Ve světě se k současnosti stalo přes sto eucharistických zázraků. V České republice se staly též:
https://www.farnosti-slavonicka.cz/poutni-mista/bozi-telo.html : “V roce 1279 byl vyloupen farní kostel ve Slavonicích a Eucharistie byla pohozena do hromady kamení při cestě na okraji Slavonic. Legenda vypráví, že když byla hostie přenášena zpět do farního kostela, v městské bráně zmizela a byla objevena na původním místě. Farníci se proto zavázali, že na místě nálezu Svátosti oltáři vystaví kostel k poctě Božího Těla a budou v něm odprošovat za urážky a neúctu prokazovanou Eucharistii. Kostel byl postaven roku 1280, v průběhu dějin byl několikrát rozšiřován a stal se významným centrem eucharistické úcty pro farnost i široké okolí česko-moravsko-rakouského trojmezí. V době Josefa II. byl zásluhou slavonických občanů uchráněn před zrušením a byl převeden do vlastnictví města. Po druhé světové válce došlo k vystěhování většiny původních obyvatel Slavonic a o několik let později byla farnost na dlouhá léta uzavřena do pohraničního pásma. Poutní kostel Božího Těla však nezanikl. Jeho poselství a pohnuté dějin promlouvají také k nám. V roce 2004-2005, kdy byl rok eucharistie, zavítaly tisíce poutníků na toto starobylé místo.Tento chrám je nejstarším eucharistickým poutním místem na sever od Alp.”

https://www.farnostivancice.cz/historie/ : “2. Návštěva královny Elišky Přemyslovny:
Obrovskou pozornost okolí vzbudil eucharistický zázrak v ivančickém kostele. Na Velký pátek 24. března 1312 lámal při bohoslužbě sloužící vikář hostie na několik dílů, aby mohl uspokojit všechny shromážděné věřící. Jeden z přijímajících však v duchu zapochyboval o svátostných účincích takto rozlámané hostie. Tělo Páně mu však vzápětí počalo nabývat v ústech takového objemu, že je musel tajně vyjmout z úst a uložit do trhliny ve zdi způsobené před osmi lety kumánským požárem. Když později zpovědník, kterému se onen člověk s celou věcí svěřil, vyndal hostii ze zdi, začala silně krvácet. Zázrak přilákal velké množství lidu a mezi sestrami, které přijely z oslavanského kláštera vedeny abatyší Giselou, vzbudil tajemný úkaz extázi a vidění. Pověst se donesla až do Prahy, ke královně Elišce Přemyslovně. Ta již 4. května 1312, osobně přijela do Ivančic, když doprovodila svého manžela Jana Lucemburského při jeho moravském tažení proti odbojné šlechtě. Královna získala zázračnou hostii od Ivančic jako dar a uložila ji ve zbraslavském klášteře. Tento výjev je také zachycen na obraze v Ivančickém kostele.”

http://www.farnostbludov.cz/kostelicek.php : “…vprostřed stromu byla v monstranci ze včelího vosku umístěna ztracená hostie. To roj divokých včel sebral tenkrát vypadnutou hostii, zanesl ji do stromu a kolem ní utvořil voskovou monstranci. Včely tak napravily zneuctění Božího Těla, jehož se dopustil člověk. Lidé v úžasu nad tím, co spatřili, postavili na tom místě malý kostel (proto se mu od jaktěživa říkalo kosteléček), který nazvali Kostelíček zjevení se Božího Těla…”

Itálie: Lanciano 750, Trani 11. století, Sv. Petr Damiani 11. století, Ferrara 1171, Rimini 1227, Alatri 1228, Florencie 1230-1595, Assisi 1240, Bolsena 1264, Offida 1273-1280, Gruaro (Valvasone) 15 , Volterra 1472, Salzano 1517, Asti 1535, Morrovalle 1560,Veroli 1570, Mogoro 1604, Řím 1610, Canosio 1630, Turín 1640, Cava Dei Tirreni 1657, La Bruca 1969

Holandsko: Meerssen 1222-1465, Breda-Niervaart 1300, Stiphout 1342, Amsterdam 1345, Boxtel-Hoogstraten 1380, Boxmeer 1400, Bergen 1421, Alkmaar 1429

Polsko: Glotowo 1290, Krakow 1345, Poznan 1399, Legnica 2013, Sokólka 2008

Španělsko: Ivorra 1010, Caravaca de la Cruz 1231, San Juan de Abbesses 1251, Daroca 1239, O’Cebreiro 1300,
Alboraya-Almácera 1348, Moncada 1392, Gerona 1297, Cimballa 1370, Guadalupe 1420, Zaragoza 1427, Ponferrada 1533, Alcoy 1568, Alcalá 1597, Gorkum-El Escorial 1572, Montserrat 1657, Onil 1824, Silla 1907

Rakousko: Fiecht 1310, Seefeld 1384, Weiten-Raxendorf 1411

Belgie: Bruges 1203, Herkenrode-Hasselt 1317, Brussels 1370, Liège (Corpus Christi) 1374, Middleburg-Lovanio 1374, Bois-Seigneur-Isaac 1405, Herentals 1412

Francie: Douai 1254, Neuvy Saint Sépulcre 1257, Paríž 1290, Blanot 1331, Dijon 1430, Avignon 1433, La Rochelle 1461, Marseille-En-Beauvais 1533, Faverney 1608, Pressac 1643, Les Ulmes 1668, Bordeaux 1822
Nejvíce lékařsky nevysvětlitelných uzdravení z nevyléčitelných a smrtelných nemocí v Lurdech ze 70 uznaných zázraků k roku 2018 je při požehnání Nejsvětější svátostí.

