Jsou-li směrnice dobré, stanou se neúčinnými pokud se podle nich nejedná. Tridentský katechismus má směrnice pro pastýře a jejich kázání. Jak toto dále rozvíjet? Na tomto poli vynikl sv. Robert Bellarmin a sestavil katechismus pro děti a mládež. K porovnání katechismu tridentského a kardinála Bellarmina je následující.

K evangeliu 5. neděle po velikonocích Jan 16,23-30 v části o modlitbě má tridentský katechismus I. O modlitbě a zvláště o její potřebnosti, otázka 1: Jak se k Bohu máme modlit? V povinnosti a úřadu pastýřském obzvláště potřebné je ke spáse věřícího lidu poučení o modlitbě křesťanské. Této moci a způsobu nevyhnutelně mnozí by neznali, kdyby zbožnou a svědomitou přičinlivostí duchovního pastýře jim nebyla vyložena. Proto přední péče duchovního obrácena bude k tomu, aby zbožní posluchači nabyli poznání, čeho od Boha a jak prosit náleží. Všecky pak potřebné části modlitby obsahuje Božská ona modlitba, kterou Kristus Pán dal apoštolům a skrze ně a nástupce jejich potom všem, kteří by přijali náboženství křesťanské. Její slova a věty tak máme v mysli a paměti držet, abychom je vždy pohotově měli. Aby pak v tomto způsobu modlitby poskytla se farářům pomůcka k poučování věřících posluchačů, co se vidělo být více příhodné zde podáváme. Je to vzato z těch spisovatelův, jejichž v té věci učenost a obšírnost nejvíce se chválí. Ostatní, bude-li toho třeba, budou moci duchovní sami z týchž pramenů vážit.

IV, Otázka 16: Jak a koho působením můžeme zvítězit nad pokušením? Zbývá, aby duchovní pastýř věřící lid k tomu povzbuzoval, co při této prosbě nejvíce na mysli mít a rozjímat mají. Nejlepší způsob bude ten, když, vědouce, jak veliká je slabost člověka, silám svým budeme nedůvěřovat, a všecku naději svého vítězství v Božské dobrotivosti skládat a na jeho ochranu spoléhajíce i v největších nebezpečenstvích silnou zachováme mysl. Obzvláště na to vzpomínajíce, jak mnoho touto nadějí a tou myslí naplněných, Bůh skutečně vysvobodil z otevřené již tlamy satanovy. Což Josefa, ze všech stran obklíčeného horoucími plameny smyslné ženy, nevytrhl z nejvyššího nebezpečí, a nepovýšil ho k slávě? Což Zuzanu, od sluhů satanových stíhané, tehdy, když nic nebylo bližšího, než aby po výrocích bezbožných život ztratila, nezachoval bez pohromy? A není to divné, neboť písmo Dan. 13, 35: „Mělo srdce její doufání v Pána.“ Veliká je chvála a sláva Jobova, který zvítězil nad světem, nad tělem, nad satanem. Jsou přemnohé toho způsobu příklady, jimiž má farář věřící lid bedlivě povzbuzovat k této naději a důvěře.

IV, Otázka 17: V boji našem korouhevník je nám Kristus, spolubojovníci všichni svatí, jichž kdo nenásledují, bázlivci jsou. Nechť uvažují také věřící, koho v pokušení nepřátel mají za vůdce, totiž Krista Pána, jenž v tom boji dobyl vítězství. On přemohl ďábla. On je ten Luk. 22,3 „silnější, co přišel a přemohl silného oděnce a odňal mu všechu loupež jeho.” O tom pak vítězství, jehož nad světem dobyl, čteme u svatého Jana 16,33 : “Doufejte‚ já jsem přemohl svět.“ A ve Zjevení nazývá se Ap. 5,5, “vítězící“, a že „vyjel jako vítěz, aby zvítězil.“ Svým vítězstvím dal také ctitelům svým moc zvítězit. Je apoštolova epištola k Židům plná vítězství lidí svatých, kteří Žid. 11, 33 „skrze víru přemáhali království, zacpávali ústa lvům,“ a co tam dále následuje. Z těchto událostí, o nichž zde čteme, myslí pojímáme ta vítězství, kterých každodenně dobývají lidé vírou, nadějí a láskou proniknuti ve vnitřních i vnějších bojích s duchy zlými, která tak mnohá jsou a památná, že, kdyby před zraky očí byla, poznali bychom, že nic častěji se neděje, nic slavněji. O těchto nepřátel porážce napsal svatý Jan v 1 Jan 2, 14: „Píši vám mládenci, že jste silni, a slovo Boží zůstává ve vás a pomohli jste zlého ducha.”

