“Ty, jenž nadevše miluješ poctivost, nedopusť, abychom uvedli ve zmatek tvůj spravedlivý řád.” Tuto prosbu konali účastníci I. a II. Vatikánského koncilu. Porušení spravedlivého Božího řádu bludy a hříchy neodpovídá modlitbě koncilních otců. Při zastaveních křížové cesty s úryvky dokumentů II. Vatikánského koncilu budeme užívat místa, kde praxe zjevně odporuje textům II. Vatikánského koncilu. Po přečtení úryvku a chvíli ticha budeme odpovídat prosbou: “Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.”
zastavení. Pán Ježíš odsouzen. Ačkoli texty II. Vatikánského koncilu nikde nenařizují oltář čelem k lidu, je blud “koncil nařídil oltář čelem k lidu” hodně rozšířen. Ten, kdo nechce sloužit tváří proti lidem (čelem k lidu), ale čelem k východu podle liturgické tradice je nespravedlivě odsuzován.
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš bere na sebe kříž. Z konstituce o Církvi č. 42 k přijetí kříže: “Ježíš, Boží Syn, nám projevil svou lásku, když za nás obětoval život; proto nikdo nemá větší lásku než ten, kdo dá svůj život za něho a za své bratry (srov. 1 Jan 3,16; Jan 15,13). K tomuto největšímu svědectví lásky přede všemi, zejména před pronásledovateli, byli povoláni někteří křesťané už v prvním století a vždy budou povoláváni. Mučednictvím se učedník připodobňuje svému Mistru, který dobrovolně přijal smrt pro spásu světa, a následuje ho v prolití krve, proto je církev oceňuje jako vynikající dar a největší ověření lásky. Ačkoli je to dopřáno jen málokterým, přece všichni mají být připraveni vyznat Krista před lidmi a následovat ho cestou kříže v pronásledováních, která církvi nikdy nechybějí.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš padá poprvé pod křížem. Pádem a nikoli vzestupem k obnově je opak slov konstituce o liturgii č. 4: “Posvátný sněm, věrný tradici, prohlašuje, že svatá matka církev přiznává všem právoplatně uznaným ritům stejné právo i stejnou úctu a že chce, aby byly v budoucnu zachovány a všemožně podporovány.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš se potkává se svou matkou. Z konstituce o Církvi č. 63: “Jak učil už sv. Ambrož, Bohorodička je vzor církve, ve víře, lásce a dokonalém spojení s Kristem.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Šimon pomáhá Pánu Ježíši nést kříž. Z dekretu o sdělovacích prostředcích č. 8: “Veřejné mínění má dnes velmi silný a směrodatný vliv na soukromý i veřejný život všech společenských vrstev. Proto je nutné, aby všichni členové společnosti plnili i v této oblasti své závazky vůči spravedlnosti a lásce a snažili se vytvářet a rozšiřovat správně veřejné mínění také pomocí těchto prostředků.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Veronika podává Pánu Ježíši roušku. Z dekretu o apoštolátu laiků č. 17: “Posvátný sněm děkuje z hloubi srdce Bohu, že ani naši dobu nenechává uprostřed pronásledování bez hrdinsky statečných laiků, a zahrnuje je otcovskou láskou a vděčností.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš padá podruhé pod křížem. Pádem do nevěrohodnosti je nepravdivé a lživé tvrzení “koncil zrušil latinu” jestliže v konstituci o liturgii č. 54 je: “Je však třeba dbát na to, aby věřící dovedli spolu recitovat nebo zpívat také latinsky části mešního řádu, které jim přísluší.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš napomíná plačící ženy. Takto nás napomíná koncil v dekretu o kněžství č. 16: „Tento posvátný sněm žádá tedy nejen kněze, ale i všechny věřící, aby si vážili drahocenného daru kněžského celibátu a aby všichni prosili Boha, aby ho své Církvi stále štědře uděloval.“