Německo: Bettbrunn 1125, Augsburg 1194, Benningen 1216, Regensburg 1255, Weingarten, Kranenburg District of Kleve 1280, Walldürn 1330, Wilsnack 1383, Erding 1417

Martinique: Morne-Rouge 1902

Kolumbie: Tumaco 1906

Chorvatsko: Ludbreg 1411

Peru: Eten 1649

Indie: Chirattakonam 2001

Portugalsko: Santarém 1247

Réunion: Saint-André de la Réunion 1902

Argentina: Buenos Aires 1992 – 1994 – 1996

Mexiko: Tixtla 2006

Švýcarsko: Ettiswil 1447

Venezuela: Betanie 1991

Eucharistické zázraky konkrétních osob:
Papež sv. Řehoř Veliký zjistil, že žena připravující hostie nevěří v promění v skutečné Tělo Páně a odmítl jí podat svaté přijímání. Po prosbě za tuto ženu se kousek chleba připraveného ke mši sv. dotyčnou ženou změnil na živé maso. Stalo se to roku 595 a tato relikvie je uložena v klášteře Andechs v Německu.

V životopise sv. Antonína Paduánského, + 1231, čteme, jak přijal v Rimini výzvu katarského bludaře Bononilla. Ten navrhl, aby pravda o skutečné přítomnosti Ježíše Krista v Eucharistii byla prověřena jeho oslem. Ať osel dostane možnost si vybrat mezi hromadou ovsa a svátostí oltářní. Na náměstí se veřejně konala tato zkouška a osel poklekl před Spasitelem v monstranci, kterého sv. Antonín z kostela přinesl. Bononillo konvertoval a jeho sluha s jeho souhlasem vstupil k menším bratřím, kde se stal knězem.

Kateřina Sienská, + 1380, má při tradiční mši sv. modlitbu: “Nechť nám, Pane, dopomůže k věčnosti nebeský stůl, u něhož jsme byli živeni a který udržoval dokonce časný život svaté panny Kateřiny. Skrze…”

Sv. Mikuláš z Flüe, + 1487, poustevník, 20 roků nepřijímal žádný pokrm a žil z Eucharistie a řekl: “ Jsem-li blízko kněze Tělo Páně přijímajícího, nebo sám-li přijímám, všecka duše má se plní nebeskou útěchou a blažeností. Vnitřní štěstí rozlévá se mi i do těla. To mne sílí tak, že zapomínám na pokrm.”

F. Cinek, Mše svatá, IV. díl, sv. Juliana Falkoniere, panna, první představená ženské větve servitů, + 1341. Před smrtí nemohla přijmout svátost oltářní a prosila, aby jí kněz položil sv. Hostii aspoň na srdce. Sv. Hostie náhle zmizela a sv. panna v blaženým úsměvem vydechla (12.6. 1341). Na těle nad srdcem byla nalezena podoba sv. Hostie s obrazem Ukřižovaného.

Svatý Jan Bosko při mši svaté v roce 1848 zjistil možnost podat jen 8 hostií a přesto podal svaté přijímání 360 chlapcům.

Známá německá vizionářka bl. Anna Kateřina Emmerichová na počátku 19 stol. žila několik let před svou smrtí pouze z Eucharistie.

Stigmatizovaná ct. Terezie Neumannová z německého Konnersreuthu žila pouze z Eucharistie od r. 1926 až do své smrti r. 1962, 36 let.

Ct. Marta Robinová ve Francii nepřijímala žádnou potravu a žila jen z Těla Páně od r. 1925 až do své smrti r. 1982, 57 let. Portugalská bl. Alexandrina da Costa se živila pouze Eucharistií od r. 1942 až do své smrti r. 1955, t 13 let.

Ve Fatimě anděl podává zázračně svaté přijímání, Lucii svatou hostii a kalich sv. Františku a Hyacintě se slovy: “Přijměte Tělo a Krev Ježíše Krista, který je nevděčnými lidmi hrozně urážen. Odčiňujte své špatné skutky a těšte svého Boha.”

V korejském Naju se 22. září 1995 hostie změnila v skutečné maso a krev v ústech Julie Kim se slovy: “Moje Matka nyní ukazuje a zjevuje moje srdce biskupovi, aby ještě více mohl dát na vědomí, že jsem skutečně přítomen v Eucharistii, v tomto vznešeném tajemství víry a lásky.”