Papež Agatho se stal papežem ve 103 letech. Do Ottova naučného slovníku naučného o něm profesor církevních dějin na české teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze F. X. Kryštůfek napsal: “Agatho sv., papež (678–682). Byl rodem bezpochyby ze Sicílie a vstoupil 28. června 678 po smrti papeže Dona na stolec apoštolský. Na vymýtění bludu monotheletského dal slavit synody na Západě. Shromáždil sám r. 680 synodu 125 biskupů v Římě, poslal své legáty k VI. všeobecnému církevnímu sněmu (680 až 681) do Cařihradu s obšírným dogmatickým listem, na jehož základě sněm za předsednictví jeho legátů zavrhl monotheletismus. Dočkal se sice ukončení sněmu, nežli však zprávu o tom dostal, skonal 10. ledna 682 maje věku 107 let. I Řekové ctí jej za svatého 20. února, Latiníci 10. led. A. byl první z papežů, kterému byl prominut poplatek 3000 solidů, jejž papežové za své potvrzení císařovi musili odvádět.”

Monotheletismus je křesťanský blud uznávající dvojí přirozenost Ježíše Krista, ale pouze jedinou božskou vůli (theléma) v jeho osobě. Toto učení zavedl císař Herakleios a patriarcha Konstantinopole Sergios. Proti vystoupil sv. Maxim Vyznavač a následně římská synoda za papeže Martina I. monothletismus zavrhla roku 649. Zavrhnuté učení díky ochraně císaře Konstanse II. pokračovalo a definitivně bylo odmítnuto 6. ekumenickým koncilem, III. Konstantinopolským v letech 680-681. Trval od 7. 11. 680 do 16. 9. 681 a přijal věroučnou formulaci papeže Agatona, v níž viděl “vyznání víry psané Boží rukou; Agatonovými ústy promluvil Petr”.

Nejvíce se o nápravu půl století trvajícího naukového sporu přičinil papež sv. Agatho. Papež Lev II. potvrdil závěry koncilu, v nichž je odsouzení Honoria, protože “profane proditione immaculatam fidem subvertere conatus est” - “profánní zradou rozvrátit neposkvrněnou víru.“ V roce 787 II. nicejský koncil zopakoval odsouzení:“Tvrdíme, že v Kristu jsou dvě vůle a dvě činnosti podle skutečnosti každé přirozenosti, jak to učila i šestá synoda, která sa konala v Konstantínopoli a vyloučila Sergia, Honoria, Kýra, Pyrha, Makária a ty, kteří s nimi souhlasili.” 869 – 870 IV. Konstantínopolský koncil odsouzení zopakoval znovu: “Vyhlašujeme anathema Teodora, který byl biskupem ve Faráne, Sergia, Pyrha, Pavla a Petra, bezbožných prelátů konstantínopolské cirkve a spolu s nimi Honoria z Říma.“

Sv. Agaton (Dobroslav) vynikal laskavostí a štědrostí vůči duchovenstvu, ale požadoval dobré hospodaření s církevním majetkem a osobně to kontroloval. Zbudoval v chrámu svatého Petra v okovech oltář ke cti svatého Šebastiána když vypukl v Římě mor nemající obdoby a se vzýváním sv. Šebastiána nastala změna. Na náhrobní kámen ve sv. Petru mu dali: “Sám činil, k čemu jiné napomínal. Čemu slovy učil, skutky konal.”