Když úspěšný student filozofie se stane hromadným vrahem nutně se dostáváme k vážným otázkám. Kniha Věda před vědou zásadní otázky klade a řeší. Je od vědce Antoniho Rizzi. V předmluvě od profesora filosofie Ralpha McInerny je: “Obyčejný věřící je tak sváděn k určitému druhu fideismu a neuvědoměle kapituluje před námitkou, že jeho víra se před tváří rozumu, tj. vědy rozplývá.

Poznámka: Nejstrašnějším nepřítelem vědy je dnes subjektivismus

1. Kapitola: Věda bez moudrosti:

“Co je tedy špatně? když samotné studium přírody není špatné, musí být zdroj problémů v těsném vztahu s ním. Něco takového. Ve skutečnosti jde o nepřítomnost toho, co by mělo být s vědou těsně spojené. Schází nám určitá moudrost, určité porozumnění, které by patřičným způsobem začlenilo vědu do našeho intelektuálního života a naší každodenní činnosti. Potřebujeme filosofii. Filosofie je poznání (latinsky scientia) či vědění, které hledá a zkoumá první principy všech věcí.”

2. Kapitola: Falešný smysl jistoty:

“Pokus ukázat, že se nemusíme věnovat filosofii je už sám filosofií.”

Svatý Tomáš Akvinský… je pro nás mnohem obtížnější dosáhnout jistoty ve filosofii než v matematice.

‘Dějiny filosofie jsou posety mrtvolami navýsost jasných mylných teorií. Například Kant, Hegel, Leibnitz, všichni velcí myslitelé, vytvořili jasné a silné systémy, které se roztříštily o skalisko skutečnosti. Například Kantův systém požadoval, aby euklidovská geometrie byla jediným druhem geometrie, který je lidská mysl schopna pojímat; nedlouho poté objevil Gauss geometrii neuklidovskou. Hegela jeho způsob myšlení přivedl k přesvědčení, že musí existovat pouze sedm planet, což neměla být jen pravděpodobná teorie, nýbrž pevný filosofický závěr, Vysmíval se evropským astronomům, kteří pátrali po planetě mezi Marsem a Jupiterem, poněvadž existence nějaké planety v tomto prostoru byla “proti rozumu”.

“Víra ve vlastním sm\slu znamená důvěru ve svědectví někoho jiného.” “Žádný vědec nemůže uskutečnit každý pokus a prozkoumat všechny běžné argumenty.” “Věda před vědou”, která je filosofií, studuje první principy všech věcí. Nevědomé (či, což je horší, vědomé) zavržení filosofie je zavržením moudrosti, která jediná člověku umožňuje vědoucí a inteligentní uspořádání vlastního myšlení.”

“Když se například řekne, že neexistuje “taková věc jako pravda”, vyslovují se slova beze smyslu. Znamená to vyslovit přesně to, co chcete odmítnout, neboť tvrzení chce být pravdivé, takže obelhává samo sebe.” “Fakticky je tomu tak, že mnoho z našich falešných domněnek vyvěrá z neověřených zdrojů.”

3. Kapitola: První věci na první místo:

“Jeden můj inteligentní student - nazývejme ho Billem - mi jednou řekl, že si není jistý, zda skutečnost je jistá.” “Dříve než se dozvíme něco konkrétního o povaze věcí, víme, jak říká G.K.Chesterton (1874-1936), že něco existuje.” “To,že něco existuje je naším prvním poznatkem.” “Nevyčítáme smyslům, že nevidí zadní část sochy, pokud na ni hledíme zepředu.”

“Všechny rozšířené a zdánlivě radikálně nové filosofie, včetně těch, které odvíjejí svůj původ z nových objevů moderní vědy, představují přestrojené filosofické omyly velmi starého data.”

“Obecněji vyjádřeno, naše poznání je něčím jiným než jen smyslovým poznáním; když tvrdíme, že něco je pravda, není to úkon smyslového poznání.”

4. Kapitola Co je pravda?:

”Náš důkaz pravdivosti něčeho spočívá ve shodě se skutečností, ne v systému idejí.”

