Kdy nastává u člověka užívání rozumu? Můžeme tvrdit, že užívávání rozumu k moudrosti u mnoha lidí pro nezájem nenastane nikdy. V doplňku Summy teologické řeší sv. Tomáš otázku zda věk sedm let je vhodně určen k uzavření zásnub a tam píše: “A proto před prvním sedmiletím žádné smlouvy není člověk schopen; ale na konci prvního sedmiletí počíná být schopen přislibovat některá do budoucna, hlavně ta, k nimž naklání přirozený rozum, ne však zavázat se trvalým závazkem, protože dosud nemá pevné vůle. A proto v takovém čase se mohou uzavřít zásnuby. Ale na konci druhého sedmiletí již se může zavázat k těm, jež se týkají jeho osoby nebo nábožnosti, nebo manželství. Ale po třetím sedmiletí se může také k jiným zavázat; a podle zákonů se mu stanoví moc rozhodovat o svých věcech po dvacátém prvém roce.”

Praxe zásnub v sedmi letech, je dnes opuštěna. Ti, kdo mají věk vyšší než 21 roků vstupují běžně do manželství. Přes vyšší věk není rozum a vůle, co drží křesťanský charakter častá. V době ekologie a úcty k přírodě by se dalo čekat zintenzivnění odmítání homosexuality. Vždyť v přírodě se spojují opačná pohlaví za účelem vzniku potomstva. Tento přírodní rozměr plození protipřírodně odmítá rovněž umělá antikoncepce. Co na její negativní dopady na životní prostředí říkají ochránci přírody? V přírodě nalézáme, jak se chrání a nikoli ničí potomstvo, jak činí lidé umělými potraty. V přírodě nalézáme dvě opačná pohlaví. To je biblická Geneze: “1,27 Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu.” Vy kdo vymýšlíte desítky různých pohlaví pro člověka v rozporu s přírodou a biblí, podle jaké “vědy” jste je našli? Je to pošetilé jako marxismus “vědecky” odmítající křesťanství, kde je člověk obraz Boží, aby byl evolučně vylepšen podle obrazu opice.

Více slibovat a nakonec méně dávat je známý politický trik. V rámci dialektiky jsou stejní lidé schopni dovolávat se Masaryka, co rozbíjel vícestátní Rakousko-Uhersko a tvrdit, že není jiná cesta než národní stát rozpustit v nadnárodním kolosu jako EU. Někteří “křesťané” mají horší názory než pohané dobře užívající rozum. Bylo tomu tak i na počátku křesťanství. V listu I Kor 5,1 píše apoštol Pavel: “Proslýchá se, že je u vás nemravnost, a to taková, jaká se nevyskytuje ani u pohanů, že totiž někdo žije s manželkou vlastního otce.” To nás zbavuje iluzí o plošné starokřesťanské dokonalosti a realistické snaze rozhodné věci napravovat.

Věda a technika jsou důkazem, co všechno vymyslel člověk svým rozumem. Podle starozákonní knihy Moudrosti 13,9 se ptejme: “Přece když mohli tolik poznat, že dovedli prozkoumat svět, jak to, že přitom tím spíše nenašli jeho Pána?” V žalmu 14,1-3 máme: “Nerozumný si říká v srdci: „Bůh není!“ Zkaženě, zvráceně jednají, nikdo nedělá dobro. Hospodin shlíží­ z nebe na smrtelníky, aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha. Všichni pobloudili, všichni se zkazili, nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!”

