To, že není snadné najít osobu, co bere vážně zájmy Ježíše Krista máme od apoštola Pavla v listu Filipanům 2,9-23:” Doufám v Pána Ježíše, že k vám brzy budu moci poslat Timoteje, abych i já byl klidný, když se dovím, jak se vám vede. Nemám totiž nikoho, kdo by tak stejně smýšlel a tak upřímně pečoval o vaše věci. Všichni ostatní myslí jenom na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista. Víte, jak se Timotej osvědčil, že se mnou sloužil v evangeliu jako syn s otcem. Doufám tedy, že ho pošlu, hned jak uvidím, na čem jsem.”

Na zájmy Ježíše Krista mysleli praví reformátoři Církve. Organizováním klášterního života k tomu přispěl patron Evropy sv. Benedikt. Sv. Benedikt začíná svoji Řeholi: “Ve jménu Pána našeho Ježíše Krista. Počíná předmluva k Řeholi pro kláštery. Naslouchej, ó synu,naučení mistrovu a nakloň ucho srdce svého a ochotně přijmi napomenutí dobrotivého otce a skutkem je vyplň, abys námahou poslušnosti se vrátil k tomu, od něhož ses vzdálil zahálkou neposlušnosti. K tobě se tedy má řeč obrací, kdokoli zříkaje se vlastní vůle a odhodlán bojovat pro Krista, Pána a pravého Boha, mocných a proslavených zbraní poslušnosti se chopíš. Především, cokoli dobrého počínáš, vytrvalou modlitbou ho pros, aby sám to dokončil, aby on, jenž ráčil nás již zahrnouti do počtu svých synů, se nikdy nemusil rmoutit z našich špatností. Neboť tak vždy jeho dary nám propůjčenými mu máme sloužiti, aby ani jako rozhněvaný otec jednou své syny nevydědil, ale ani jako obávaný pán našimi hříchy pohněván, neodsoudil nás jako praničemné služebníky k věčnému trestu, kteří nechtěli ho následovat k slávě.

Povstaňme tedy přece jednou, když Písmo nas vybÍÍ slovy: „Již je čas, abychom povstali ze spánku.” A Otevřevše své oči vstříc božskému světlu, slyšme jako ohromeni, k čemu nás denně volající hlas Boží vybízí řka: „Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svých srdcí.” A opět: „Kdo má uši k slyšení, slyš, co Duch praví církvím.” A co praví? „Pojdte, synové, poslyšte mne: bázni Páně vás budu vyučovat.” „Běžte, dokud máte světlo života, aby vás nezachvátila tma smrti.”A Pán hledaje v množství lidu, na nějž tak volá svého služebníka, opět praví: „Kdopak touží po životě a rád by viděl dni šťastné dny?” Zaslechneš-li to a odpovíš „Já, tu praví ti Bůh: „Chceš-li dojiti pravého a věčného života, chraň svůj jazyk zlého a tvé rty ať nemluví klamu. Odvrať se od zlého a čiň dobré; hledej pokoj, ano hoň se za ním.” A když tak učiníte, mé oči spočinou na vás a mé uši budou otevřeny prosbám vašim, a ještě než mne budete vzývat, řeknu vám: „Ejhle, tu jsem.” Co pro nás sladšího, nejmilejší bratři, nad tento hlas Páně, jenž nás zve?” Ejhle ve své dobrotivosti Pán nám ukazuje cestu života. Opásavše tedy svá bedra věrou a konáním dobrých skutků, pod vedením Evangelia kráčejme stezkami jeho, abychom si zasloužili viděti toho, jenž nás povolal do království svého. Ve stanu tohoto království chceme-li bydlit, stěží tam dorazíme, nepoběžíme-li cestou dobrých skutků. Ale otažme se s prorokem Pána a řekněme mu: „Hospodine, kdo bude přebývat v tvém stánku, aneb kdo bydlit bude na tvé svaté hoře?”

