Konají se při oblékání nějaké povinné modlitby? Kladná odpověď je při modlitbách kněze sloužícího tradiční římskou liturgii.

Latinsky a česky:
Cum lavat manus: Da, Domine, virtutem manibus meis ab abstergendam omnem maculam: ut sine pollutione mentis et corporis valeam tibi servire.
Při mytí rukou: Dej, Pane, ctnost mým rukám, aby byla odstraněna každá nečistota, abych byl schopen Tobě sloužit s čistou myslí i tělem

Ad amictum: memor probrosi velaminis, quo Christo Domino oculi fuerunt veluti, petat fidem vivam et spem firmam dicens: Impone, Domine, capiti meo galeam salutis ad expugnados diabolice incursu
K humerálu: vzpomínaje na rouhavý závoj, s nímž byly Kristovy oči zavázányy, prosí o živou víru a pevnou naději a říká: Vlož, Pane na mou hlavu helmu spásy, abych odmítl všechna ďábelská pokušení.

Ad albam: memor albi vestimenti, quo stulti instar illusus fuit Christus, petat vitam innocentiam et intentionis puritatem dicens: Dealba me, Domine, et mundo cor meum, ut in sanguine agni dealbatus gaudiis perfruam sempiternis
U alby: vzpomene si na bílé roucho, do něhož byl Kristus jako oklamaný blázen oděn a požádá o nevinnost života a čistotu úmyslu: Vyběl mě, Pane, a očisť mé srdce, abych vyprán do běla v Beránkově krvi se mohl těšit věčnou radostí.”

Ad cingulum: memor funium, quibus in horto Christus fuit ligatus, postulabit angelicam castitatem dicens: Praecinge me, Domine, cingulo puritatis, et extingue in lumbis meus humorem libidimis, ut maneat in me virtus continentiae et castitatis
U cingula : vzpomene si na provazy, kterými byl Kristus svázán v zahradě, bude vyžadovat andělskou čistotu: Přepásej mě, Pane, pásem čistoty a uhas ve mne hříšnou žádostivost, aby ctnost zdrženlivosti a čistoty ve mně zůstala

Ad manipulum, memor funium et flagellorum, qiubus Christus fuit ligatus et caesus, petat zelum apostolicum et commiseratione affectum, dicens: Merear. Domine, portare manipulum fletus et doloris, ut cum exultatione recipiam mercedem laboris
U manipulu vzpomínaje na provazy a biče, jimž byl Kristus svázán a bit, žádá o apoštolskou horlivost a soucit: Pane, uschopni mne nést břemeno pláče a bolesti, abych mohl s jásotem přijmout odměnu za práci.”

Ad stolam, memor Christi ad columnam et crucem affici, postulabit horoicam obedientiam et resignationem, dicens: “Redde mihi, Domine, stolam immortalitatis, quam perdidi in praevaricatione primi parentis, at quamvis indignus accedo ad tuum sacrum mysterium, merear tamen gaudium sempiternum
Při štole, pamatuje na Krista přivázaného u sloupu a kříže přijatého, bude žádat heroickou poslušnost a odevzdanost slovy: „Vrať mi, Pane, roucho nesmrtelnosti, které jsem ztratil proviněním praotce a ačkoli nejsem hoden přiblížit se k tvému ​​posvátnému tajemství, přesto si zasloužit věčnou radost.”

Ad casulam: memor purpureae vestis, qua ut fictus rex illusus fuit Christus petat perfectam caritatem, dicens: Domine, qui dixisti: Jugum meum suave est et onus meum leve; fac, ut istud portare sic valeam, quod consequar tuam gratiam. Amen.
U ornátu: vzpomene na purpurový oděv, kterým byl jako falešný král Kristus odděn a prosí o dokonalou lásku: “Pane, ty jsi řekl: Mé jho je příjemné a mé břemeno lehké; dej mi nést toto jho, abych mohl získat tvou milost. Amen.

Diaconus cum dalmatico: Indue me, Domine, stola salutis, et indue me vestimento laetitiae et iustitiae semper.
Jáhen při dalmatice: “Obleč mne Pane rouchem spásy a šatem radosti a spravedlností mne odívej vždycky.
Tyto modlitby se v NOM liturgii nekonají. Ten, kdo říká, že v NOM liturgii najdu všechno, co obsahuje tradiční liturgie je tímto usvědčen z nepravdy anebo lhaní.

Zvýšené množství kněžských provinění medializované hlavně na poli sexuality má v opuštění těchto modliteb v NOM část vysvětlení proč tomu tak je. Obnova těchto modliteb a jejich vyslyšení Pánem Bohem je i prevencí proti všem proviněním.