Proti těm, kdo přeceňují rozumové možnosti dětí a oblékají je např. ve dvou letech nebo i dříve do škapulíře je na https://szkaplerz.pl/silvarerum/o.%20Romuald%20Wyjasnienie%20korzysci%20nalezenia%20do%20Bractwa.%202.pdf “Dzieci, które jeszcze nie maja uzywania rozumu, nie wypada (non expedit) przyjmowac do bractwa. (Sw. Kongr. Inkwizycyi a dnia 13 grudnia 1876 r.). Takze zmarle osoby nie przyjmuje sie do bractwa. (Sw. Kongr. Inkwizycyi z dnia 11 lipca 1703 r. i 13 grudnia 1876 r. Beringer str. 602).
https://makovahora.cz/karmel/skapulir/prakticke-pokyny-pro-zehnani-a-prijeti-skapulire píše o povinnostech “Každý, kdo nosí škapulíř, zavazuje se tím ke křesťanskému životu, to znamená k životu podle evangelia. Usiluje o život ze síly svátostí a o živou úctu k Matce Boží. Mělo by pro něj být samozřejmostí alespoň jedenkrát během dne se k ní obrátit modlitbou.”
http://www.abcsvatych.com/index.php?page=clanky/clanek&id=2007071301 obsahuje větu, co je sama o sobě bludná: “Kromě svěcení a oblečení škapulíře a jeho ustavičného nošení se nevyžaduje k účasti na milostech a výsadách nic jiného!” - A to nemusím věřit články víry, dodržovat Desatero, chodit ke svátostem a nic se modlit?!
https://www.hnedyskapulir.cz/historie : “Nejhlubším smyslem škapulíře je obrátit se ke Kristu v jeho světle a jeho lásce, jak to požaduje svatý Pavel: Vy, kteří jste pokřtěni v Krista, oblékli jste Krista (Gal 3,27). “ - Toto je požadavek na plnění křestního slibu, který zavazuje nejen nositele škapulíře, ale všechny křesťany,
V mariánském roce 1987 rovněž Kongregace pro bohoslužbu v oběžníku “Směrnice a návrhy na slavení Mariánského roku”, č.87 o škapulíři zmínila, že zapsání do škapulířového bratrstva je aktem zbožnosti. Nedoporučuje však oblečení do škapulíře bez předchozí přípravy a znalosti závazků, protože v myslích některých věřících pak vzniká touha zajistiti si “duchovní výhody” bez konání daných závazků.

Dekret posvátné Kongregace pro svátosti Quam singulari ze dne 8. srpna 1910: “I. Věk rozeznávání jak ke zpovědi, tak ke sv. přijímání je ten, v kterém dítě začíná usuzovat, to je kolem sedmého roku, třebas o něco později nebo i o něco dříve. Od té doby začíná povinnost plnit obojí příkaz o zpovědi i přijímání.” CIC 1917 Can. 88.3: “U nedospělého…se po dovršení sedmého roku předpokládá, že má užívání rozumu.“

CIC 1983 Kánon 11: Zákony čistě církevní jsou závazné pro pokřtěné v katolické církvi a pro ty, kdo byli do ní přijati a mají dostatečné užívání rozumu a, nestanoví-li právo výslovně něco jiného, ukončili sedmý rok svého života. CIC 1983 kán. 97.2: Nedospělý před dokončením 7. roku věku se nazývá dítě a má se za to, že nemá užívání rozumu (není svéprávné). Po dokončení 7. roku věku se předpokládá, že má užívání rozumu. V Kodexu církevního práva 1917 Can. 788 je stanoveno, že „svátost biřmování se uděluje okolo sedmého roku věku“. O biřmování píše sv. Tomáš ST III,72,8: “Duše však, jíž přísluší duchovní zrození i duchovní dokonalost věku, je nesmrtelná, a jako duchovního zrození ve věku kmetském, tak také v době mládí nebo dětství může dosáhnout dospělého věku; protože takové tělesné stavy nejsou na úkor duše.”

Chování dětí před věkem užívání rozumu vyžaduje zvýšený dohled. Ve svém nerozumu jsou schopny zahynout v řece nebo pod autem atd. Rozumný člověk brání ve škodlivém nerozumném jednání ve všech oblastech. Např. nevodí je do divadla, protože dítě z toho nemá rozum a svými nerozumnými projevy by kazilo rozumným lidem správné prožití divadelní hry. O to více to platí o mši svaté, která je cennější než divadelní představení. Bylo by omylem spokojit se s tím, že dítě je potichu. Písmenka vyrytá na lavicích v kostele jsou z doby užívání rozumu, který není užíván k projevům zbožnosti. Pokud dítě užívá náležitě rozum dříve než v sedmi letech, tak má možnost zásluhy i viny. Svá provinění by mělo řešit svatou zpovědí a tím je i možnost nižšího věku ke svatému přijímání. S užíváním rozumu je spojena schopnost dospět k poznání Boží existence ze stvořeného světa. Toto slavnostně prohlásil I. Vatikánský koncil. Hezký příklad jak rozumný člověk je otevřený pro poselství víry je Skutcích apoštolů 13,7: “a byl u místodržitele Sergia Paula, muže rozumného. Ten si k sobě pozval Barnabáše a Šavla, protože si chtěl poslechnout Boží slovo.”