Všechno, co člověk dělá lze konat dokonale a to nebývá časté. Je možný i opak dokonalosti v konání špatném. Je zde prostor k velkému a stálému zlepšování a duchovnímu růstu. Zda je něco zdravé určuje katechismus. Škapulíř katechismus výslovně nezmiňuje. Nelze z něj tudíž dělat střed duchovního života. Kritériem jeho správného užití a šíření je život podle katechismu.

Direktář o lidové zbožnosti a liturgii kongregace pro bohoslužbu a svátosti z roku 2001 má pod č. 205: „Škapulíř je věřícímu oblečen v rámci zvláštního obřadu Církve, při němž se prohlašuje, že “připomíná křestní předsevzetí obléci se v Krista, s pomocí Panny a Matky. Pobízí, abychom se k chvále Trojice připodobnili Slovu, které se stalo člověkem, a oděni tak ve svatební roucho abychom vstoupili do nebeské vlasti (De benedictionibus Vatikán 1985).” Odevzdáním karmelitánského škapulíře, a stejně tak i ostatních škapulířů “je třeba přivést zpět k původní vážnosti: nesmí být aktem víceméně improvizovaným, ale okamžikem vyvrcholení pečlivé přípravy, v němž si věřící uvědomuje povahu a cíle sdružení, ke kterému se připojuje, i životních závazků, které přijímá (Oběžník Směrnice a návrhy na slavení Mariánského roku 1988.”

K přijetí závazků je třeba užívání rozumu a dobrá vůle. Lze využít tyto, případně další škapulíře: Nejsvětější Trojice řádu trinitářů, Panny Marie řádu vykupování zajatců, Panny Marie Karmelské řádu karmelitánů, Sedmibolestné P. Marie řádu servitů, Neposkvrněného početí řádu theatinů, Nejvzácnější krve bratrstva zřízeného Piem VII., umučení řádu passionistů, umučení a zelený kongregace sv. Vincence, pomoci nemocným bratrstva sv. Kamila, Neposkvrněného Srdce P. Marie kongregace sv. Antonína Klareta, sv. Michaela arcibratrstva schváleného Lvem XIII., svatého Benedikta, svaté tváře arcibratrstva schváleného Lvem XIII., Panny Marie Dobré rady řádu augustiniánů, svatého Josefa řádu kapucínů, Nejsvětějšího Srdce Ježíšova bratrstva schváleného Piem XI., Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Mariina schválený roku 1900 kongregací pro bohoslužbu, sv. Dominika schválený Piem X. 1903.

Užití v nekatolickém smyslu pod názvem škapulíř je mnoho. Informační bezpečí skýtají knihy s imprimatur. Odpustková modlitební knížka Dr. Jana Nep. Ševčíka má. schválení z Vatikánu od tří osob 27. iulii 1911. Aloisius Giamhene, substitutus pro indulgentiis. Fr. Hibertus Lepidi O. D. S. P. Ap. magister. Josephus Ceppetelli, Patr. Constantinop. vices gerens. Podle této knihy:

Škapulířem (Lopatka se jmenuje latinsky scapula: scapulare, škapulíř je tedy šat lopatky příkrývající.) sluje původně řeholní roucho splývající zpředu na prsa a vzadu na záda a to výše nebo níže dle obyčeje jednotlivých řádů, jako Benediktinů, Dominikánů a Karmelitánů, kteří je nosí přes svrchní šat. Škapulíř povstal ze zvyku, dle něhož řeholníci užívali při práci zástěry, aby si svůj oděv zachovali čistý pro bohoslužebné úkony; byl jim odznakem práce a poslušnosti a stal se později podstatnou částí oděvu některých řádů. Tento svůj škapulíř dávaly jednotlivé řády věřícím z téže látky zhotovený, téže barvy, ale v podobě až k nepoznání změněné, aby je tímto odznakem k sobě jaksi připojily a jim daly podíl na svých duchovních pokladech a milostecb. Církev svatá tento obyčej schválila, udělila právo malé škapulíře světit a oblékat výhradně řádům, od nichž pocházejí a nadala je hojnými odpustky. Každý škapulíř skládá se ze dvou čtyřhranných kousků tkané vlněné látky, které jsou tkaničkami tak spojeny, že jeden splývá vpředu na prsa a druhý, který bývá někdy menší, s ramenou na záda, tkaničky pak spočívají na ramenou. Dva kousky látky jsou podstatnými částmi škapulíře a musejí být zhotoveny ze tkané vlněné látky (Je však dovoleno tyto části ozdobit obrázky nebo vyšíváním z jiné látky, jen když vlastní škapulíř svou podobou a barvou převládá). Barva je při různých škapulířích různá; tkaničky spojující obě části škapulíře mohou býti z jakékoliv látky a jakékoliv barvy; pouze červený škapulíř utrpení Páně musí mít červené vlněné tkaničky a škapulíř sv. Josefa bílé.

K dosažení odpustků a výsad, jimiž ten nebo onen škapulíř je nadán, se vyžaduje: 1. aby kněz k tomu oprávněný řádným způsobem škapulíř posvětil a věřícího do něho oblékl; 2. aby jej věřící neustále předepsaným způsobem nosil tj. tak. aby jedna část splývala na prsa a druhá na záda, tkaničky pak aby spočívaly na ramenou. K těmto podmínkám podotýkáme: Posvěcení a obláčky je třeba při každém škapulíři, ale pouze pro toho, kdo poprvé ten škapulíř při obláčce přijímá. Kněz, který má plnou moc škapulíře světit a oblékat, musí ji vykonávat osobně a to v mezích plnou mocí určených; rovněž musí zaslat seznam přijatých věřících příslušnému řádu nebo bratrstvu, pak-li je to předepsáno. Buď on nebo kterýkoli zpovědník smí věřícím místo modliteb a dobrých skutků k dosažení odpustků předepsaných jiné uložit. Při obláčce se škapulíř navléká přes hlavu, ale dostačí, položí-li se pouze na jedno rameno; při hromadném oblékání smí kněz k tomu oprávněný škapulíře posvětit a pak věřícím rozdat. Škapulíř mohou nosit věřící jakéhokoli stáří; při obláčce, kterou ostatně lze vykonat kdekoliv, musí být osobně přítomni. Škapulíře se světí a oblékají předepsaným způsobem a dle předepsaného vzoru. Lze oblékat jednoho nebo více věřících najednou.