“Pokud učiním nemoudrou volbu a nedám “první věci na první místo”, což se stane, budu-li považovat představu za to, co poznávám, uvězním se v mé vlastní hlavě. Stanu se filosofickým idelaistou. Mé smyslové poznání by pak bylo poznáním pouhých představ, nikoli vnějšího světa. Tento bod je stěžejní”

Máme např. ideu (pojem) spravedlnosti. Ale jak dlouhá je spravedlnost, kolik váží, jakou má barvu? Stejné otázky lze klást ohledě idee obecně.. Vkaždém případě vidíme absurdnost těchto dotazů. Idea (pojem) nemá žádné z jmenovaných vlastností. Spravedlnost nemá žádnou z uvedených propriet. Jde o vlastnosti hmotných skutečností.Máme tudíž schopnost, která nám dovoluje získvat a přijímat nehmotné reality, reality, jež jsou naprosto odlišné od hmotných věcí.

Podstatný význam pojmu “bytí” (latinsky ens), může být, jak říká sv. Tomáš, rozdělen na dva další významy:1)bytí, které existuje či má možnost existovat v realitě a 2)bytí, které může existovat pouze v mysli, tedy to, co nazýváme “pomyslnými jsoucny.”

“Pravdivé je takové naše poznání věci, které odpovídá tomu, jak věc skutečně je.”

Tajemství znamená oblast zkušenosti, která je postižitelná způsobem, že ji nikdy nemůžeme zcela porozumět.”

“Všechny věci jsou pravdivé v míře v jaké jsou.”

“Svatý Tomáš nabízí klíč k odpovědi, když říká: “Samotný poznávací úkon mysli ustavuje a dovršuje vztah shody, v němž spočívá povaha pravdy (Sent. I,19,5)”

Dospěli jsme k Pravdě v jejím plném významu; je stále “shodou mysli se skutečnosti”, ale tato mysl musí být nakonec totožná s myslí Boha.”

Většina našich tvrzení vzešla přímo z promýšlení obecné zkušenosti…námi dosažené závěry nebudou nikdy změněny budoucími objevy specializovaných věd.”

5. Kapitola: O živočiších, lidech a robotech:

“Fakt,že živočichové nepraktikují vědu, představuje rychlý důkaz jejich nevlastnění intelektu.” “Oproti tomu se u živočichů nevyskytují žádné známky kladení otázek o svatě.”

“… živočichové žijící v přírodě nekonají žádné specificky lidské činnosti. Žádný z nich není vědec, inženýr, umělec, hudebník, učitel, komik kněz, herec, lékař, právník, politik, obchodník, lingvista nebo filosof.”

“Obecně užívaná fráze “nemá všech pět pohromadě” ve smyslu prostého bláznovství je dalším svědectvím o prvenství intelektu.”

“ Přirozené je ve vlastním smyslu vše, co je součástí přírody a přirozenosti věcí, které v přírodě existují. Bůh je jedinou skutečností, která se nalézá zcela na tímto přirozeným řádem; je jediným skutečně nadpřirozeným činitelem.”

“Lidská duše je tedy nesmrtelná. Nemůže zemřít.” “Nesmrtelnost duše nás může přivést k uvažování o jejím původu.” “Ale odkud pochází lidská duše?…Musíme dojít k závěru, že je vlita zvenku, v momentě, kdy vzniká embryo (zygota)”

Stvoření je ve vlastním smyslu učiněním z ničeho (ex nihilo). Takže člověk dokáže v principu živočichy vytvořit, nedokáže je ale stvořit.”

“Z toho je patrné, že roboti nejsou živými skutečnostmi, nýbrž, jak jsme řekli, napodobeninami živých skutečností.”

“Podobně jako nám poznávání živočichů zjednává vhled do hmotné stránky naší přirozenosti, tak i poznávání andělů nás může přivést k vhledu do našeho nejvlastnějšího nitra, které spočívá v naší duši.”

