Slavení Ducha Svatého s oktávem má dle tridentského katechismu ke kázání na úterý oktávu II, 7 otázka 25: Ačkoli jedno je kněžské svěceni, přece není všech kněží jeden stupeň.
I. Řád kněžský ačkoli je jeden, přece rozličné má stupně důstojnosti a moci. První je těch, kteří jednoduše kněží se nazývají, jejichž úkony posud vyloženy jsou. Druhý je stupeň biskupů, kteří jednotlivým biskupstvím jsou představení, aby nejen ostatní sluhy církve řídili, nýbrž i lid věřící, a o jejich spasení s největší bedlivostí a péčí se starali. Proto se v písmě svatém často nazývají pastýři ovcí, jejichž úřad a povinnost popisuje svatý Pavel, jak ve Skutcích apoštolských čteme 20, 28, v oné řeči, kterou měl k Efesským, tak též Petr, apoštolů kníže, Božské jakési úřadu biskupského pravidlo 1. Petr 5,2 zanechal, dle něhož vynasnaží-li se biskupové uspořádat svá jednání, není pochyby, že dobrými pastýři budou i za takové uznáni budou. Ale titíž biskupové nazývají se též vrchními knězi (pontifices) Toto jméno vzato je od pohanů, kteří si zvykli přední z kněží svých nazývat pontifiky neboli vrchními kněžími.
II. Třetí stupeň je arcibiskupů, kteří jsou nad více biskupy, a jinak metropolité se zvou, protože jsou přednostové oněch měst, která se jako za matky celé té krajiny považují. Mají vyšší než biskupové hodnost a rozsáhlejší moc, ačkoliv se od biskupů svěcením v ničem neliší. Na čtvrtém stupni stojí patriarchové, to jsou první a nejvyšší otcové.
III. Dříve se v celé církvi mimo římského papeže počítalo jen čtvero patriarchů, avšak nebyli všichni důstojností rovni. Konstantinopolský, ačkoliv tuto hodnost dostal po všech ostatních, přece pro slávu císařské vlády vyšší postavení obržel. Po něm nejblíže je Alexandrijský, církve založené Markem evangelistou z rozkazu knížete apoštolů. Třetí je Antiochijský, kde Petr sídlo své měl nejdříve. Poslední stupeň má Jeruzalémský, církve řízené Jakubem, bratrem Páně.
IV. Mimo tyto všecky církev katolická vždycky uznávala a ctí římského nejvyššího biskupa, jehož na sněmu Efezském Cyril Alexandrinský nazývá arcibiskupem veškerého světa otcem a patriarchou. On totiž sedí na stolici Petrově, knížete apoštolů, na které on, jak dokázáno, až do konce života svého seděl, proto uznává se v něm nejvyšší stupeň důstojnosti a hojnost pravomoci, která jemu ne nějakými sněmovnými aneb jinými lidskými usneseními, nýbrž od Boha dána. Z té příčiny je všech věřících a biskupů i ostatních představený, ať jsou jakýmkoli úřadem a mocí obdařeni, otec a ředitel, je jako nástupce Petrův a Krista Pána pravý a řádný náměstek, hlavou veškeré církve. Z tohoto tedy vyloží duchovní pastýři, i které jsou církevních řádů a stupňů přední úřady a úkony, i kdo je této svátosti udělovatel.

Slova sv. Cyrila Alexandrinského: papež je arcibiskup veškerého světa otec a patriarcha z tridentského katechismus byla sv. Piu V., který tento katechismus schválil oporou k pevnému řízení Církve. Navozuje titul “římský biskup” chápání arcibiskup veškerého světa otec a patriarcha?