Škapulíř dlužno nosit pouze uvedeným způsobem a to neustále, dnem i nocí, v nemoci a zvláště v hodince smrti; na chvíli a z rozumné příčiny, jako při umývání, koupání, atd. lze jej odložit. Kdo po celý den škapulíř nenosí, pozbývá odpustků za ten den. Obnosí-li se škapulíř, tedy se spálí a co nejdříve novým nahradí. Tento nový posvěcen být nemusí. Kdo byl jednou do posvěceného škapulíře řádným způsobem oblečen a pak ho po nějakou byť i drahnou dobu nenosil, pozbyl sice za tu dobu odpustků, ale může škapulíř opět vzíti a dále nosit. Nové obláčky potřeboval by jen ten, kdo by z nevěry nebo hříšného opovržení škapulíře nenosil a tak z bratrstva škapulířového úplně vystoupil.

Poznámka 2. (Paterý škapulíř.) Jako můžeme k více bratrstvům najednou náležet a věrně plníce své povinnosti všech odpustků jednotlivým udělených dosíci, tak můžeme nosit i více škapulířů s týmž užitkem. Zvláště zavládl obyčej nositi paterý škapulíř čili škapulíř, který se skládá z těchto pěti: z bílého škapulíře nejsvětější Trojice s červenomodrým vlněným křížkem, z modrého škapulíře neposkvrněného Početí Panny Marie, ze hnědého škapulíře Panny Marie Karmelské, z černého škapulíře sedmibolestné Panny Marie a z červeného škapulíře utrpení Páně. Těchto pět škapulířů sešívá se pořadem, jak jsme je uvedli, a spojuje se dvěma červenými vlněnými tkaničkami. Kdo nosí tento paterý škapulíř, nosí všech pět zároveň. Paterý škapulíř má od roku 1910 zvláštní vzor svěcení. Pouze musí kněz, který škapulíř světí a obléká, mít plnou moc jak od jednotlivých řádů pro svěcení a oblékání, tak od Apoštolské Stolice pro užívání jediného vzoru. Tuto plnou moc mají a vykonávají u nás jak mnozí kněží světští, tak zvláště Redemptoristé.

I. Bílý škapulíř nejsvětější Trojice.

Škapulíř nejsv. Trojice náleží řádu nejsv. Trojice čili trinitářům. (Tento řád byl od sv. Jana z Mathy a sv. Felixe z Valois založen a 28. ledna 1198 od Innocence III. potvrzen. Jeho účelem bylo vykupovat křesťanské otroky, úpící pod jařmem nevěřících a poskytovati jim tělesné i duševní pomoci. Trinitáři pečovali ve svých domech též o nemocné a poskytovali poutníkům a cestujícím přístřeší a stravy; později osvědčili svou horlivost v duchovní správě a ve výchovu mládeže). Je bílý a ozdoben křížem, jehož příčka je z modré a kmen z červené vlny. Trojí barva škapulíře naznačuje tajemství nejsv. Trojice a to barva bílá slávu Boha. Otce, modrá utrpení Boha Syna a červená lásku Ducha Svatého. Kdo přijímá tento škapulíř, stává. se údem bratrstva nejsv. Trojice a má podíl na všech modlitbách a dobrých skutcích, které se jak u bratrstva, tak v řádě nejsv. Trojice konají, a může-li, má něčím přispívat na pohanské dítky černochů, které řád od r. 1853 vykupuje a. křesťansky vychovává. Údové bratrstva dosáhnou těchto odpustků. (Tento seznam odpustků byl 12. srpna 1899 schválen u potvrzen.)

A) Plnomocných:
1. v den obláčky za dvou podmínek (sv. zpověď - stačí tři dny předem, sv. přijímání)
2. ve všechny následující dny, pakli se vyzpovídají. Tělo Páně přijmou, kostel řádu nebo bratrstva a kde ho není, tedy farní kostel navštíví a tam se na. úmysl sv. Otce a za vysvobození zajatých pomodlí: nejsv. Trojice, Narození, Očišťování P. Marie, svátek sv. Jana z Mathy (8. února), sv. Felixe z Valois (20. listopadu), sv. Michaela ze Sanktis (5. července), sv. Anežky (28. ledna), sv. Kateřiny (25. listopadu), blah. Jana Křtitele neposkvrněného Početí (14. února), druhou neděli v říjnu, Popeleční středu, svátek nejsvětějšího Vykupitele a 28. září; jednou měsíčně, pakli se po celý měsíc denně modlí k uctění nejsv. Trojice 3krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci.
3. v den, kdy údové, než za vykoupením zajatých do zemí nevěřících odcestují, se vyzpovídají a Tělo Páně přijmou;
4. v neděli, ve kterou se po sv. zpovědi a sv. přijímání měsíčního procesí v kostele řádu nebo bratrstva zúčastní a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí. (Nemuže-li se konat procesí, lze se místo něho zúčastit pobožnosti k uctění nejsv. Trojice před veřejne vystavenou velebnou Svátosti konané.)
5. v hodince smrti, pakli po sv. zpovědi a sv. přijímání ústy nebo alespoň srdcem nejsv. jméno Ježíš zbožně vzývají.

B) Generální absoluci tj. požehnání s plnomocnými odpustky obdrží údové, kteří se po sv. zpovědi a sv. přijímání této slavnosti v kostele řádu nebo bratrstva zúčastní, a to v těchto devět dní: svátek nejsv. Trojice, sv. Jana z Mathy, sv. Felixe z Valois, sv. Michaela ze Sanktis, blah. Jana Křtitele neposkvrněného Početí, sv. Anežky (28. ledna), sv. Kateřiny, popeleční středa, zelený čtvrtek.
C) Odpustků římských zastavení dosáhnou údové, kteří ve dny v římském missálu (a také zde dole) udané kostel řádu nebo bratrstva nebo farní navštíví a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí; pro plnomocné se kromě toho žádá sv. zpověď a sv. přijímání. Dny a odpustky na ně udělené jsou tyto:

Plnomocné: Hod Boží vánoční, Zelený čtvrtek, Hod Boží velikonoční, Nanebevstoupení Páně.