6. Kapitola: Galileo versus svatý Tomáš?:

“Filosoficky nezkušený člověk může znát filosofa a vědce; může dokonce znát moderní vědu, ale co je přesně každá z těchto disciplín a kde každá z nich vstupuje do schématu jeho poznání, na to nepomášlí.”

Stupně abstrakce Jak jsou závěry ověřovány: 1. úroveň physica: závěry se ověřují ve smyslově vnímatelné rovině. 2. úroveň mathematica: závěry se ověřují v rovině představivosti (užívání a manipulace představ). 3. úroveň metaphysica: závěry se ověřují v mysli.”

Aristoteles tvrdí, že metafyzika “není totožná s žádnou takzvanou vědou zvláštní. Neboť žádná jiná věda nepojednává obecně o jsoucnu jako jsoucnu, nýbrž každá si vybere určitou část a zkoumá určení, jež jí náleží, jako například vědy matematické.”

“Physica (fyzika v širokém smyslu) je vědou s omezeným záběrem, protože se zabývá proměnným bytím.”

“Nejvyšší praktickou vědou je etika, poněvadž odpovídá na otázku: Co máme konat a proč?”

“Sv. Tomáš zdůrazňuje, že bychom si logiku měli osvojit před ostatními vědami.” …všechny ostatní vědy závisejí na správném užití logiky.

“V ontologickém přístupu se pátrá po esenci, po formě věci, ale empiriologická metoda nahrazuje esenci konstruktem rozumun(pomyslným jsoucnem).”

“Einstein tvrdí: “Celých padesát let vědomé úzkosti mě nepřivedlo blíže k odpovědi na otázku: “Co jsou světelná kvanta (fotony)? Dnes samozřejmě každý neznalec míní, že odpověď zná, avšak klame sám sebe.” “Filosofie očistila zamlžené sklo našeho chápání fyziky a dovolila nám vidět, že matematika užívaná fyzikou odhaluje mocně jednotnou skutečnost, která se za ní skrývá.”

“Síla matematiky je tím, co z moderní fyziky činí obor úspěšný a zranitelný.”

“Problém našeho slabého intelektu spočívá v tom, že máme snadný přístup ke skutečnostem. které jsou blízko nicoty, a k vyšším věcem se pozdviháme jen za cenu velkého úsilí. Tím je dán úspěch a zranitelnost moderní fyziky” Descartes tvrdil: “Pravá metoda spočívá v hledání rozumové evidence a norma takové evidence se nalézá v matematické vědě.”

“Mysl školená v užívání pomyslných jsoucen má sklon přisuzovat všem pojmům stejný stupeň reálnosti (či nereálnosti).”

“V čem tedy spočívá onen předsudek? V antikatolicismu. Dříve než bude vznesen požadavek na obhajobu tohoto obvinění můžete se vrátit zpět a zeptat se: “Proč vytahovat tuto záležitost?” Protože, jak jsme viděli v druhé kapitole, víra člověka (nevlastní poznání) vnitřně souvisí s tím, komu se rozhodne důvěřovat a komu nikoliv. Zaznamenali jsme, že není možné, abychom si ověřili (pečlivým odůvodněním myšlením a /či pozorováním) vše osobně. Důvěra v tvrzení druhých je tedy praktickou věcí. Jestliže někdo vyvodil špatné závěry a ohledě určitého souboru, musí rychle tento omyl napravit, jinak je jeho schopnost vyvozovat správné závěry a činit vlastní rozhodnutí vážně kompromitována. Nalézat spolehlivé prameny tvoří součást filosofie. Kdo se chce dostat k přímým pramenům, má zdravý důvod k nastolení jakékoli otázky. Důvod k vyslovení obžaloby však sahá dokonce ještě dál. Katolicismus není nějakým souborem; je jedinečnou nejmohutnější silou ve vývoji naší západní kultury. Univerzity, nemocnice, zákony, hudba, lékařství, respekt k lidské osobě…stejně jako bohoslužba, to vše pramení z něj anebo přinejmenším jeho prostřednictvím.”

