Neděle XI. po svatém Duchu Sv. s evamgeiem podle Marka. 7, 31-37. K tomu Tridentský katechismus IV, 5: Za koho se modlit máme. Otázka 1: ”Není žádné třídy lidí, za něž bychom nesměli k Bohu se modlit. Po vysvětlení těch věcí, za něž sluší prosit, musí se vyložit věřícímu lidu, za koho modlit se má. Obsahuje pak modlitba prosbu a díkůčinění, proto nejprve o prosbě budiž řeč. Modlit se tedy máme za všecky lidi beze vší vyjímky, bez ohledu na nepřátelství, nebo národ, nebo náboženství. Neboť budiž on nepřítel, nebo cizinec, nebo nevěřící: je bližní. Bližního z nařízení Božího máme milovat a následuje, že za něj i modlitbu činit máme, neboť toto je skutek lásky. Sem náleží také ono napomenutí Apoštolovo Tim 2,1: „Prosím, především, aby konány byly modlitby za všecky lidi.“ Touto modlitbou máme prosit nejprve za to, co spasení duše obsahuje, pak teprve co těla se týče.

Otázka 2:. Za koho obzvláště máme se modlit?
I. Tuto pak povinnost modlitby máme nejprve prokazovat pastýřům duchovním, k čemuž nás Apoštol svým příkladem povzbuzuje a píše Koloským 4,3 aby se modlili za něj, „aby mu Bůh otevřel dveře řeči k mluvení o tajemství Kristovu.” To činí i v listu k Thessalonickým 5, 25. Mimo to je ve Skutcích apoštolských 12,5, že za Petra modlitba se konala bez přestání od Církve k Bohu. K téže povinnosti napomíná nás též svatý Basil v knize o mravech 56 cap. 5., že za ty modlit se máme, kdo pracují o slovu pravdy. II. Za druhé modlit se máme za panovníky, dle slov téhož Apoštola. Neboť k jak velikému dobru všeobecnému jsou nábožní a spravedliví panovníci, nikomu není neznámo. Máme tedy Boha prosit, aby, kdo nad ostatními panují, byli takoví, jací býti mají. III. Dále máme příklady svatých, jež nás povzbuzují modlit se i za lidi nábožné a dobré. I ti potřebují modlitby druhých. A to řízením Božím tak je učiněno, aby pýcha je neovládala, když vidí, že mají zapotřebí přímluvy od lidí nižších.

Otázka 3: Že se modlit máme i za své nepřátele a za protivníky Církve. Spasitel i za ty modlit velel, kteří nám Mat. 5,44 “protivenství činí a utrhají.“ Je také ze svědectví svatého Augustina ep. 109. c. 2 známo, že je to obyčej přijatý od apoštolů, modlitby a prosby činit za ty, kteří nejsou v Církvi, aby totiž nevěřícím dána byla víra, aby modloslužebníci vytrženi byli z bludů bezbožnosti, aby Židé zapudili temnotu duchovní a přijali světlo pravdy, aby kacíři se navrátili k zdravému učení, dodržovali se předpisy pravdy katolické, aby schismatici, kteří vypadli ze spojení se svatou matkou Církví, s ní opět svazkem pravé lásky vešli ve spojení a jednotu. Jak velikou pak moc mají modlitby, za tyto lidi upřímně konané, je známo z mnohých příkladů lidí všeho druhu, které Bůh takřka každodenně z moci bludu vytržené, přesazuje do království Syna lásky své a z nádob hněvu činí nádoby milosrdenství. A že zde prosby lidí nábožných zmohou nejvíce, nemůže nikdo pochybovat, kdo má zdravý rozum.

Otázka 4:. Jak se toto dobrodiní vztahuje také na mrtvé? Modlitby pak, konané za mrtvé, aby zbaveni byli ohně očistcového, původ svůj vzaly z učení apoštolského. O této věci dost pověděno mluvíce o oběti mše svaté.

Otázka 5: Těm, kdo jsou v smrtelných hříších, neprospívá přímluva cizí. Těm pak, o nichž se praví, že hřeší smrtelně, sotva co prospěje modlitba a přímluva. Je to však přece povinnost lásky křesťanské i za ně se modlit a v slzách vzdychat, bylo-li by možno, Boha jim naklonit smířeného.

Otázka 6: Jak brát se mají zlořečení, jež se čtou v písmech svatých? Zlořečení však, jichž lidé svatí druhdy užívají proti bezbožným, jsou, jak známo z výroků Otců, buď předpověděni toho, co na ně přijít má, anebo kletby ty platily hříchu, aby totiž k spasení lidí mocnost hříchu jejich byla zničena.