Neplnomocné:
1. 30 let a 30 kvadragen ve svátky sv. Štěpána, sv. Jana evangelisty, sv. Mláďátek, Obřezání Páně, sv. tří Králů, v neděli devítník, l. neděli po devítníku, v neděli masopustní, na velký pátek a na bílou sobotu, ve všechny dny oktávy velikonoční až do bílé neděle včetně, na svátek sv. Marka evangelisty, ve tři křížové dny prosebného týdne, v Hod Boží svatodušní a ve všechny dny oktávy svatodušní až do soboty včetně;
2. 25 let a 25 kvadragen na květnou neděli;
3. 15 let a 15 kvadragen ve 3. neděli adventní, na Štědrý den, ve vánoční noci na jitřní, při druhé mši sv. vánoční na úsvitě. na popelečni středu, ve 4. neděli postní;
4. 10 let a 10 kvadragen v l., 2. a 4. neděli adventní, ve všechny ostatní dosud nezmíněné dny doby postní, v den před Hodem Božím svatodušním, ve všechny suché dny vyjímajíc ty, které jsou v oktávě svatodušní.

B) Neplnomocných:
1. 7 let a 7 kvadragen na Hod Boží vánoční a velikonoční, ve svátek Nanebevzetí Panny Marie a sv. Anežky (28. ledna), když kostel řádu nebo bratrstva a kde ho není, tedy farní kostel navštíví a tam se pomodlí na úmysl sv. Otce; kdykoliv po sv. zpovědi měsíčního procesí v kostole řádu nebo bratrstva se zúčastní a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí (jinak platí poznámka na str. 466); kdykoliv vykonají skutek tělesného nebo duchovního milosrdenství za odpuštění svých hříchů a za vykoupení zajatých; kdykoliv se súčastní procesí, které se konává v kostele nebo v kapli řádu nebo bratrstva, když se přijímají vykoupení zajatci; jednou denně, vykonají-li 6 Otčenášů nebo 6 Zdrávasů se Sláva Otci a na úmysl sv. Otce se pomodlí; jednou denně, pomodlí-li se k uctění nejsv. Trojice 3krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci.
2. 7 let jednou za rok a to v den. kdy po sv. zpovědi a sv. přijímání se za zajaté křesťany pomodlí, aby ve víře vytrvali a brzy ze zajetí vysvobození byli, pakli se po celý rok denně modlili 3krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci a jednou Zdrávas Královno.
3. 5 let a 5 kvadragen, když doprovodí kněze nesoucího nejsv. Svátost k nemocným a za nemocné se pomodlí. — 4. 100 dní pokaždé, kdykoliv doprovodí zesnulé ke hrobu a za ně se pomodlí; — kdykoliv obcují mši svaté nebo jiné bohoslužbě v kostele řádu nebo bratrstva; — kdykoliv se zúčastní veřejných nebo soukromých schůzí bratrstva; když chudé pohostí nebo některý skutek pobožnosti a lásky vykonají.
Výsady: 1. Kde není kostel řádu nebo bratrstva nejsv. Trojice, lze návštěvu kostela vykonati v kostele farním.
2. Řeholní sestry a jiné osoby ve společnosti ,žijící mohou navštívit vlastní kostel.
3. Udové, kteří nemohou vykonat návštěvy kostela, dosáhnou odpustků, vykonají-li místo ní jiný dobrý skutek, který jim zpovědník uloží.
4. Oltář bratrstva má právo výsady pro všechny mše svaté, které se na něm za zesnulé údy bratrstva slouží.
5. Všechny oltáře všech kostelů řádu nebo bratrstva mají výsadu v úmrtní den nebo v den pohřbu údů nebo v den, kdy dojde zpráva o úmrtí.

II. Modrý škapulíř neposkvrněného Početí Panny Marie.

Modrý škapulíř neposkvrněného Početí zavedla a rozšířila ctih. sestra Voršila Benincasa, zakladatelka řehole Theatinek v Neapoli (1547—1618). Klement X. udělil dne 30. ledna 1671 kněžím řehole Theatinů plnou moc jej světit a věřící do něho oblékat, Pius IX. pak oprávnil dne 19. září 1851 generála Theatinů tuto plnou moc každému knězi udílet. Škapulíř je zhotoven z modré vlny, a nosí-li se jednotlivě, lze jednu část ozdobit obrázkem Panny Marie bez poskvrny počaté a druhou součástku obrázkem přesvatých Srdci Pána Ježíše a Panny Marie. Kdo přijímá tento škapulíř, dává najevo svou snahu tajemství neposkvrněného Početí uctívat, P. Marii čistotou srdce se líbit a zvláště za obrácení hříšníků se modlit, a stává se účastným všech modliteb a dobrých skutků, které se v řádě Theatinů konají. Kdo nosí modrý škapulíř dosáhnou těchto odpustků:

