Známe otázku: “Chodí do kostela?” Lepší je otázka: “Proč chodí do kostela?” Při odpovědi: “Do kostela chodím kvůli mši svaté, se ještě ptáme: “Jak se se při mši sv. chová?” Správná odpověď je podle liturgie. V obětování se modlí kněz: in spíritu humilitátis et in ánimo contríto suscipiámur a te, Dómine: et sic fiat sacrifícium nostrum in conspéctu tuo hódie, ut pláceat tibi, Dómine Deus - s duší pokornou a se srdcem zkroušeným prosíme Tě Pane, aby jsi nás přijal: ať se dnes před Tebou staneme obětí, která se ti zalíbí, Pane Bože.
Tradiční liturgie římská má vstupní modlitbu mše sv. za pokoru, kde se v úvodu modlí: “Bože, jenž se pyšným protivíš a milost dáváš pokorným, uděl nám ctnost pravé pokory, jejíž vzor tvůj Jednorozený věřícím na sobě ukázal, abychom nikdy vyvyšováním nevyzývali tvůj hněv, nýbrž spíše ponížením dosáhli darů tvé milosti…” Za zkroušenost je v tradiční římské liturgii ve mši sv. za dar slz: “Všemohoucí a nejlaskavější Bože, jenž jsi žíznivému lidu vyvedl ze skály pramen živé vody, vyveď z tvrdosti srdce našeho slzy zkroušenosti, abychom dovedli oplakávat hříchy své a zasloužili si pro milosrdenství tvé obdržet jejich odpuštění. Skrze…” To, že je někdo zkroušený se pozná na ochotě vykonat si dobrou svatou zpověď.
K účasti uvědomělé, aktivní a s duchovním užitkem, jak žádá II. Vatikánský koncil v čl. 11 konstituce o liturgii je třeba pokora a zkroušenost. Již od začátku života je třeba budovat pokoru a zkroušenost. Nikdo nedá, co nemá. Pokoře a zkroušenosti naučí děti rodič pokorný a zkroušený. Jak docílit, aby dítě šlo cestou pokorné a zkroušené účasti na mši svaté? Projevy dětí neužívajících rozum nejsou jejich osobními hříchy. Hlučné a nepatřičnými projevy mezi projevy pokory a zkroušenosti nepatří. Všechno, co brání tomu, aby se účastníci mše svaté soustředili na pokorné a zkroušené modlení je špatné. Dobré je to, k pokornému a zkroušenému modlení vede.
Z tradice víme, že rodiče vodili do kostela děti schopné být zticha. Neukázněné děti na mši sv. je projev modernismu. Pokud mi vadí nedostatek pokory a zkroušenosti, mám je sobě i druhým vyprošovat. Hitler ministroval při mši svaté. Poučil jej někdo, aby ministroval pokorně a zkroušeně? Při pokoře a zkroušenosti získané při ministrování jsme mohli být ušetřeni II. světové války. Pokud se dnes mluví o možnosti 3. světové války, tak nastane pro nedostatek pokory a zkroušenosti. Pokud se chceme třetí světové válce a jiným zlům vyhnout nemůžeme najít lepší prostředek než pokornou a zkroušenou účast na mši svaté. Vzorem je Panna Maria a svatí.