Maminka zemřela ve věku 92 let a při pohřbu bylo kázání: “Pamatuj si to: Bůh všechno vidí! Tato slova jsem od své maminky, fratres, slyšel v jejím stáří vícekrát. Dodávala: přesně si pamatuji místo, kde mi to, když jsme z práce na poli s maminkou vraceli domů, řekla. Bůh, který všechno vidí vede člověka ke konkrétním skutkům. Moje maminka ve svých patnácti letech chodila každý květnový den na májovou pobožnost. Měla to ke kostelu přes kilometr. Po příkladu Panny Marie se vdávala po šesti letech známosti jako panna. V manželství s věrností a snášením všeho zlého a dobrého žila 60 roků. Slyšíme: dnes je jiná doba. A je co do katolické víry lepší než předešlá? Náboženské názory typu: ono něco je, nesvědčí o kvalitě duchovního života. Je zde vliv zhoubného modernismu odsouzeného sv. Piem X. jako zrada na víře předků.

Co je správné pomáhá pochopit zdravá mariánská úcta. Jejím projevem je především každodenní křesťanský život. I pro toho, kdo by nemohl na pouť na mariánské místo jako Lurdy je možné rozjímat lurdskou píseň se slovy: ať lid činí pokání, pověz to všem. Na La Salletě Panna Maria pláče nad nedodržováním Desatera, zvláště braním jména Božího nadarmo a nesvěcením neděle. Maminka na La Salletě na pouti byla a světila nejen neděli mši svatou. Účastnila se mše sv. i ve všední den. Když prodávala v 50letech minulého století ve Zvoli, tak chodila každý den na roráty. Důvodem proč nechodit se nestalo ani to, že pan farář se rád napil alkoholu. Pán Ježíš neslíbil lidem, že jeho kněží, biskupové a papeži budou jen a vždy svatí. O apoštolech sv. Petru a Pavlu si připomínáme i jejich hříchy a následné pokání. Boží milosrdenství nepopírá Boží spravedlnost a proto Spasitel řekl Mt 26,24: “běda tomu člověku, který Syna člověka zradí. Pro toho člověka by bylo lépe, kdyby se nebyl narodil.“

Co je podstatné jsme slyšeli od prvního papeže Petra ze Skutků apoštolů 10,34-35: “Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.” Od apoštola Pavel z listu Timoteovi jsme slyšeli: “Tohle je jisté: Když jsme s ním umřeli, budeme s ním také žít. Když vytrváme, budeme s ním i kralovat. Když ho zapřeme, zapře také on nás.” Ze žalmu 103,17-18 jsme slyšeli: “Hospodinova láska však od věků na věky pro všechny, kdo se ho bojí, a jeho spravedlnost jde z dětí na děti pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.” A co když někdo Boží smlouvu nezachovává a neplní Boží přikázání? Odpověď z evangelia sv. Matouše 25,12 jsme slyšeli: “On však odpověděl: ‘Amen, pravím vám: Neznám vás.” Ve Fatimě Panna Maria připomíná peklo a do modlitby svatého růžence se vložilo: “Pane Ježíši, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.” Modlitbu svatého růžence konala maminka každý den a modlili jsme se ji společně naposledy dva dny před smrtí. Pamatuj si to: Bůh všechno vidí! K tomu, abychom viděli věci správně a konali to po příkladu Panny Marie potřebujeme Boží milost.

Maminka se modlila každý den litanie k Duchu Svatému. Nebyl pro ni problém požádat svého syna opakovaně o svatou zpověď a přijetí svátostí, jimiž má dobrý katolický křesťan zakončit svůj život. Učení Církve o smrti vyjádřil sv. František z Assisi. v Píseň bratra slunce: “Běda těm, kteří zemřou ve smrtelných hříších! Blažení jsou ti, které smrt nalezne ve tvé nejsvětější vůli, těm pak druhá smrt nijak neuškodí.” “Smrt je podle Písma a církevních Otců zpravidla obrazem života.” To je názor patrona katolických kněží sv. Jan Vianney, který v kázání dodává: “Kdo žil skutečně křesťansky, ten zemře zbožně. Kdo žil špatně, ten pravděpodobně také špatně skončí.”

Maminka uměla ve stáří zpaměti píseň našich předků:“Člověče nevěř světu, neb se stále mění, nevěř mu víc než květu, v němž stálosti není. Květ jenž nyní krásný jest, zvadne a zahyne a všeliká světa čest v krátkém čase mine. Nevěř své spanilosti, nevěř příliš kráse, ani nevěř zdatnosti, již máš v tomto čase; ta spanilost, ta krása, pověst tvé zdatnosti, jsou jako květ a řasa míjejí v rychlosti. Nespoléhej se na to, že ti štěstí kvete, bohatství, stříbro, zlato, snadno tě zaplete; i kdyby lidé mnozí velmi tě chválili, i to se změní brzy, mnozí to zkusili. Vše má smrt ve své moci, co na světě žije, nelze před ní utéci, všechno zachvacuje. Nic proti ní neplatí vojenské nástroje, musí se jí poddati všecky lidské zbroje. Neobměkčí ji slzy, úplatek, výřečnost, přijde pro tebe brzy a půjdeš na věčnost. To vše, člověče, zpytuj a na paměti měj, sám nad sebou se slituj, Boha se nespouštěj.” Pamatuj si to: Bůh všechno vidí!