“Sám Galileo byl zbožným katolíkem a jeho dcera vstoupila do kláštera.”

“Moderní věda se rozvinula v srdci katolické církve, ne v Egyptě nebo Číně, v Japonsku nebo v ještě neobjevené Severníči Jižní Americe.”

V katolickém středověku byl jeden z nejvíce citovaných biblických citátů tento: Bůh uspořádal všechny věci podle míry, počtu a váhy.”

Historici R.Palmer a J.Colton ho srovnali s kulturou islámu, která například rozhodla, že racionální analýza světa není vpořádku.”

7. Kapitola: Od big bangu a cesty časem k evoluci:

“Galileo, a jak jsme zmínili sv. Tomáš rozpoznali relativitu vnímání pohybu, přesto se hovoří (jen) o Galileově relativitě.”

“Můžeme jít skutečně v čase nazpět? Samozřejmě ne. Co je minulé minulo. Již to neexistuje. Kdysi jste byli malým chlapcem či dívkou. Nyní jste dospělí, ne již malým chlapcem či malou dívkou.”

“Má vesmír nějaký počátek? Existuje vůbec nějaký vesmír? Vracíme se k první otázce. Kant, třebaže se to na první pohled jeví bláznivě, existenci vesmíru zpochybnil.”

“Obecně vyjádřeno vidíme, že empirioschematismus, stejně jako empiriometrie, třebaže v nižším stupni a/nebo s menší jasností odhaluje něco z reálné skutečnosti v pozadí a zároveň to v různých stupních zahaluje.”

“Evoluce je velmi kontroverzním tématem, které přitahuje veřejnou pozornost. Scénu ovládají dva tábory: ti, kteří na věc hledí z hlediska náboženského a ti, kteří zaujímají protináboženské stanovisko.”

“Kde je ve výše uvedeném vysvětlení místo pro náhodu?” “Odvolat se k náhodě k náhodě jako k vysvětlení znamená odmítnout podat vysvětlení.” “Absolutní náhoda je naprosto iracionalitou: bytím, které vzniká z nebytí.”

“Ve skutečnosti se stává zřejmé, že pro náš pokrok v moudrosti bude podstatné dozvědět se něco o Bohu.”

8. Kapitola: O Bohu

“…sv. Tomáš…předkládá pět cest jimiž se existence Boha dokazuje.”” Nemůžeme popřít, že ve světě existuje změna.”“Nelze něco vysvětlit tím, že se vysvětlení vyhneme.” “…musí existovat první příčina změny.” “Musí existovat Nezapříčiněná Příčina.” “Pokud se pohybujeme v empiriometrické oblasti, pak je konečná teorie to nejlepší, o co se můžeme snažit.” “Obecně řečeno, o povaze příčiny je možné něco vyvodit z účinku. Z účinků působených sluncem můžeme vyvodit existenci slunce, a tudíž i něco o něm samém. Přesně to činíme při dokazování existence Boha.” Čtvrtá cesta závisí na analogii bytí. “Ve skutečnosti je tomu tak, že vše, co nazýváme zlem, je postrádání dobra, nedostatek něčeho, co by mělo být. Příklad: slepota a hluchota jsou scházením zraku a sluchu.” “Krátce řečeno, vidíme, že všechny umenšené formy skutečnosti, tj. všechny konečné věci, různým způsobem manifestují dokonalost Boha, neboť na nich mají účast” “Poslední cesta vychází z řádu, který ve vesmíru vidíme.” “Maxwellovy rovnice, Einsteinovy rovnice obecné relativity a rovnice slaboproudé teorie jsou všechny manifestací řádu, který se za nimi skrývá.” “Přitom netvrdíme, že vše vyznačuje řádem. Říkáme jen, že určitý řád existuje.” “V posledním důsledku musíme dojít k Transcedentní Skutečnosti, která je čistým Intelektem. Tento Intelekt organizuje věci a poskytuje jim jejich zaměření. Sám už žádnému zaměření mimo sebe nepodléhá.”