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš padá potřetí pod křížem. Možnost pádu do bludů nastává při dvojznačných vyjádřeních. Patří mezi ně: “Věřící i nevěřící jednomyslně soudí, že všechno na světě má být zaměřeno k člověku jako svému středu a vyvrcholení” z Gaudium et spes č. 12. K tomu, aby nenastal pád do ateisticky laděného sekularismu a humanismu je třeba povstat k pravověrnosti. Např. skrze GS 13: Neboť ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha, ale jejich pošetilé srdce se zatemnilo, a sloužili spíše tvoru než Tvůrci. (Srov. Řím 1,21-25)
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš svlečen z šatů. Horší než ztratit oděv je ztratit věrohodnost. Z konstituce Gaudium et spes č. 43: “Rozpor, který je u mnoha lidí mezi vírou, ke které se hlásí, a denním životem, je třeba počítat mezi nejzávažnější omyly naší doby. Toto pohoršení prudce odsuzovali již ve Starém zákoně proroci a v Novém zákoně ještě přísněji sám Ježíš Kristus za ně hrozil těžkými tresty.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš ukřižován. Ukřižování nedává prostor ke kličkování. Z dekretu o biskupech č. 15: “Mají se úplně věnovat modlitbě a službě slova“ (Sk 6,4) a snažit se, aby všichni, kdo jsou svěřeni jejich péči, svorně setrvávali v modlitbě, aby přijímáním svátostí rostli v milosti a byli věrnými svědky Pánu.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš na kříži umírá. Mezi málo citovaná slova patří z deklarace o nekřesťanských náboženstvích č. 4: “Je tedy povinností církve ve svém kázání hlásat Kristův kříž jako znamení všeobecné Boží lásky a zdroj veškeré milosti.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš položen na klín své matky. Z konstituce o Církvi č. 62: “Mariino mateřství v plánu milosti trvá neustále od okamžiku souhlasu, který s vírou vyjádřila při zvěstování a bez váhání zachovala pod křížem, až do věčného dovršení spásy všech vyvolených. Když byla vzata do nebe, neopustila tento spasitelný úkol, ale nadále nám získává dary věčné spásy svými mnohonásobnými přímluvami.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.zastavení. Pán Ježíš uložen do hrobu. Z konstituce o Církvi č. 60: “Máme jediného prostředníka podle apoštolových slov: „Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny“ (1 Tim 2,5-6). Mariina mateřská úloha vůči lidem nikterak nezastiňuje ani nezmenšuje toto jediné prostřednictví Kristovo, nýbrž ukazuje jeho sílu.”
Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem.
Na závěr celá modlitba koncilních otců I. a II. Vatikánského koncilu, jejíž jedna prosba nás provázela při všech zastaveních. Z tohoto modlitebního propojení si máme uvědomit, že nemáme II. Vatikánský koncil izolovat a nadřazovat nad předešlé koncily: „Zde jsme, Pane, Duchu Svatý, zde jsme i s přetěžkým břemenem svých hříchů, avšak shromážděni výslovně v tvém jménu. Přijď k nám a zůstávej s námi, svou milostí se vlij do našich srdcí! Uč nás, co máme činit a kam dospět, ukaž nám, jak máme působit, abychom dík tvé pomoci se tobě ve všem zalíbili. Ty sám nám vnukni naše rozhodnutí a sám je učiň skutkem neboť jen tobě s Otcem a Synem náleží všechna velebnost a sláva. Ty, jenž nadevše miluješ poctivost, nedopusť, abychom uvedli ve zmatek tvůj spravedlivý řád. Ať nás nesvede z cesty nevědomost, neovlivní lidská pochvala a přízeň, nepokazí úplatnost či falešné ohledy. Dej, ať nás s tebou pojí jedině tvá milost, abychom byli v tobě svorně zajedno a v ničem se neuchýlili od pravdy. A jako jsme se zde shromáždili v tvém jménu, tak ať s veškerou oddaností tvých dětí ve všem setrváme na pravosti víry, aby se naše myšlení zde na tomto místě v ničem nerozcházelo s tebou a ve světě budoucím abychom za dobrou práci došli věčné odměny. Amen