A) Plnomocných:
1. v den obláčky za dvou podmínek;
2. ve všechny následující dny, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou, kostel Theatinů a kde ho není, tedy kterýkoliv jiný kostel, v němž je oltář zasvěcený blah. Panně Marii, navštíví a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí: první neděli v měsíci, každou sobotu doby postní, na smrtelnou neděli, ve svátek sedmibolestné Panny Marie (pátek před květnou nedělí), ve středu, čtvrtek a pátek svatého týdne, jednou ročně při duchovních cvičeních, Hod Boží vánoční, Zjevení Páně, Hod Boží velikonoční, Nanebevstoupení Páně, Hod Boží svatodušní, nejsv. Trojice, Očišťování, Zvěstování, Nanebevzetí, Narození a neposkvrněného Početí Panny Marie, sv. Kajetána (7. srpna), povýšení sv. Kříže (14. září), sv. Ondřeje Avellinského (10. listopadu), sv. Josefa (19. března), blah. Josefa Marie Thomasia z řehole Theatinů (24. března), nalezení sv. Kříže (3. května), blah. Pavla Buralise z řehole Theatinů (17. června), sv. Jana Křtitele (24. června), sv. apoštolů Petra a Pavla (29. června), poslední neděli v červenci, blah. Panny Marie, Královny andělů čili slavnost Porciunkuly (2. srpna), sv. Augustina (28. srpna), sv. Michaela archanděla (29. září), sv. andělů strážných, sv. Teresie (15. října), Všech Svatých (l. listopadu), blah. Jana Marinonia z řehole Theatinů (13. prosince); v první a poslední den novény před Hodem Božím vánočním; jednou ročně při čtyřicetihodinně pobožnosti; jedneu ročně v libovolný den; ve výroční den svatořečení sv. Kajetána (12. dubna);
3. v hodince smrti, pakli po sv. zpovědi a sv. přijímání ústy nebo alespoň srdcem nejsv. jméno Ježíš zbožně vzývají.

B) Odpustků římských zastavení způsobem, jaký je uveden u bílého; kde není kostela Theatinů, lze navštíviti kterýkoliv jiný kostel, v němž je oltář zasvěcený blah. Panně Marii. Toto platí i pro následující odpustky, při kterých se žádá návštěva kostela Theatinů.

C) Dvakrát měsíčně odpustků sedmi hlavních kostelů římských dosáhnou ti, kteří se před sedmi oltáři v některém kostele Theatinů pomodlí.

D) Dvakrát měsíčně odpustků, kterých by dosáhli, kdyby sami putovali do Svaté Země a k Božímu hrobu v Jeruzalémě, pakli se v některém kostele Theatinů pomodlí.

E) Všech odpustků sedmi hlavních kostelů římských, svatyňky Porciunkulové v Assisi, svatého města Jeruzaléma a slavného poutního chrámu sv. Jakuba v Compostelle ve Španělsku pokaždé, kdykoliv se pomodlí 6krát Otčenáš, Zdrávas a. Sláva Otci k uctění nejsv. Trojice a neposkvrněného Početí Panny Marie s úmyslem, aby Pán Bůh svatou Církev povýšil, kacířství vyhubil a pokoj a svornost mezi křesťanskými knížaty zachoval.

F) Neplnomocných:
1. 60 let, když půl hodinky zbožnému rozjímání věnují.
2. 20 let, navštíví-li nemocné, aby jim poskytli tělesné nebo duchovní pomoci, nebo nemohou-li jich navštívit, pakli se místo toho 5krát Otčenáš, Zdrávas & Sláva Otci pomodlí: v oktávě všech svátků Pána Ježíše; ve svátky světců ze řádu Eremitů sv. Augustina, Dominikánů, Karmelitů, Trinitářů a Servitů. Uvádímc pouze dny, kdy se tyto svátky slaví: 19., 22., 23., 28. ledna;‘4., 8., 10., 12, 13., 14., 15., 25. února; 6., 7., 13., 17., 29. března; 5., 8., 20., 29, 30. dubna; 4, 5., 10., 16., 17., 21., 25. května; 12., 14., 19. června; 13., 20. července; 4., 7., 13., 16, 23., 27., 30. srpna; 2., 5., 10., 18., 25. září; 10., 16., 21., 26., 30. října; 13., 14., 20. listOpadu; 14., 16. prosince.
3. 7 let a 7 kvadragen v ostatní svátky blah. Panny Marie; kdykoliv přijmou svátost pokání a svátost oltářní ; kdykoliv doprovodí kněze nesoucího nejsv. Svátost k nemocnému; když se pomodlí 7krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci za nemocného, který přijal Tělo Páně; ve všechny svátky v roce, na které jsou uděleny plnomocné odpustky, navštíví-li kostel Theatinů nebo kterýkoliv jiny, v němž jest oltář zasvěcený blah. Panně Marii; jednou denně při nešporách, když se Zdrávas, Královno a za potřeby Církve svaté pomodlí; od neděle devítníku do neděle květné jednou denně, když po sv. přijímání 7krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci za potřeby Církve svaté se pomodlí; na nalezení (3. května) a povýšení (14. září) sv. Kříže, dají-li almužnu; ve tři pátky každého měsíce, jdou-li k sv. přijímání; po sedm dní novény před Hodem Božím vánočním; každé pondělí, když navštíví nejsv. Svátost oltářní.
4. 5 let a 5 kvadragen denně, když kostel Theatinů nebo kterýkoliv jiný kostel navštíví a tam se 5krát Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci pomodlí.
5. 300 dní každý den oktávy svatodušní.
6. 200 dní, když jsou na kázání.
7. 60 dní za každý nábožný skutek.
8. 50 dní za zbožné vzývání přesvatých jmen Ježíš a Maria.
9. 50 dní, když se v některém kostele pomodlí Otčenáš, Zdrávas a Sláva Otci za živé a zemřelé.
Výsada. Kdykoliv se slouží mše svatá za zesnulého, který nosil modrý škapulíř, má oltář právo výsady.