Otázka 7: Jaký je význam díkůčinění za jiné? Vzhledem na druhou modlitby část Bohu nejvyšší vzdávejme díky za jeho Božská a nekonečná dobrodiní, jichž vždy uděloval a každodenně uděluje pokolení lidskému. Nejvíce pak vykonáváme tento skutek díkůčinění za příčinou všech svatých, v tomto úkonu vznešené chvály vzdáváme Bohu za jejich vítězství a vítězoslávu, které z dobrotivosti Boží dobyli i nad vnitřními i nad vnějšími nepřátely.

otázka 8: Ze všech díkůčinění, jež Bohu vzdáváme skrze svaté, které v Církvi obdrželo přední místo?
I. Sem náleží první ona část pozdravení andělského, jíž k modlení užíváme: „Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou, požehnána ty mezi ženami.” Neboť Boha nejvyšším chvalořečením a díkůčiněním oslavujeme, že nejblahoslavenější Pannu naplnil hojností všech darů nebeských a samé Panně přejeme velikého tohoto štěstí.
II. Právem pak svatá Církev k tomuto díkůčinění připojila též prosbu a vzývání nejsvětější matky Boží, abychom se k ní nábožně a zkroušené utíkali, aby nám hříšníkům svou přímluvou usmířila Boha a vyprosila nám statků potřebných i k vezdejšímu i k budoucímu životu.
III. Proto my vyhnaní synové Evy, kteří přebýváme v tomto slzavém oudolí, bez přestáni tuto matku milosrdenství a orodovnici věřícího lidu máme vzývat, aby prosila za nás hříšné a touto modlitbou od ní si pomoci a přispění vyprošovati, Nikdo, leč bezbožně a bohaprázdně, nemůže pochybovat, že i zásluhy její před Bohem jsou nejpřednější, i že ona je na nejvýše nakloněna pomáhat pokolení lidskému.

Prosby z liturgie za papeže Gelasia, + 496 jsou svědectvím o tradičnosti proseb:
Sjednoceni Duchem svatým ve víře v jednorozeného Syna Božího říkejme všichni: Pane, smiluj se.
Za svatou církev Boží po celém světě prosíme Pána, neboť nevyčerpatelný je poklad jeho dobroty.
Za Boží kněze a všechny služebníky stolu Páně a za všechen pravověrný lid pokorně se modlíme ke Kristu, neboť on je náš Kněz a Pán navěky.
Za všechny věrné zvěstovatele evangelia snažně prosíme Pána, neboť on je všudypřítomné Boží Slovo a Moudrost.
Za ty, kdo se zříkají sebe samých a v potu tváře pracují pro Boží království, vzýváme Pána, neboť on je štědrý dárce duchovních darů.
Za spravedlnost a právo ve světě vzýváme Pána,neboť jemu je dána všechna moc na nebi i na zemi.
Za jasné počasí, příhodný déšť, vanutí životodárného větru a za příznivý běh ročních dob prosíme Pána, neboť všechen čas je v jeho rukou.
Za ty, kteří se začínají otvírat Božímu slovu a zatoužili po nebeské milosti, vzýváme Pána, neboť on je všemohoucí a milosrdný.
Za ty, na které doléhá lidská slabost a křehkost, které ohrožuje zlý duch nebo zaslepuje svět, prosíme o pomoc Pána, neboť on je náš Vysvoboditel.
Za ty, kdo trpí nouzí nebo bezprávím nebo nepřátelstvím, pokorně se modlíme k Pánu, neboť on je náš Zachránce.
Za ty, kdo Boží pravdu nepoznali nebo nepřijali, a za ty, kdo ji hledají, prosíme Pána, neboť on sám je pravda.
Za ty, kdo se věnují službě lásky a pomáhají trpícím, prosíme Pána, neboť on je pramen všeho milosrdenství.
Za ty, kdo vcházejí do tohoto svatého domu Božího, kdo se zde shromažďují s pokorou a bázní Boží, prosíme Pána, neboť on je Král slávy.
Za čistotu našich duší a našich srdcí a za odpuštění všech hříchů pokorně se modlíme k Pánu, neboť on je plný dobroty a slitování.
Za odpočinutí věrných zemřelých, zvláště kněží Páně, kteří sloužili této obci věřících, prosíme Pána, neboť on je nejvyšší soudce všech lidí.
Pane, dej nám ducha kázně a život plný víry.
Dej nám bázeň před hříchem a opravdovou lásku.
Dej nám řádný život a dobrou smrt.
Dej nám anděla pokoje a útěchu svatých.

Bože, do tvých rukou svěřujeme všechno, co jsme a co máme, neboť ty sám jsi Původce, Dárce a Ochránce všeho. Odevzdáváme se tvému milosrdenství a tvé moudré prozřetelnosti skrze Krista, našeho Pána. Amen