Na 5. neděli postní s evangeliem Jan 8,46-59 má tridentský katechismus z úvodu otázku 2: Odkud se bere vzácný dar víry? Když pak „víra ze slyšení” Řím. 10, 17 počátek bere, nabíledni je, kterak potřebná vždycky byla k dojití věčného spasení věrná práce a služebnost učitele ze zákona nařízeného. Ano, řečeno je Řím. 10, 14.15: „Kterak uslyší bez kazatele? A kterak budou kázat, nebudou-li posláni?“ A proto od počátku samého světa nejmilostivější a nejdobrotivější Bůh svých nikdy neopustil, ale mnohokráte a mnohými způsoby mluvíval Žid. 1,1 “otcům skrze proroky” a jim podlé míry časů jistou a přímou cestu k nebeskému blahoslavenství ukazoval.

Úvod otázka 3: Kristus přišel na svět, aby hlásal víru, kterou pak Apoštolové a nástupci jejich rozšířili. A poněvadž pak předpověděl, že dá učitele spravedlnosti za světlo národů Iz 49,6, aby byl spasením jeho až do končin země, proto nakonec mluvil k nám skrze Syna Žid. 1,2, kterého také, když se z nebe stal hlas od velebné slávy 2 Petr 1, 17. 18, přikázal, aby všichni slyšeli a jeho přikázání zachovali. Potom pak Syn ustanovil některé za apoštoly, některé za proroky, jiné pak za pastýře a učitele, kteří by zvěstovali slovo života Efes. 4, 11.14, abychom nebyli sem a tam unášeni jako maličcí, zmítající se každým větrem učení, ale abychom na pevném základě víry spočívajíce, spolu se vzdělávali v příbytek Boží, v Duchu Svatém Efes. 2,22.

Ǔvod otázka 4: Kterak přijímat slovo pastýřů církve? Avšak aby nikdo slova Božího l Thess. 2, 13 od služebníků církve jako slova lidského nepřijímal, ale, jako vpravdě je, jako slovo Kristovo, sám Spasitel náš ustanovil, že úřadu jejich učitelskému dá tak velikou moc a vážnost, že řekl Luk 10,16: „Kdo vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá.” Zajisté chtěl, aby nejen o těch, s kterými žil a mluvil, rozuměno bylo, ale i o všech, kteří zákonnou posloupností úřad učitelský konají a zaslíbil, že bude s nimi po všetky dni až do skonání světa Mt 28,20.

Otázka 12: Když Bůh viditelnou svou přítomnost nám odňal, mají pastýři slovo jeho brát z písma sv. a z ústního podání. Veškeré pak učení , které se věřícím podat má, v slově Božím se drží‚ které na písmo svaté a ústní podání rozděleno je. Rozjímáním těchto věcí budou se pastýři dnem i nocí zabývat, pamětlivi napomenutí sv. Pavla, které ač psáno Timoteovi, všichni však, kteří v správě duchovní ustanoveni jsou, uznávat budou. Zní pak toto napomenutí takto 1 Tim. 4, 13: „Buď pilen čítání, napomínání a učení;‘ neboť 2 Tim. 3, 16.17 „všeliké písmo od Boha vdechnuté užitečné je k učení, k trestání, k napravování, k cvičení v spravedlnosti, aby dokonalý byl člověk Boží‚ ku všelikému skutku dobrému způsobný.“ Ale poněvadž pravdy zjevení Božího mnohé jsou a rozmanité, že se tak snadno ani myslí obsáhnout ani myslí obsaženy, v paměti udržet nemohou, aby, kdyby se naskytla příležitost k vyučování, pohotově bylo a snadé jejich vyložení: velemoudře předkové naši celý ten obor a způsob spasitelného učení na čtyři tyto hlavní oddíly uvedli a rozdělili: Apoštolské vyznání víry, svátosti, desatero přikázání, modlitbu Páně. Vše, co nauka o víře křesťanské v sobě držet má, buď patří k poznání Boha, anebo k stvoření a řízení světa, anebo k vykoupení pokolení lidského, anebo k odměnám dobrých a trestům zlých‚ obsaženo je v učení o vyznání víry. Co pak znamením je a nástrojem k dojití Boží milosti, to se v učení o sedmi svátostech zahrnuje. Potom pak co se na přikázání vztahuje, jichž koncem je láska, v desateru přikázání vypsáno je. Cokoliv člověk si přát může, co doufat, zač spasitelně prosit, to v modlitbě Páně se předkládá. Odtud je, že po vysvětlení čtyř těchto míst písma svatého, ničeho skoro nezbývá k poznání toho, čemu člověk křesťan naučit se má.

Otázka 13: Jakým způsobem mohou faráři výklad evangelia s výkladem katechismu spojit. I. Proto shledáno za dobré připomenout farářům, aby věděli, že kdykoliv jim přijde vykládat některé místo evangelia aneb kterékoli místo písma svatého, tak obsah toho místa spadá pod některý ze čtyř oddílů, které jsme jmenovali. Tam se pak, jako ku pramenu učení o tom, co hlásat obrátí. Na příklad, kdyby vysvětlovali ono evangelium na neděli první adventní: „Budou znamení na slunci a na měsíci a t. d.,“ tedy, což do tohoto oboru přísluší, podáno je v článku vyznání víry: „Přijde soudit živých i mrtvých, což odtud vezme pastýř a lid věřící podle evangelia vyučí. II. Proto při vší příležitosti vyučování a vykládání bude zachovávat ten obyčej, převádět vše na tyto čtyři oddíly, na které se vztahuje veškeré poučení písma svatého. U vyučování pak užívat bude toho pořádku, který i osobám i času přiměřeným se uvidí. My však, následujíce příkladu Otců, kteří, zasvěcujíce lidi Kristu Pánu a v jeho nauce je vzdělávajíce, od učení víry počátek učinili, usoudili jsme za prospěšné vyložit nejprve, co k víře náleží.”

Co dělat pokud představený odmítá poslušnost Božímu slovu? 13. zasedání tridentského koncilu má pravidla žaloby na biskupa, které II. Vatikánský koncil nemá, ale řešit je musí. O tom jsou tyto tři zprávy Rádio Vatikán. 16.2. 2019: “Papež František s definitivní platností laicizoval kardinála McCarricka, oznamuje to dnešní tiskové sdělení Kongregace pro nauku víry. Emeritní arcibiskup Washingtonu byl shledán vinným ze zneužívání svátosti smíření a z porušování šestého přikázání s nezletilými i dospělými s přitěžující okolností zneužití moci.” V tomto případu byla neochota přijímat stížnosti na jeho osobu. 24.9. 2020: “Dnes, ve čtvrtek 24. září, Svatý otec přijal rezignaci na funkci prefekta Kongregace pro svatořečení a na práva spojené s kardinálskou hodností, předloženou Jeho Eminencí kardinálem Giovannim Angelem Becciu.” Je smutné, když prefekt kongregace svatořečení málo následuje svaté a musí rezignovat. 7.4. 2020 “Kardinál Pell jednohlasně zproštěn viny.” Ve vězení strávil 400 dnů. Jeho žalobci nebyli potrestání, jak žádá tridentský koncil “kdyby svou výpověď učinili z nenávisti, opovážlivosti nebo vášně, ať podléhají přísným trestům.”