III. Hnědý škapulíř Panny Marie Karmelské.

Hnědý škapulíř Panny Marie Karmelské zavedl a rozšířil sv. Šimon Stock, generál Karmelitánů (ve 2. polovici 13. století); je zhotoven z hnědé vlny, a nosí-li se jednotlivě, ozdobí se jedna část obrázkem blah. Panny Marie Karmelské. Kdo přijímá tento škapulíř, stává. se údem bratrstva Panny Marie Karmelské a má podíl na všech modlitbách a dobrých skutcích, které se jak v bratrstvu tak v řádě Karmelitů konají. Hnědý škapulíř je rozšířen po celém světě, nadán hojnými odpustky a proslaven zvláště dvěma výsadami, totiž výsadou šťastně hodinky smrti a výsadou sobotní. První výsadu přislíbila dle podání P. Maria sv. Šimonu, když se mu 16. července 1251 zjevila řkouc: „Kdo zemře tímto šatem (škapulířem) jsa oděn, bude uchován od věčných plamenů. (Tento škapulíř) je znamením spásy, obranou v nebezpečenstvích a zárukou neobyčejného pokoje i věčné úmluvy.“ Panna Maria slibuje tedy všem, kteří ji vroucně milují a uctívají, tento škapulíř nosí a s ním zemřou, že zemřou v milosti Boží a budou zachráněni od věčné záhuby. Druhou výsadu přislíbila blab. Panna Maria papeži Janu XXII., když se mu r. 1322 zjevila ujišťujíc ho, že údům bratrstva škapulíře karmelského v očistci poskytne úlevy a útěchy a že je co nejdříve, jmenovitě v sobotu po jejich smrti, z očistce vysvobodí. Papež Jan XXII. uveřejnil tuto výsadu, tak zvanou sobotní, dne 3. března 1322. Tyto dvě výsady prohlásili mnozí bohoslovci jakož i papežové Klement VII., Pius V., Řehoř XIII. a Benedikt XIV. za spolehlivé a vřele se jich zastávali; papež Pavel V. dovolil 20. ledna 1613 Karmelitánům, aby tuto zbožnou víru veřejně hlásali. Aby se však údové bratrstva škapulíře karmelského stali účastnými první výsady, je třeba, aby škapulíř neustále nosili, nábožný křesťanský život vedli a v hodince smrti škapulířem byli oděni. Aby pak dosáhli výsady sobotní, žádá se, aby kromě toho zachovávali čistotu svému stavu přiměřenou a modlili se denně malé hodinky k uctění blah. Panny Marie pakli umějí číst; neumějí-lí číst, žádá se, aby všechny církevní posty zachovávali a kromě toho ve všechny středy a soboty (nepadne-li na ten den Hod Boží vánoční) masitých pokrmů se zdržovali. Zplnomocněný kněz může údům povinnost modlit se hodinky Mariánské z rozumného důvodu za jiný dobrý skutek změnit; místo povinnosti zdržet se každou středu a sobotu masitých pokrmů smí netoliko kněz zplnomocněný, nýbrž kterýkoli zpovědník jiný dobrý skutek uložit. Údové bratrstva dosáhnou těchto odpustků.

A) Plnomocných za tři podmínek:
1. v den obláčky;
2. ve svátek Panny Marie Karmelské (16. července nebo v některou neděli v červenci podle zvyku místního);
3. v tentýž den tolikrát, kolikrát navštíví kostel, v němž je bratrstvo škapulíře karmelského řádně zřízeno;
4. jednou měsíčně v neděli, zúčastní-li se škapulířového procesí, které se se svolením biskupa konává.
5. v Hod Boží Svatodušní,.
6. v pamětní den zesnulých ze řádu Karmelitánů (15. listopadu; padne-li na neděli, tedy 16.);
7. v hodince smrti za obvyklých podmínek.

B) Neplnomocných:
1. 5 let a 5 kvadragen jednou měsíčně v libovolnýden, ve který přijmou svaté svátosti a na úmysl sv. Otce se pomodlí; kdykoliv doprovodí kněze nesoucího nejsv. Svátost k nemocným a za nemocné se pomodlí.
2. 3 let a 3 kvadragen na každý svátek blah. Panny Marie, který se v celé Církvi slaví, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně v kostele nebo v kapli bratrstva přijmou a na úmysl sv. Otce se pomodlí.
3. 300 dní každou středu a sobotu, zdrží-li se masitých pokrmů.
4. 100 dní za každý nábožný skutek a za každý projev lásky k bližnímu.
5. 7 let a. 7 kvadragen každou středu a sobotu, 300 dní pak ve kterýkoliv jiný den, když kostel nebo kapli bratrstva navštíví.

C) Umírajícím údům smí kněz k tomu zplnomocněný udělit generální absoluci s plnomocnými odpustky v hodince smrti; nemůže-li tak sám učinit, může ji udělit kterýkoliv jiný zpovědník.

Výsady.
1. Údové stanou se účastní výsady šťastné hodinky smrti a výsady sobotní.
2. Kdykoliv se slouží mše svatá za zesnulé údy, má oltář právo výsady.
3. Kde není kostel řádu Karmelitánů, lze návštěvu kostela vykonat v kostele farním; kde však je kostel bratrstva ve vzdálenosti alespoň jedné vlašské míle (1489 metrů), třeba tento navštíviti.
4. Všichni vojínové bez výjimky dosáhnou všech odpustků bratrstva a stanou se účastní všech výsad a milostí uvedených, pakli se sami bez předchozí obláčky do škapulíře již posvěceného jednou obléknou a některými modlitbami do ochrany blah. Panny Marie se odevzdají. (Pius X. 30. března 1908) Dodáváme, že si nyní mohou bez jakékoli předchozí obláčky vlněným škapulířem jednoduše zavěsit náhradnou medaili pro ně řádně posvěcenou, Pius X. 13. ledna 1912. Sv. Otec Pius X. udělil dne 4. února 1908 pro všechny chyby, které se při přijímání do bratrstva škapulíře karmelského až dosud snad udály, všeobecnou sanaci.

