Papež Pavel VI. 24. X. 1964 prohlásil Benedikta za patrona Evropy. Co říci k tomuto v době koncilu vykonanému aktu? Současná Evropa s vymírajícími kláštery vykazuje opak svatého Benedikta. Nápravu ukazují mimo jiné texty pokoncilního breviáře modlitby se čtením:
Z nebeských věnců, jimiž svatí skví se
a v nichž my ctíme mzdu za žití čisté,
leskem svých zásluh jak hvězd na tisíce
pláš, Benedikte.

Tebe už v mládí zdobí ctnosti zralé,
nemohla v ničem rozkoš svésti tebe,
pohrdáš slávou a svým duchem stále
zalétáš v nebe.

Opouštíš tajně domov a kraj rodný,
ve hvozdech pustých trávíš život skrytý,
abys tam napsal doklad vskutku hodný
svatého žití.

Tys hlásal, že všech přikázání Páně
i jeho rad vždy pilně dbáti máme,
vypros nám, ať se k nebi odhodlaně
za tebou dáme.

Buď věčná chvála Synu a s ním Otci,
svatému Ohni buď též stejná sláva,
vždyť z jejich přízně tobě úcta vroucí
všude se vzdává. Amen.

Druhé čtení Z „Řehole“ svatého Benedikta (Prolongus, 4-22; cap. 72; 1-12: CSEL 75, 2-5. 162-163)
Ničemu ať nedávají přednost před Kristem
Když chceš začít něco dobrého, pros nejdřív naléhavě Boha, aby to přivedl k dobrému konci, aby se ten, který nás již s láskou přijal mezi své syny, nemusel jednou rmoutit nad našimi špatnostmi. Neboť všech jeho darů, které do nás vložil, máme vždycky užívat k jeho službě tak, aby jednou jako rozhněvaný otec své syny nevydědil, ani aby nás jako obávaný pán, popuzený našimi zlými činy, neodsoudil k věčnému trestu jako ničemné služebníky, kteří ho nechtěli následovat, a tak vejít do slávy.
Povstaňme tedy konečně, když nás Písmo vybízí: Už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku.1 Otevřme své oči božskému světlu, které nás promění, slyšme velmi pozorně, k čemu nás denně vyzývá hlas Boží: Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. 2 A opět: Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.3
A co říká? Pojďte, synové, ke mně blíž a slyšte, budu vás učit, co je bázeň Boží.4 Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla temnota.5
A Pán hledá v množství lidu, na nějž to volá, svého služebníka, a znovu říká: Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí?6 Uslyšíš-li to a odpovíš-li: „Já“, řekne ti Bůh: „Chceš-li mít pravý a věčný život, udržuj jazyk od špatnosti a svoje ústa od falešných řečí. Zanechej zlého, konej dobro, snaž se o pokoj a zachovej ho!7 A když to budete dělat, mé oči budou nad vámi bdít a můj sluch bude nakloněn k vašim prosbám, a dříve než mě budete vzývat, řeknu vám: Zde jsem.8 “
Co nám může znít líbezněji, drazí bratří, než tento hlas našeho Pána, který nás zve? Hle, Pán nám ve své dobrotě ukazuje cestu k životu.
Opásejme se tedy vírou9 a konáním dobrých skutků, a pod vedením evangelia choďme po jeho stezkách, abychom jednou mohli uvidět toho, který nás povolal do svého království.10 Chceme-li přebývat ve stanu jeho království, musíme se spěšně ubírat cestou dobrých skutků, jinak tam nedojdeme.
Tak jako je horlivost ve zlém, plná hořkosti, a taková horlivost odvádí od Boha a vede do pekla, tak je také horlivost v dobrém, a ta odvádí od špatností a vede k Bohu a k věčnému životu. Tuto horlivost mají mniši projevovat s největší láskou, to znamená: v uctivosti předcházet jeden druhého;11 s velikou trpělivostí vzájemně snášet své nedostatky tělesné i duševní: v poslušnosti se navzájem předstihovat; nikdo ať nehledá to, co považuje za svůj vlastní prospěch, ale spíše to, co prospívá druhému; ať si s čistým úmyslem prokazují bratrskou lásku; ať jsou z lásky plní bázně před Bohem; ať s upřímnou a pokornou oddaností milují svého opata; a ničemu ať nedávají přednost před Kristem. Ten kéž nás všechny dovede do věčného života.
1 Řím 13, 11.
2 Žl 95 (94), 7-8 (Vulg.)
3 Zj 2, 7.
4 Žl 34 (33), 12.
5 Jan 12, 35.
6 Žl 34 (33), 13.
7 tamtéž, 14-15.
8 Iz 58, 9.
9 srov. Ef 6, 14-15.
10 srov. 1 Sol 2, 12.
11 srov. Řím 12, 10.

RESPONSORIUM
O. Svatý Benedikt opustil domov, zatoužil líbit se jedině Bohu. I hledal místo, kde by mohl rozmlouvat jen s ním * A usadil se v samotě, jeho jediným druhem byl Nejvyšší sám.
V. Odešel proto v nemoudré moudrosti a svaté nevědomosti. * A usadil se v samotě, jeho jediným druhem byl Nejvyšší sám.

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého opata Benedikta, aby jako veliký učitel duchovního života ukazoval cestu těm, kdo se zasvětili tvé službě; prosíme tě, uč i nás, abychom ničemu nedávali přednost před láskou k tobě a velkodušně kráčeli po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.