Po této otázce, bratři, slyšme Pána, jak odpovídá a ukazuje nám cestu k svému stánku: „Kdo bezúhonně obcuje a spravedlivě jedná; kdo podle srdce svého mluví pravdu; kdo svým jazykem nejedná lstivě; kdo nečiní žádné křivdy bližnímu svému; kdo pohanění nevznáší na svého druha. Kdo zlomyslného ďábla, když mu co radí, zahnav od očí srdce svého i s jeho radou vniveč obrátil a myšlenky jeho v zárodku uchopil a rozrazil o Krista. Kdo bojíce se Pána, nepyšní se svým dobrým chováním, nýbrž uznávajíce, že dobré, jež na nich je, nemůže být z jejich síly, ale od Boha se děje, velebí Pána v nich působícího a s prorokem praví: „Ne nám, Pane, ne nám, ale svému jménu dej slávu.” Jako ani apoštol Pavel ze svého kázání nic si nepřičítal, pravil: „Milostí Boží jsem, co jsem“ a zase praví: „Kdo se chlubí, v Pánu se chlub.” Proto i Pán v Evangeliu praví: „Kdo slyší tato slova má a koná je, toho připodobním muži moudrému, který postavil svůj dům na skále; přišly přívaly, zavály větry a obořily se na ten dům; a nepadl, neboť byl založen na skále.“ Tim skončil, Pán očekává, že na tato jeho napomenutí skutky budeme odpovídat. Proto k napravení chyb se nám prodlužují dni tohoto života jako příměří podle slov apoštolových: „Zda nevíš, že trpělivost Boží tě vede ku pokání?“ Neboť milostivý Pán praví: „Nechci smrti hříšníka, ale aby se obrátil a živ byl.”

Když jsme se tedy, bratři, otázali Pána na obyvatele jeho stánku, uslyšeli jsme, co se musí konat, chce-li tam kdo přebývat; nechť tedy splníme povinnost tohoto obyvatele. Musíme tudíž připravit svá srdce i těla, aby mohla konat válečnou službu svaté poslušnosti podle přikázání; a kde naše přirozenost není s to, prosme Pána, aby nám ráčil poskytnout pomoc své milosti. A chceme-li utéci před pekelnými tresty a dojit života věčného, tedy dokud ještě je čas a jsme v tomto těle a to vše ve světle tohoto života lze vykonat. Chceme tedy zřídit školu služby Páně. I doufáme, že v tomto zřízení neustanovíme nic příkrého a nic těžkého. Avšak i kdyby se v něčem, jak toho pro napravení chyb a k zachování lásky spravedlivý důvod bude vyžadovat, maličko přísněji postupovalo, neuteč hned bázní přestrašen s cesty spásy, kterou nelze jinak nastoupit než úzkým vchodem. Když pak pokrokem ve zbožném životě a ve víře se rozšíří srdce, v nevýslovné sladkosti lásky se běží cestou přikázání Páně, takže nikdy nevzdávajíce se jeho vedení a v jeho učení až do smrti v klášteře setrvávajíce, trpělivostí se stáváme účastníky utrpení Kristova, abychom i jeho království si zasloužili býti společníky. Amen. Konec Předmluvy.”

V kapitole 4 je: “Ničemu nedávat přednost před láskou ke Kristu.” Kapitola 73: “nechť vůbec ničemu nedávají přednost před Kristem a ten kéž nás všechny do života věčného dovede.”

Mariánská zjevení vznikají proto, že Bůh vidí málo těch kdo hlásají upřímně a cele Ježíše Krista a kráčejí ve stopách pravých reformátorů jako sv. Benedikt, sv. František z Assisi a sv. Ignác z Loyoly. Pravá zjevení Panny Marie nemají jiné zájmy než Bůh. Svatý růženec je výbornou školou, jak si při tom počínat. Je školou, jak své zájmy podřídit Boží vůli a zájmům Kristovým v souladu s benediktinským heslem: Modli se a pracuj!