IV. Černý škapulíř Sedmibolestné Panny Marie.

Černý škapulíř Sedmibolestné Panny Marie zavedl a rozšířil řád Servitů; je zhotoven z černé vlny a připomíná již svojí barvou smutek i bolesti, které Panna Maria jak za svého života, tak zvláště při utrpení a při smrti svého Syna vytrpěla. Kdo přijímá tento škapulíř, stává se údem bratrstva sedmibolestné Panny Marie a má podíl na všech modlitbách a dobrých skutcích, které se jak v bratrstvu, tak v řádě Servitů konají. Sv. Alfons a sv. Teresie ujišťují, že sedmibolestná Panna Maria svým ctitelům před smrtí vyprosí pravého pokání, v každém soužení a zvláště v hodince smrti jim přispěje a všech milostí jim vyžádá. Generál řádu Servitů má právo zřizovat kdekoliv bratrstvo sedmibolestné Panny Marie, jakož i kněžím udílet plnou moc světit a oblékat černý škapulíř, přijímat do bratrstva a světit růženec sedmibolestné Panny Marie. Údové bratrstva dosáhnou těchto odpustků (dle seznamu 7. března 1888 schváleného):

A) Plnomocných:
1) v den obláčky a zápisu do bratrstva za dvou podmínek.
2) na hlavní slavnost bratrstva (svátek sedmibolestné Panny Marie), pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou, kostel bratrstva. navštíví a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí.
3) v hodince smrti za obvyklých podmínek;
4) v neděli, v kterou se po sv. zpovědi a sv. přijímání měsíčního procesí v kostele řádu zúčastní a na úmysl sv. Otce se pomodlí.
5) v neděli smrtelnou, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou, kostel nebo kapli bratrstva navštíví, tam o bolestech Panny Marie a o utrpení Pána Ježíše zbožně rozjímají a na úmysl sv. Otce se pomodlí;
6) plnomocných odpustků tolikrát — kolikrát t. j. pokaždé, kdykoliv ve svátek Sedmibolestné Panny Marie (3. neděli v září) po sv. zpovědi a sv. přijímání kostel Servitů nebo řeholních sester toho řádu, kostel terciářů nebo jiný kostel, v němž bratrstvo sedmibolestné Panny Marie řádně je zřízeno, navštíví a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí.

B) 0dpustkú římských zastavení způsobem, jaký je uveden u bílého. Kde není kostela Servitů nebo bratrstva sedmibolestné Panny Marie, lze navštíviti kostel farní.

C) Neplnomocných:
1. 7 let a7 kvadragen na Očišťování, Zvěstování, Nanebevzetí a Narození Panny Marie, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou, kostel nebo kapli bratrstva navštíví a tam na úmysl sv. Otce se pomodlí; pátek, pak se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou a na památku utrpení Páně 5 krát Otče náš a Zdrávas, Maria se pomodlí.
2. 5 let a 5 kvadragen, když doprovodí kněze nesoucího nejsv. Svátost k nemocným a za nemocné se pomodlí.
3. 100 dní, když se v kostele bratrstva malé hodinky k uctění blahoslavené Panny Marie společně pomodlí.
4. 100 dní, když zbožně o sedmi holestech Panny Marie a o utrpení Páně rozjímají, zvláště Otčenáš,Zdrávas a „Stála Matka zarmoucená“ se modlí, a jiné nábožné úkony dle obyčeje bratrstva konají a na úmysl sv. Otce se pomodlí.
5. 60 dní pokaždé, kdykoliv se zúčastní litanie Loretánské se „Zdrávas, Královnoí’, které se každou sobotu po nešporách zpívají, nebo v sobotu 7 krát Otče náš a Zdrávas, Maria k uctění sedmibolestné Panny Marie se pomodlí, nebo mši svaté a jiné bohoslužbě v kostele bratrstva obcují, nebo se veřejných neho soukromých schůzí bratrstva zúčastní, nebo zesnulé ke hrobu doprovodí, nebo kterýkoli nábožný skutek nebo projev lásky k bližnímu vykonají.

D) Všech odpustků, které jsou spojeny s návštěvou kostelů řádu Servitů a bratrstva sedmibolestné Panny Marie a to v místech, kde těchto kostelů není. Kromě některých neplnomocných odpustků údové bratrstva dosáhnou plnomocnýeh odpustků, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou, farní kostel navštíví, tam na úmysl sv. Otce a při č. l též 7krát Otče náš a Zdrávas nebo Nešpory za zemřelé se pomodlí, v tyto dny:
1. Hod Boží velikonoční, Nanebevzetí, Narození Panny Marie.
2. 3. neděli v září;
3. jednou ročně při čtyřicetihodinové pobožnosti;
4. v některý ze sedmi dnů před svátkem nebo po svátku sedmibolestné Panny Marie;
5. na Boží Tělo;
6. na svátek sv. Filipa Benitia (23. srpna), sv. Peregrina Latiosa (30. dubna), sv. Juliány Falkonieri (19. června)7. na svátek sedmibolestné Panny Marie (pátek před květnou nedělí);
8. sv. sedmi zakladatelů řádu Servitů (11. února);
9. na první všední den po památce věrných dušiček, pakli se v ten den se svolením biskupovým koná slavné záduší za zesnulé údy bratrstva. Výsada: Nemohou-li údové pro nemoc nebo z jiného vážného důvodu navštíviti kostel bratrstva, dosáhnou všech odpustků, při nichž návštěva ta je podmínkou, vykonají-li jiný dobrý skutek, který jim zpovědník místo ní uloží.

V. Červený Škapulíř Utrpení Páně.

Tento škapulíř náleží řádu Lazaristů. Je zhotoven z červené vlny, jedna část je ozdobena obrázkem Ukřižovaného Spasitele, nástroji umučení a obyčejně prosbou: „Svaté Utrpení mého Vykupitele, budiž stále vtisknuto v mém srdci!“, druhá pak přesvatými Srdci Pána Ježíše a Panny Marie, nad nimiž se stkví kříž, a prosbou: „Sladká Srdce Ježíše a Marie, ochraňujte a spaste nás!“, tkaničky obě části spojující jsou rovněž červené vlněné. Sv. Otec Pius IX. udělil dne 25. června 1847 všem kněžím Lazaristům plnou moc tento škapulíř světit a oblékat a dne 21. března 1848 oprávnil jejich generála tuto plnou moc každému knězi udílet. Kdo tento škapulíř nosí, uctívají zvláště přehořké Utrpení Páně a nejsv. Srdce Pána Ježíše a Panny Marie; Pán Ježíš pak náhradou přislibuje všem, že v nich každý pátek víru, naději a lásku rozmnoží. Všichni kteří nosí červený škapulíř, dosáhnou těchto odpustků:

A) Plnomocných:
1. v den obláčky za čtyř podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl sv. Otce, návštěva kostela)
2. v hodince smrti, když po sv. zpovědi a sv. přijímání, nebo nemohou-li těchto svátostí, alespoň zkroušeně ústy nebo srdcem nejsv. jméno Ježíš vzývají. (Pius IX. 19. července 1850).
3. každý pátek za tří podmínek, když chvíli o utrpení Páně zbožně rozjímají (Pius IX. 21. března 1848).