V roce 1597 uveřejnil Robert Bellarmin svůj “Malý katechismus pro lid”,Souhrn křesťanské nauky (Doctrinae Christianae breve), který dosáhl čtyř stovek vydání a je přeložen do šedesáti jazyků. Nepatří mezi ně čeština.
Z tohoto katechismu vysvětlení Otče náš a Zdrávas Maria:
“Už jsme mluvili o tom, čemu věřit. Nyní se podívejme, zda víte, v co doufat a v koho doufat. Umíš Otče náš? Umím jej dobře, protože je to první věc, kterou jsem se naučil. Modlím se jej každé ráno a každý večer spolu se Zdrávas Maria a Krédem.
Vykonejte modlitbu Páně! Otče náš na nebesích. 1. Posvěť se jméno tvé. 2. Přijď království tvé. 3. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. 4. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. 5. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. 6. A neuveď nás v pokušení. 7. Ale zbav nás od zlého. Amen.
Od koho je tato modlitba? Od našeho Pána Ježíše Krista. Proto je nejlepší ze všech.
Jaký je celkový obsah této modlitby? Vše, co lze od Boha žádat a v co doufat. Žádostí je tedy sedm. První čtyři žádají, aby nám dal něco dobrého, a další tři, aby nás zbavil zla. V případě dobra se žádá nejprve o Boží slávu, pak o naše nejvyšší dobro, potřetí o získání milosti a za čtvrté o způsob, jak tuto milost získat a uchovat. O zlu je žádáno, abychom byli osvobozeni od zla. Nejprve od toho v minulosti, potom od toho v budoucnosti a nakonec od toho v přítomnosti, a tím i od všeho zla.
Vysvětlete slova před první prosbou: „Otče náš, jenž jsi na nebesích“! To je krátká předmluva, která vyjadřuje odvahu oslovit tak velkého Pána a naději vyslyšení. Říká, že Bůh je naším Otcem skrze stvoření a přijetí za své děti. Proto se k němu jako jeho děti uchýlíme. Pak přidáme „v nebi“, abychom oslovili Pána světa. Z toho víme, že nás může slyšet, když chce, stejně jako doufáme, že chce, protože je otcem.
Vysvětlete druhou žádost! Ve druhé prosbě žádáme, aby brzy přišlo jeho království, které nám slíbil. Jakmile tedy skončí naše boje s ďáblem, se světem a s tělem, dojdeme k věčné spáse, kde budeme vládnout s Bohem bez jakýchkoli překážek.
Vysvětlete třetí žádost! Ve třetí prosbě prosíme o slávu Boha, a tím posloucháme jeho svatá přikázání dokonalým způsobem, tak jako ho poslouchají andělé v nebi v každém čase. Neboť žebříkem výstupu do království nebeského je poslušnost přikázání.
Vysvětlete čtvrtou žádost! Ve čtvrté prosbě prosíme o každodenní chléb. Je to chléb duchovní, což je slovo Boží a svátosti, a také chléb tělesný, což je pokrm a oděv. Neboť Boží slovo, které kazatelé kážou a které my sami čteme v duchovních knihách a svaté svátosti, zvláště zpověď a přijímání, jsou samy o sobě nejmocnějšími prostředky k získání a udržení milosti Boží (tj. nic nám nechybí). O této milosti jsme již mluvili v předchozí žádosti. Jídlo a oblečení jsou nezbytné, abychom si zachovali tento život ve službě Bohu.
Vysvětlete pátou žádost! V páté prosbě prosíme, aby nás Bůh osvobodil od minulého zla, tedy od hříchů, které jsme již spáchali. Za tímto účelem by měl odpustit vinu a trest za tyto hříchy. Ale stále následuje věta: „Jako i my odpouštíme svým viníkům“, tedy jako i my odpouštíme svým nepřátelům jejich křivdy, které nám způsobili. Je totiž protimluv, když nám Bůh odpouští hříchy, které představují velmi vážnou křivdu vůči němu, ale my nechceme odpouštět chyby, které se nám staly a které představují křivdu malé váhy.
Vysvětlete šestou žádost! V šesté prosbě prosíme, aby nás Bůh vysvobodil od pokušení zla, které přijde. Má buď nedovolit, abychom byli pokoušeni, nebo nám dát milost, abychom nebyli přemoženi.
Vysvětlete sedmou žádost! V sedmé prosbě žádáme, abychom byli vysvobozeni z přítomného zla, z každého smutku a bídy a také z každého prázdného bohatství a pozemské velikosti, pokud vidí, že škodí spáse duší.
Řekni “Zdrávas Maria”! Zdrávas Maria, milosti plná. Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu naší smrti. Amen.
Od koho jsou tato slova? Částečně od archanděla Gabriela, částečně od svaté Alžběty a částečně od Církve.
Proč říkáš „Zdrávas Maria“ po modlitbě Páně? Abych na přímluvu Nejsvětější Panny snáze dosáhl toho, oč prosím Boha. Neboť ona je zastánkyní hříšníků a plná milosrdenství. Zároveň má své místo v nebi nad všemi andělskými chóry a je Bohu naprosto milá.
Obracíte se také o pomoc na ostatní svaté? Oslovuji všechny svaté, zvláště jehož jméno nosím a svého anděla strážného.
Úkon lásky: Můj Bože, protože jsi nejvyšší a nejdokonalejší dobro, miluji tě z celého srdce a nade vše. Než tě urazit, jsem ochoten o všechno přijít. Z lásky k Tobě budu milovat svého bližního jako sebe sama.
Úkon pokání: Můj Bože, lituji svých hříchů. Lituji je z celého srdce, nejen pro peklo, které jsem si zasloužil, a ráj, který jsem ztratil, ale lituji je především proto, že jsem hřešil proti nekonečně dobrému Bohu. Kéž bych raději zemřel, než abych tě urazil. V budoucnu bych raději zemřel, než abych tě znovu urazil a chci se vyhnout jakékoli další příležitosti k hříchu.

3 svazky Disputationes de controversiis christianae fidei (Rozpravy o sporných otázkách křesťanské víry), katechismus a další spisy jsou základ titulu “kladivo na heretiky” od papeže Benedikta XV.