“Vidíme, že všechny věci musí vstupovat do existence mocí Boha, Proto i kdyby byl vesmír nekonečný v trvání, byl by stvořený v tom smyslu, že by byl Bohem vyvolán z nicoty.” “Nyní rovněž jasně nahlížíme, že vesmír není Bohem. Schází mu nutnost. Tím odmítáme panteismus a společně s ním i všechna mylná východiska, jimiž zatížil vědu.” “Bůh je naprosto nehmotný, což je to samé, jako říci, že se nemůže měnit.”

“…sv. Anselm. Tvrdil, že existence Boha je samozřejmá…Největší sila argumentu, navzdory jeho neplatnosti (kvůli jeho zpětnosti) pochází z předvědeckého vědomí o iracionalitě skutečnosti sestávající se jen z nahodilých jsoucen.” “Jak uvádí Jacques Maritain poukázáním na slova známého filosofa, Garrigou-Lagrange: “Mysl nemá jinou volbu než mezi alternativami: pravý Bůh nebo zásadní iracionalita.” Dějiny filosofie jsou jedním dlouhým svědectvím o tomto faktu.”

9. Kapitola: Matematická mravnost?

Mravní relativismus nebyl vždy tak rozmanitě přijímán. Ještě docela nedávno tomu tak nebylo.” “Všechny věci jsou relativní, nikdo by nemělů druhým vnucovat svou morálku…Ostřeji řečeno, znamená to, že neexistuje žádný důvod, který by někomu dával právo mi říct, že jednám špatně.” “Kdyby těmto údajným mravním relativistům byla kvůli jejich mravnímu relativismu v obchodě naúčtována dvojnásobná cena, zvolali by jako každý jiný: “To není možné!” “Nahlížíme, že lidská vůle hledá dobro. Můžeme tedy bezprostředně formulovat první zásadu etiky: Člověk by měl činit dobro a vyhýbat se zlu.” “Poněvadž nejsme neomylní, můžeme se mýlit v identifikaci toho, co je pro nás dobré; můžeme zvolit to, co je dobré pouze zdánlivě, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. V takovém případě platí, že v míře v jaké za omyl nejsme zodpovědni, je naše jednání mravně (vnitřně) dobré, vnějškově však zlé.” “Pokaždé, když konáme zlo, činíme tak pod rouškou dobra, jímž jsme přitahování.”

“Úloha rozumu spočívá v určení toho, co je pro nás dobré.” “Co ale určuje, co je pro nás dobré?””Opět se dostáváme k tomu, že morálka je žití pravdy.” “Když jednáme jako zvířata a ignorujeme potřeby intelektu, snižujeme hladinu našeho bytí, bez ohledu na to, jakou racionalizací se to pokoušíme ospravedlnit.” “Navzdory opakované zkušenosti s vážnou škodlivostí spojenou s neposlušností nechce dítě poslouchat rodiče.” “Je zřejmé, že v každém z nás je určitý druh sklonu k porušování řádu.””Navzdory své důležitosti je “správná touha” jen málokdy předmětem diskuse.’ Čím správnější je naše žádostivost, tím větší je naše touha po pravdě.Tato touha se netýká jakékoliv pravdy; toužíme po Samotné Pravdě.” C.S. Lewis se prostřednictvím těchto tužeb dostává až k nejzažšímu dobru: “Většina lidí, pokud se skutečně naučila hledět do svých vlastních srdcí poznává, že touží po něčem, čeho nelze dosáhnout v tomto světě.” Sv. Tomáš v Komentáři k Metafyzice: “Ale filosof se liší od sofisty “volbou”, tj. výběrem, chtěním či přáním způsobu života. Neboť filosof a sofista řídí své životy a své činy k odlišným cílům. Filosof je řídí k poznání pravdy, kdežto sofista k tomu, aby se jako její znalec jevil, ačkoli jím vůbec není.” Jeden dobře postavený, či lépe, světově známý vědec mi řekl. že “nezáleží na tom, co je pravda,”…V Německu, například Werner Heisenberg přijal ideologii nacistů.”

