Ireneus, řecky ειρηναιος, znamená mírumilovný. Jeho starokřesťanský nositel biskup Irenej se narodil v Turecku a zemřel mučednickou smrtí v Lyonu roku 202. Napsal Adversus haereses neboli Proti bludům. O žádný mír s bludaři neusiloval a odmítání bludů zdůvodňoval zdravou katolickou naukou. II. Vatikánský koncil v konstituci Lumen gentium 6x a v konstituci Dei verbum 4x odkazuje na sv. Irenea a jeho spis Proti bludům. Toto svědectví tradice z koncilních textů můžeme aktuálně užít proti současným bludům.
V článku LG 3: “Omlazuje Církev silou evangelia, bez ustání ji obnovuje a přivádí k dokonalému sjednocení s jejím snoubencem. (3)((3/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 24, 1: PG 7, 966B; Harvey 2, 131, ed. Sagnard, Sources Chr. 398.))”
Je bludem chtít Církev v rozporu s evangeliem.
V čl. 13 LG: “Tento celosvětový ráz, jímž se vyznačuje Boží lid, je dar samého Pána; dík jemu katolická Církev účinně a trvale směřuje k tomu, aby celé lidstvo se všemi jeho hodnotami přivedla ke spojení s jeho hlavou, Kristem, v jednotě jeho Ducha. (10)((10/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 16, 6; III, 22, 1-3: PG 7, 925C-926A a 955C-958A; Harvey 2, 87n a 120-123; Sagnard ed. Sources Chrét., 290-292 a 372n.))”
Bludem je toto chápání Církve odmítat.
Čl. 17 LG: “Ty, kdo uvěří, může pokřtít kdokoli, avšak jedině knězi přísluší dovršovat stavbu těla eucharistickou obětí, a tak plnit Boží slova, pronesená ústy proroka: „Od východu slunce až na západ veliké je mé jméno u národů a čistý obětní dar se obětuje a přináší mému jménu na každém místě“ (Mal 1,11). (22)((22/Srov. Didaché 14: ed. Funk I, 32. Sv. Justin, Dial. 41: PG 6, 564. Sv. Irenej, Adv. Haer. IV, 17, 5: PG 7, 1023; Harvey 2, 199n. Trid. koncil, 22. zas., 1. kap.: Denz. 939 (1742.))”
Bludem je nevážit si mše svaté
Čl. 20 LG: “Mezi různými službami, které se vykonávají v Církvi už od prvních dob, má podle svědectví ústního podání nejvýznačnější místo úřad těch, kteří jsou ustanoveni jako biskupové a v nichž jsou prostřednictvím nepřetržité posloupnosti od počátku (7)((7/Srov. Tertulián, Praescr. Haer. 32: PL 2, 52n. Sv. Ignác Muč., na různých místech.)) výhonky apoštolské setby. (8)((8/Srov. Tertulián, Praescr. Haer. 32: PL 2,53.)) Tak se podle svědectví svatého Ireneje zvěstuje (9)((9/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 3, 1: PG 7, 848A; Harvey 2, 8; Sagnard 100n: „manifestatam“.)) a uchovává (10)((10/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 2, 2: PG 7, 847; Harvey 2,7; Sagnard 100: „custoditur“; srov. tamtéž IV, 26, 2: col. 1053; Harvey 2, 236 a také IV, 33, 8: col. 1077; Harvey 2, 262.)) apoštolské podání v celém světě až po naše časy prostřednictvím těch, které apoštolové ustanovili za biskupy a své nástupce.”
Bludem je chápat nástupce apoštolů bez boje sv. Ireneje za víru apoštolů proti bludům.
Čl. 56 LG: “Ona totiž, jak praví sv. Irenej, „svou poslušností se stala příčinou spásy pro sebe i pro celé lidské pokolení“. (6)((6/Sv. Irenej, Adv. Haer. III, 22, 4: PG 7, 959A; Harvey 2, 123.))”
Čl. 56 LG: “Proto mnozí svaté otcové ve svých kázáních s oblibou mluví podobně jako on: „Uzel, vzniklý neposlušností Evy, byl rozvázán poslušností Marie; co zauzlila panna Eva nevěrou, to rozuzlila Panna Maria vírou“. (7)((7/Sv. Irenej, tamtéž; Harvey 2, 124.))”
Bludem je zapomínat na Pannu Marii a příklad pravověrného života.
V konstituci Dei verbum II. VK čl. 7: “Aby se však v Církvi stále zachovalo evangelium celé a živé, zanechali apoštolové jako své nástupce biskupy a „postoupili jim své učitelské místo“. (3)((3/Sv. Irenej, Adv. Haer. III, 3, 1: PG 7, 848; Harvey 2,9.)”Bludné názory proti evangeliu má učit zavrhovat nástupce apoštolů
DV čl. 16: Neboť ačkoli Kristus svou krví založil novou úmluvu (srov. Lk 22,20; 1 Kor 11,25), přesto knihy Starého zákona, převzaté jako celek do hlásání evangelia, (3)((3/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 21, 3: PG 7, 950; (= 25, I: Harvey 2, 115). Sv. Cyril Jeruz., Catech. 4, 35: PG 33, 497. Theodor z Mops., In Soph. 1, 4-6: PG 66, 452D-453A.)) nabývají a ukazují svůj plný smysl v Novém zákoně (srov. Mt 5,17; Lk 24,27; Řím 16,25-26; 2 Kor 3,14-16) a zároveň Nový zákon objasňují a vysvětlují.”Je bludem odmítat Starý zákon ve jménu evangelia.
Čl. 18: “Církev vždy a všude pokládala za jisté, že čtyři evangelia mají apoštolský původ. Vždyť to, co apoštolové z Kristova příkazu kázali, předali nám později z vnuknutí Ducha Svatého oni sami a apoštolští muži písemně jako základ víry, totiž evangelium ve čtveré podobě: podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana. (1)((1/Srov. sv. Irenej, Adv. Haer. III, 11, 8: PG 7, 885; ed. Sagnard, 194.))
Je bludem zpochybňovat evangelium.
Čl. 25. Církevní představení, „u nichž je apoštolská nauka“, (7)((7/Sv. Irenej. Adv. Haer. IV, 32, 1: PG 7, 1071; (= 49, 2: Harvey 2, 255).)) mají vhodně poučovat věřící sobě svěřené o správném používání biblických knih – především Nového zákona, a na prvním místě evangelií – pomocí překladů posvátných textů opatřených nutnými a opravdu dostatečnými vysvětlivkami, aby děti Církve bezpečně a s užitkem braly do ruky Písmo svaté a byly proniknuty jeho duchem.”
Je bludem vysvětlovat evangeliu v rozporu s apoštolskou naukou.
Biskup podle sv. Ireneje hájí tradiční pojetí víry a mravů a odsuzuje bludy. To lze dovodit z odkazů na sv. Ireneje v textech II. Vatikánského koncilu.