem k mé Paní, nebeské Královně, svaté Marii, Rodičce Boží, abych jí řekl, že žádáš znamení, abys mi uvěřil a abys zbudoval chrám tam, kde si sama Panna přeje. Řekl jsem jí tedy, že jsem slíbil přinést ti nějaké znamení, že je to její přání. Vyslechla, co požaduješ: vlídně přijala, že si přeješ znamení, máš-li splnit její přání, a dnes časně ráno mě k tobě znovu poslala.“ Shromáždilo se celé město: dívali se na úctyhodný obraz, žasli, obdivovali ho jako božské dílo a modlili se. Tehdy řekl příbuzný Jana Didaka, že to je zajisté záštita Panny a její obraz že se proto má nazývat Svatá Maria vždy Panna z Guadalupe.”

Kardinál Raymond Burke svou hlubokou vírou v Pannu Marii Guadalupskou projevil organizováním novény k Panně Marii Guadalupské od března do 12. prosince 2024 s vykonáním zasvěcení Panně Marii v La Crosse ve Wisconsin. Toto zasvěcení spojené s programem duchovní obnovy jsou důležitou reakcí na jeho osobní negativní zkušenosti a podobně negativní zkušenosti v Církvi a ve světě: https://guadalupeshrine.org/our-lady-of-guadalupe-shrine/ .