“Někdo by mohl namítnout: “skutečně tvrdíte, že ateisté nejsou mravní a nedosáhnou štěstí?” Záleží na tom, co se míní slovem ateista. Pokud se jím míní člověk, který opravdu odmítá Boha, včetně jeho implicitního přijetí respektem k Jím stanovenému řádu, pak je odpovědí jednoznačně “ano”. Skutečnost není nicméně tak jednoduchá. Mnoho ateistů nepopírá Boha, nýbrž určité pojetí, které si o Bohu vytváří.” “Pro nahlédnutí drastické změny stačí pomyslet, jak by si běžný člověk z roku 1963 díval na naši kulturu 21.století. Přišel by ze svého světa do světa nápadně odlišného: ze světa s nízkou tolerancí vůči rozvodům a s jejich (relativně) nízkým počtem do světa, v němž jsou rozvody tolerovány a běžně praktikovány, ze světa, kde se potrat ve všech fázích těhotenství obecně odmítá, do světa, kde potrat se obecně akceptuje ve všech stádiích těhotenství, a dokonce i v momentě narození, ze světa, v němž rodinu tvoří muž, žena a (většinou) děti, do světa, vněmž se za rodinu považují i jiná uskupení, ze světa v němž byl největší problém dětí ve škole jejich nedochvilnost, do světa, v jehož školách panuje neustálý strach z toho, zda u sebe děti nemají vražedné zbraně. Je skutečně možné tvrdit, že věda a převažující kulturní (náboženské) přesvědčení nemají na morálku žádný vliv?” “Víme, žezabití nevinné lidské osoby je špatné, a víme, že lidský život začíná početím. To nás vede k poznání špatnosti úmyslnoho zabíjení zárodků z důvodu výzkumu či jakýchkoli důvodů.”

10. Kapitola: Jak bychom měli praktikovat vědu?

“Nyní zdůrazněme, že věda má větší rozsah, než zaujímá moderní věda, reprezentovaná souborem empiriologických věd.””Filosofie v jejím širokém pojetí tedy zahrnuje moderní vědu, a proto ji předchází jako celek části.””…Nietsche se skutečně pokusil o realizaci víry v “naprostou negaci pravdy” a nakonec ztratil své zdraví.”

“To, co Gilson řekl o metafyzice, platí též pro základní principy fyziky (physica): “nevznášejte otázky na metafyziku, když od ní nechcete slyšet odpovědi.” “Viděli jsme, že Bůh je naším posledním cílem. Pokud tento fakt neuznáváme, ztrácíme základ v praktickém řádu i v oblasti čisté vědy a naše jednání nemá žádnou oporu. Nezbývá nám než “chtění”, které bez posledního cíle nemá smysl. Nevyhnutelně proto dochází k implicitnímu nebo explicitnímu nahrazení ztraceného posledního cíle. Jestliže tímto cílem není Pravda a Samotné Bytí, pak do té míry, v níž je Bůh odmítán jako náš cíl, se do našich úmyslů vkrádá nepořádek, “nicota”, a naše konání vede ke zkáze naší a ostatních. Vyjádřeno jinak: v míře, v jaké vypouštíme ze zřetele Bytí (byť jenom implicitně) se naše jednání podrobuje iracionalitě.”

“Jak bychom měli praktikovat moderní vědu? První odpověď již zazněla. Spočívá v uvědomění, že physica je širší než moderní empirická věda a že existuje celá oblast dalších oborů, které s fyzikou (pfysica) vstupují do vztahů.” “Shrnuto, dokonce i izolované atomy jsou něčím víc než jsme si mysleli.”

“Vidíme, že filosofie nás může zachránit před mnoha osudovými omyly, jako je novinářská kachna o “nicotnosti atomu.”

“Filosofii však nestudujeme primárně proto, abychom se zachránili před omyly. Studujeme ji, protože představuje to, k čemu přirozeně směřujeme. Filosofie je láskou k Moudrosti, je láskou k Pravdě.”