Dobré mravy se stydí za hřích a nestydí se za svatost. Svatopises knihy Sirachovcovi píše: 41,16-42,8: “Synové, slyšte nauku o studu a buďte stydliví podle mého pravidla, není totiž dobré zachovat stud vždycky, nelze schvalovat každý ruměnec. Styďte se před otcem a matkou za smilstvo, před vládcem a panovníkem za lež, před soudcem a úředníkem za přestupek, před shromážděním lidu za nezákonnost, před druhem a přítelem za bezpráví, před lidmi místa, kde bydlíš jako host, za krádež. Styď se, že jsi zapomněl na přísahu a smlouvu, že ses podepřel lokty na stůl, že jsi odepřel žádaný dar, že jsi neodpověděl na pozdravy, že ses díval žádostivě na cizí ženu, že ses odvracel od krajana, že sis přisvojil podíl druhého a dar, který patří jemu, že jsi chtivě pozoroval vdanou ženu, že sis příliš dovoloval s otrokyní – nepřibližuj se k jejímu lůžku! že jsi urážlivě mluvil s přáteli – když něco dáš, nevyčítej! žes opakoval a vypravoval, co jsi slyšel, a prozrazoval tajemství. Tak buď vskutku stydlivý, a u každého najdeš přízeň.

Za tyto věci se nestyď a neměj na nikoho ohled, abys nehřešil: Za zákon a smlouvu Nejvyššího, za rozsudek, když je právo na straně bezbožného, za účtování s přítelem a s průvodci po cestě, za rozdělení dědictví druhům, za přesnost váhy a závaží, za zisk, ať je ho mnoho, či málo, za výdělek při obchodním podnikání, za přísné vychování dětí, za to, žes do krve zbil boky ničemného sluhy. Když máš zvědavou ženu, užívej pečeti a zavírej, kde je mnoho rukou. Spočti a zvaž, cokoli uschováš, vydání a příjem si zapiš. Nestyď se, když káráš nerozumného a pošetilce nebo starce, který se provinil nemravností. Tak budeš vskutku vzdělaný a v úctě před celým světem.”

Nestyď se za evangelium a styď se za pohanství. I za papeže se máme stydět pokud by se styděl za evangelium a nestyděl za jeho pohanský opak.
V pokoncilním období se většina nestydí za pohrdání dřívější liturgií, což je opak konstituce o liturgii SC II. Vatikánského koncilu čl. 4: „Posvátný sněm věrný tradici, prohlašuje, že svatá matka Církev přiznává všem právoplatně uznaným ritům stejné právo a stejnou úctu, a že chce, aby byly v budoucnu zachovávány a všemožně podporovány.” Styďme se za papeže, co se dovolává II. Vatikánského koncilu a upírá právo, úctu, zachování a podporu tradiční liturgii!