Sv. Jan Bosco měl sen o postavě s deseti diamanty. Trval skoro celou noc a takto jej zapsal: “10. září 1881 v den slavného jména Panny Marie byli salesiáni shromážděni v San Benigno Canavese a konali si duchovní cvičení. V noci ze dne 10. na 11. září, když jsem spal, nalezl jsem se v jedné krásně ozdobené dvoraně. Zdálo se mi, že se procházím s řediteli našich domů. Tu se před námi zjevil člověk v takovém jasu, že jsme na něho nemohli ani hledět. Podíval se na nás a beze slova začal se procházet opodál nás. Byl nádherně oblečen. Skvostný plášť pokrýval mu ramena. Na límci, kterým byl připjat, skvěla se tato slova: “Zbožná salesiánská společnost roku 1881.”
Límec byl spojen stuhou, na konci které bylo napsáno: “Jaká má být”. Naši pozornost upoutalo 10 drahokamů. Neobyčejně se leskly. Na některé jsme mohli hledět jen s velkou těžkostí. Tři z nich byly na prsou. Na jednom bylo napsáno: Víra, na druhém Naděje a na onom, který byl na prsou Láska. Čtvrtý drahokam byl na pravém rameni a bylo na něm napsáno Práce, na pátém, který spočíval na levém rameni, bylo napsáno: Umírněnost. Na prvním na pravé straně bylo Slib chudoby. Níže na druhém drahokamu bylo Odměna. Na levé straně výše Slib čistoty. Největší a nejskvělejší byl ve středu a měl nápis Poslušnost. Záře tohoto vydávala neobyčejné světlo a přitahovala náš pohled, jako magnet přitahuje železo. Na nižším z levé strany bylo Půst. Paprsky všech pěti diamantů směřovaly proti prostřednímu diamantu.

Vysvětlení: Aby nevzniklo nějaké nedorozumění, bude vhodné něco poznamenat. Tyto diamanty vyzařovaly zvláštní paprsky, které se vznášely jako nějaké plaménky a nesly na sobě tyto výpovědi: Na drahokamu Víra zářila slova: Vezměte štít víry, abyste mohli bojovat proti nástrahám ďáblovým (srov. Ef 6,16). Druhý paprsek měl nápis: Víra bez skutků je mrtvá. (Jak 2,26) Ne posluchači, ale činitelé zákona budou vládnout v Božím království (srov. Jak 1,22-25) Na paprscích Naděje byly tyto nápisy: Doufejte v Boha a ne v lidi. Vaše srdce ať jsou zakotvena tam, kde jsou pravé radosti! Na paprscích Láska bylo: Neste břemena jeden druhého, chcete-li naplnit můj zákon. Milujte a budete milováni! Milujte duše své i svých bližních! Božské oficium modlete se zbožně. Mši svatou konejte pozorně. Svatého svatých s láskou navštěvujte.

Na slově Práce: Lék proti žádostivosti; Nejmocnější a nejpůsobivější zbraně proti všem ďáblovým nástrahám. Na slově Umírněnost: Nebudeš-li přikládat dřevo, oheň uhasne. Uzavři smlouvu se svým zrakem, se svým hrdlem, se spánkem, aby vaše duše nebyly tímto způsobem okrádány. Nestřídmost a čistota nemohou spolu bydlet. Pod paprsky Poslušnost: Základ celé stavby a souhrn svatosti. Pod paprsky Chudoba: Jejich je nebeské království. Bohatství je trní. Chudoba se zachovává ne slovy, ale skutky, srdcem a činy. Ona otevírá bránu nebe a vstupuje. Otevře a vstoupí. Pod paprsky Čistota: S ní přijdou ostatní ctnosti. Kdo jsou čistého srdce, vidí Boží tajemství a Boha samého budou vidět. Pod paprsky Odměna: Těšíš-li se na velikost odměn, nenech se odstrašit množstvím námah! Kdo se mnou trpí, bude se se mnou radovat. Chvilkové je, co trpíme na zemi, ale je věčné, co bude těšit mé přátele v nebi. Pod paprsky Púst: Nejmocnější zbraň proti úkladům nepřítele. Ochránce všech ctností. Každý druh démonů je vymítán.

Široká, růžová stuha okrašlovala spodní část pláště. Na jedné straně bylo napsáno: Látka na kázání ráno, v poledne i večer. Sbírejte dobroty ctností a zbudujete velikou budovu svatosti. Běda vám, kdo pohrdáte maličkostmi. Pomalu upadnete.

