Je to 25 let co bylo při adoračním dnu v kostele svatého Prokopa toto kázání: “Bratři a sestry, svátek svatého Jakuba, který připadá na dnešní den, nás vede k počátkům Církve a době apoštolské. V naší farnosti je v tento den celodenní adorace Nejsvětější svátosti oltářní. Tato adorace je projevem naší úcty a víry. Věříme v platnost slov Pána Ježíše, jenž apoštolům říká: “Vězměte a jezte z toho všichni…” Jedním z nich byl i dnešní světec apoštol Jakub. Patřil také mezi ty, o nichž čteme ve Skutcích apoštolů, že se scházeli s věřícími k lámání chleba, modlitbě a vytvářeli bratrské společenství poučené ve víře apoštoly. Jsme přesvědčeni o ustanovení nástupců apoštolů, jimiž jsou biskupové v čele s papežem. V dějinách křesťanství pak vidíme, jak v Církvi vzniká řád mše svaté a řada pobožností napomáhající k lepšímu poznání Krista, a proto k lepšímu přijímání Eucharistie. Je to například křížová cesta ukazující Ježíšovu oběť. Je to modlitba růžence ukazující spojení mezi Ježíšem Kristem a jeho matkou Pannou Marií. Tyto pobožnosti růžence, křížové cesty a adorace nás uschopňují k lepšímu slavení mše svaté a dobrému svatému přijímání, Svátost Eucharistie vidíme v souvislostmi s ostatními svátostmi, zvláště s pravidelnou svátostí smíření. O užitku sv. přijímání pak rozhoduje vůle žít křesťanský život a naše připravenost.

Toto jsou širší souvislosti, nad nimiž máme přemýšlet, které máme studovat a nad nimi rozjímat před svátostným Kristem. Byly zmíněny dějiny Církve a to krásné, co pro duchovní život přinášejí. Víme, že jsou katolické církvi i oprávněně předkládány provinění a jsou i chybné duchovní postoje z minulosti. Tyto chybné postoje se týkaly také Nejsvětější svátosti, Eucharistie a vztahu ke svatému přijímání. Jsem pevně přesvědčen, že za soudobých podmínek se k těmto chybným postojům může přiřadit i podávání na ruku. Nelze od něj čekat bratrštějších společenství ani obnovu víry apoštolské doby a ani se lámání chleba nestane děním, které bude lépe obrozovat Církev a svět. Vás, které tyto otázky více zajímají mohu seznámit i s dopisy, které jsem poslal našemu biskupu Vojtěchovi a kardinálu Miloslavu Vlkovi. Byla napsány, protože do budoucna se nelze vyhnout diskusím a je správné projevit uvážený názor. Rozhodně bude lépe, jestliže budeme křesťany eucharistii více adorující, než její podávání diskutující. Jsem přesvědčen, že za podmínky hlubšího vztahu k Eucharistii, k němuž patří adorace, by nám nemuselo podávání na ruku chybět.

Pomodleme se slovy hymnu Adoro te devoto sv. Tomáše Akvinského: “Klaním se ti vroucně, skrytý Bože náš, jenž tu ve svátosti sebe ukrýváš. Tobě srdcem svým se zcela poddávám, před tebou svou slabost, Bože, vyznávám. Zrakem, hmatem, chutí, tebe nevnímám, a jen sluchem svým tě jistě poznávám. Věřím vše, co hlásal světu Kristus Pán, v něm je základ pravdy lidstvu všemu dán. Na kříži jsi tajil jenom božství své, zde je také skryto člověčenství tvé. V obojí však věřím celým srdcem svým, o milost tě prosím s lotrem kajícím.”