B) Neplnomocných:
1. 7 let a 7 kvadragen každý pátek, pakli se vyzpovídají, Tělo Páně přijmou a 5krát Otče náš, Zdrávas a Sláva Otci se pomodlí rozjímajíce při tom o utrpení Páně.
2. 3 let a 3 kvadragen v každý libovolný den v roce, když alespoň půl hodinky o utrpení Páně zbožně rozjímají.
3. 200 dní pokaždé, kdykoliv s povzdechem: „Proto Tě prosíme, přispěj služebníkům svým, které jsi svou drahou krví vykoupil“ škapulíř políbí (Pius IX. 25. června 1847). Odpustková listina neudává, že lze tyto odpustky přivlastnit duším v očistci.

Náhradná medaile

Nyní je dovoleno nosit místo škapulířů jedinou tak zvanou náhradní medaili. Tuto medaili vřele doporučujeme, neboť je velmi případnou jak z jiných důvodů, tak zvláště proto, že se jistě vystříháme mnohých chyb, kterých bychom se mohli z nevědomosti snad dopustit nesprávným nošením škapulířů.
1. Náhradná medaile místo škapulířů. Ačkoliv si sv. Otec Pius X. přeje, aby věřící dle prastarého obyčeje i příště nosili obvyklým způsobem malé vlněné škapulíře, přece milerád vyhověl mnohým prosbám a dovolil dne 16. prosince 1910, aby věřící směli místo škapulířů nosit jedinou kovovou medaili, tak zvanou náhradnou. Náhradní medaile, kterou třeba zhotovit z kovu, musí míti na líci obraz Božského Spasitele s nejsvětějším Srdcem a na rubu jakýkoliv obraz blah. Panny Marie. Musíme ji nosit neustále u sebe a to jakýmkoliv uctivým způsobem, buď zavěšenou na hrdle nebo připevněnou k růženci nebo k řetízku od hodinek, který stále u sebe nosíme, atd. Nosíme-li ji některým z posledních dvou způsobů, dostačí, když před spaním růženec nebo řetízek necháme ve svých šatech nebo jej k sobě položíme.
2. Medaile nahrazuje kterýkoliv z malých vlněných škapulířů, tedy kromě paterého škapulíře také škapulíř nejsv. Srdce Ježíšova, přesvatých Srdcí Ježíše a Marie, Matky dobré rady a sv. Josefa atd. Touto jedinou medailí smí se nahradit jeden nebo více škapulířů, dle toho, kolik jich kdo nosí. Ztratí-li se medaile, třeba si dát posvětit novou; jinak je i při této medaili šetřit všech pravidel všeobecných, posvátných předmětů se týkajících.
3. Medaili smí nosit pouze ten, kdo “do jednotlivých škapulířů, které medaile má nahradit, platně byl oblečen. Kdo nyní na př. nosí již několik škapulířů, dá si místo nich jednoduše posvětiti náhradní medaili; kde však dosud nebyl do některého škapulíře oblečen a chtěl by nosit místo něho medaili, musí se dáti napřed do toho škapulíře obléci a pak jej může zaměnit medailí.
4. Náhradní medaili posvětí platně každý kněz, který má plnou moc světit a oblékat škapulíř, který medailí má být nahrazen; medaili světí tím, že ji s úmyslem posvětit požehná jednoduchým znamením sv. kříže, a to tolikrát, kolik škapulířů medaile má nahradit. Není třeba, aby medaili světil právě kněz, který věřícím světil škapulíř a je do něho oblékal. Také může býti medaile svěcena od různých kněží, jen když kněz, který ji světí, má plnou moc světit a oblékat příslušný škapulíř. Medaile se smí světit (jako jiné posvátné předměty) vždy jen pro určité věřící, ale nežádá se, aby ji kněz světil za jejich přítomnosti a jim ji osobně podával.
5. Jako kněz, který má právo světit a oblékati škapulíř, těž sobě jej smí posvětit a sebe do něho obléci, tak smí i pro sebe posvětit náhradnou medaili.
6. Náhradní medailí dosahujeme všech odpustků a stáváme se účastní všech výsad (i sobotní výsady škapulíře karmelskěho), spojených se škapulíři, místo kterých medaili nosíme. Nosíme-li na př. paterý škapulíř a škapulíř nejsv. Srdce Ježíšova, může kněz mající plnou mnu pro paterý škapulíř medaili místo něho posvětit a jiný kněz ji posvětit za škapulíř nejsv. Srdce Ježíšova.”

F. Ekert v Církev vítězná ke svátku P. Marie Karmelské 16.7: “Bylo by pošetilou a zhoubnou pověrou, kdyby někdo se domnival, že dosáhne nějakých zvláštních milosti od Boha a že unikne pekelnému ohni pouze tim, že nosi škapuliř aniž by potřeboval konat to, k čemuž dle úmyslu Církve škapulíř má jej nabádat. Kdo svých povinnosti křesťanských nedbá a hřišným životem tělu, světu i ďáblu slouží, tomu ovšem nošení škapuliře nejen v ničem by neprospělo, ale škodilo by mu přímo, poněvadž takový pošetilec z hříšné pověry by na škapuliř lehkovážně spoléhal nemysle na po­kání. Co platno mít na hrdle obraz Matky Boži tomu, kdo životem ctnostným a zbožným jí nenásleduje. Co platno, nosi-li odznak řeholní sebezapiravosti a nechce-li hříšné náruživosti a vášně svoje přemáhat.”