Až dosud někteří ředitelé stáli, jiní se procházeli a všichni byli přestrašeni. Nikdo z nich neotevřel svých úst. Tu Don Rua jakoby bez sebe pravil: “Je třeba si to zaznačit, abychom to nezapomněli.” Hledal pero, ale nenašel je. Vytáhl notes a hledá tužku, ale ani té nebylo. “Já si to zapamatuji.” pravil Don Durando. “Já ale si to musím zaznačit.” dodal Don Fagnano. A začal psát stopkou růže. Všichni se tomu divili a viděli písmo a rozuměli mu. Když Don Fagnano skončil, Don Costamagna mu diktoval toto: “Láska všemu rozumí, vše snáší. Láska všechno přemůže, hlásejme ji slovy i skutky.” Mezitím, co don Fagnano psal, zmizelo světlo a nacházeli jsme se v úplné tmě. Tu pravil Don Chivarello: “Klekněme. Ticho! Modleme se, světlo opět přijde, vrátí se.” Don Lasagna začal: “Veni, Creator Spiritus…” potom “De profundis…” a nakonec: “Maria, Auxilium christianorum ora pro nobis”, přičemž jsme všichni odpovídali. A když jsme skončili s “Ora pro nobis”, zjevilo se světlo a osvěcovalo malou tabulku, na níž bylo napsáno: Zbožná společnost salesiánská jaké nebezpečí jí hrozí roku spásy 1900. Za okamžik se všechno stalo jasnějším, takže jsme se mohli v šeru rozeznat. Uprostřed toho světla, které zesílilo, zjevila se opět ona osoba jako před tím. Výraz její tváře podobal se člověku, kterému je do pláče. Její plášť byl rozvrtán od červů, byl vybledlý a roztrhaný. Na místech, kde byly dříve drahokamy, bylo množství hlubokých děr, způsobených od molů a od jiného drobného hmyzu. “Pohleďte, zamyslete se a pochopte!” Zpozoroval jsem, že oněch deset diamantů se proměnilo ve stejný počet molů. Ti zuřivě rozežírali plášť.

Mezitím na místě Vira se vynořilo spánek a lenivost. Na místě Naděje smích a hrubost. Na místě drahokamu Láska nedbalost ve službě Boží. Milují své zájmy, ne ty Ježíše Krista. Na místě Umírněnost hrdlo a jejich Bohem je břicho. Na místě Práce spánek, krádež, zahálka. Na místě Čistota žádostivost očí a pýcha života. Na místě Poslušnost nebylo nic jen velká a hluboká díra bez nápisu. Na místě Chudoba lůžko, oblékání, nápoje, peníze. Na místě Odměna naším údělem budou věci pozemské. Na místě Půst byla díra bez nápisu.

Když jsme to viděli, všichni jsme se lekli. Don Lasagna omdlel. Don Cagliero zbledl jako stěna a opíraje se o židli zvolal: “Je to možné, že by se mohlo až sem dojít?” Don Lazero a Don Guidazio byli jako bez sebe a chytili se za ruce, aby nepadli. Don Francesia, hrabě Cays, Don Barberis a Don Leveratto klečeli a modlili se držíce v rukou růženec. V tom okamžiku bylo slyšet temný hlas: “Jak se změnila překrásná barva!” Mezitím nastalo něco neobyčejného. V tom pološeru odehrál se neobyčejný úkaz. Z ničeho nic ocitli jsme se v husté, neproniknutelné tmě. Z ní se naráz vynořilo ostré světlo, které nabíralo podobu lidského těla. Naše oči to nemohly snést.

Zpozorovali jsme však, že to byl spanilý mladík. Byl oblečen v bílý, zlatem a stříbrem protkávaný šat, celý lemovaný věncem lesklých diamantů. V jeho tváři se zrcadlila nejen hluboká, posvátná velebnost, ale i sladkost a láska. Přiblížil se k nám a pronesl nám tato biblická slova: “Služebníci a nástroje všemohoucího Boha, pozorně mě vyslechněte a vezměte na vědomí! Vzmužte se a buďte silní!” “Co jste viděli a slyšeli, je nebeské napomenutí, jehož se vám a vaším bratřím nyní dostalo; věnujte jim pozornost a rozumějte řeči: Předvídané střely méně bolí a můžeme jim předejít. Každé vyznačené slovo budiž tématem promluv.” “Neustále kažte, ať je to vhod či nevhod, ale co kážete, také vytrvale sami čiňte, to proto, aby vaše dílo bylo jako světlo, které by mohlo přejít jako bezpečné podání na vaše bratry i syny z generace na generaci.”

“Pozorně poslouchejte a rozumějte: Buďte obezřetní, když přijímáte žadatele, stateční v jejich výchově, moudří v připouštění ke slibům. Všechny vyzkoušejte a podržte jen ty, kdo jsou dobří. Lehkomyslné a nestálé propusťte!” “Pozorně mě vyslechněte a rozumějte: Pravidelně zachovávejte ranní i večerní rozjímání podle předpisů Stanov. Budete-li to činit, nikdy vám nebude chybět pomoc Všemohoucího. Budete na podívanou světu i andělům; a tehdy vaše sláva bude slávou Boží.” “Kteří budou žít na sklonku tohoto století a na počátku nového, řeknou o vás: “Bůh to učinil a je to podivuhodné v našich očích.” Tehdy všichni vaši bratři a synové jednohlasně budou zpívat: Ne nám, Pane, ne nám, ale tvého jménu dej slávu!” Tato poslední slova byla zpívaná a k hlasu, který k nám mluvil, připojilo se velké množství jiných zvučných a melodických zvuků, takže jsme zůstali úžasem takřka bez sebe, a abychom neomdleli, dali jsme se s nimi do zpěvu. Jakmile se zpěv skončil, světlo ztemnělo. A tu jsem se probudil a zpozoroval jsem, že se už počíná svítat a šeřit.”

Z tohoto snu není poučení jen pro salesiány, ale pro celou Církev a každého jednotlivce