Leonardo Goffinea v Postille str. 521 s poučením o škalupíři: “Co mají zachovávati členové tohoto bratrstva?
Každý člen, který chce býti účastným těchto milostí musí 1. škapulíř nositi; 2.hříchů se varovati a sv. čistotu dle stavu zachovávati; 3. snažiti se Bohu sloužiti úctou k Marii Panně a konáním jejích ctností. — Určitá denní modlitba není sice předepsaná, ale jest dobře denně asi 7 Otčenášův a Zdrávas Maria a Sláva Otci se pomodliti! Tato ustanovení nezavazují sice pod hříchem; ale kdo jich opomíjí, olupuje se o všelikou zásluhu.”

Legenda čili Čtení o milých Svatých Božích od Jana Evangelisty Bílého: “Simon Stock byl jednohlasně zvolen za generála řádu karmelitánského na zemi. V té důstojnosti nepřestával prosit vroucně Pannu Marii , aby mu ráčila
propůjčit rukojmí jeji přízně k řádu karmelitánskému a znameni neustálé ochrany jeji. Po mnoha letech slz, modlitby a kajícnost vyslyšela Matka milosrdenství vzývání sluhy svého. R. 1251 měl Šimon v Londýně vidění nejbl. Panny; u velikém lesku uprostřed kůrů andělských pravila k němu: „Milý synu! přijmi tento škapulíř za znamení mého přátelství a přednost Karmelitánů; kdo s ním umře, nemá přijít do ohně pekelného; viz znamení spásy, závazek miru a věčné smlouvy! Taková zjevení teprve tenkráte nabývají jistoty, pakli od Cirkve kat., která je sloupem a utvrzenim pravdy, vyšetřeny a potvrzeny jsou. Několik papežů, mezi nimi nejučenější Benedikt XIV. schválili a odporučili nošení škapulíře co znamení zvláštní úcty k nejsv. Panně, udilejice odpustky těm, kdo s tim předepsané pobožnosti vykonávají. Knižata a národové závodili jako o závod v nošení škapulíře a blahoslavená Panna odměnila tuto úctu pomoci všeho druhu k. p. při ohni, tonuti na moři a při jiných nebezpečích.
5. Výminky tohoto bratrstva jsou: Kdo do něj vstoupí, musi a) škapulíř pořád nosit b). čistotu, jak na jeho stav náleží, zachovávat c) denně hodinky k Panně Marii vykonávat d) nebo kdo číst neumí, za to ve středu .a v pátek od masitých pokrmů se zdržovat.
Škapulíř sám je kus plátna či sukna, který se nosi na krku, a z něhož jedna část napřed na hruď, druhá na zádech visi. To se samo sebou rozumí, že v tom není žádné zvláštní moci, že to nesmí považováno být za žádné čarování: nýbrž je to jen viditelné znamení a vyznání, že někdo chce blahoslave­nou Pannu ve zvláštní úctě chovat. Na poděkování za tak velikou přízeň, kterou blahoslavena Panna prokázala řádu karmelitánskému, slaví se podnes 16. července zvláštní mariánský svátek pod názvem: Panny Marie z hory Karmel.
Mnohý posměváček mohl by vzít pohoršení na těch slovech „že škapulíř chrání člověka před ohněm pekelným“ a mohl by říci: „Tedy může člověk kutit co chce, jen když nosí škapulíř, žádným způsobem nepřijde do pekla.“ Avšak, to se rozumi samo sebou, že ta slova mají platnost jedině pod tou výminkou, jako k. p. slova Písma sv.: Kdo uvěří a pokřtěn je, spasen bude; nebo: almužna vysvobozuje od smrti atd. Všechna tato a podobná místa Písma sv. nabývají platnosti a pravdy jedině potud, pokud člověk sám se přičiní zachovávat to, bez čeho nikdy spasen býti nemůže, k. p. že se zdržuje každého smrtelného břichu, snaží se svědomitě povinnosti stavu svého plnit, každému ze srdce odpouští atd. Rovně tak ten, který nosí škapulíř, jedině tenkráte může očekávat, že přímluvou blahoslavené panny od pekla vysvobozen bude, pakli se snaží vést život, jako se sluší na křesťana a ctitele blahoslavené Panny, kdežto tedy škapulíř žádným způsobem toho od záhuby nemůže chránit, kdo ve stavu nekajícnosti na věčnost odchází: na druhé straně zase velmi mnoho příkladů se vypravuje, kde hříšníci, kteří nosili sv. škapulíř, nápadným způsobem od zlé smrti uchování a k obrácení nakloněni byli.
Mohl by však takový posměváček říci: „Nač bych já nosil škapulíř a zachovával stanovy bratrstva, když mi nic
neprospívá bez života křesťanského? Vedu-li ale život zcela křesťanský, tož se dostanu do nebe i bez škapulíře.“ Za odpověď na to ať slouží slova sv. Petra: „Pak-li ale sotva spravedlivý spasen bude, kde zůstane hříšník?” Není to žádná maličkost dospět k spasení a dokud žijeme, vězí spasení naše v nejistotě; proto bdělý křesťan chytne se mi­lerád každého prkna, aby neutonul na moři nebezpečném života tohoto a dostal se do přístavu spásy věčné; dojista stojí to za to, získáš-li přímluvu královny nebeské. To pak se stane, vstoupíš-li do bratrstva sv. škapulíře. Kromě toho (té přímluvy a ochrany) připojuje se ten, co nosí škapulíř, řádu karmelitánskému a všech jeho dobrých skutků stává se účastným. Též papež Pavel V. udělil plnomocné odpustky těm, kdo po náležité přípravě v hodině smrti vyřknou jméno “Ježíš” buď ústy nebo v srdci.”

Na oblečení škapulíře je nutná příprava. Pro pětinásobný je možné zvolit pětitýdenní s důrazem na jeden škapulíř každý týden. Modlitba podle pětinásobného škapulíře: “Ó, Maria bez hříchu prvotního počatá, Matko Sedmibolestná, Panno Karmelská, ať svaté Utrpení mého Vykupitele je stále vtisknuto v mém srdci a sladká Srdce Ježíše a Marie nás ochraňuje a spasí v Nejsvětější Trojici, Otci, Synu a Duchu Svatém.