Jaká má být zbožnost pro třetí tisíciletí? Moderní zbožnost (devotio moderna) v 15. století byla zakotvena v tradiční a biblické starokřesťanské víře ve věčného Boha. Jde o nadčasové pojetí, proto taková má být i zbožnost pro třetí tisíciletí. Nejvlivnější představitel devotio moderna je blahoslavený Tomáš Kempenský. Narodil se v roce 1379. Je současníkem Jana Husa, narozeného 1370. Husitství se snaží změnit svět násilím a revolucí. Po jeho řádění je svět horší než byl. Má řadu dějinných pokračování se stejně tragickými následky. Devotio moderna chce měnit především sebe, své srdce podle Boha. Ten, kdo správně změní sebe, změní to nejdůležitější ve světě. Není možný lepší svět bez lepších lidí! Měnění sebe ke spáse má pozitivní vliv na vše, co člověk dělá. Stále kladená otázka o spáse vede k cíli věčného života. Povede mě covid ke spáse? Je nutné ke spáse očkování? Povede ekologie ke spáse? Povedou mě migranti ke spáse? Povede mě tento církevní představitel ke spáse? Povede mě toto politické chování ke spáse? Povede materialismus ke spáse? Povede podávání na ruku ke spáse? Povede synodální cesta ke spáse? Povede změna víry a mravů ke spáse? Za účelem spásy přišel Spasitel Ježíš Kristus. Kniha Následování Krista Tomáše Kempenského patří mezi nejrozšířenější a nejpřekládanější křesťanské knihy. Poskytuje návod, jak spásy dosáhnout. Česky vyšla poprvé už v roce 1498 v Plzni.

Ve snaze navázat na devotio moderna byla ze spisů blahosl. Tomáše K. sestavena ve 20. století kniha Následování Marie. Takto se v ní píše o Zdrávas Maria: “Ti, kdo se opovažují přiblížit k prahu tvých dveří bez úcty, si nezaslouží slávu, ale potrestání. Každý k tobě musí přistupovat s obdivem, pokorou a vírou v tvé milosrdenství a shovívavost. Proto já k tobě přicházím s pokorou a úctou, důvěrou a zbožností. Přicházím s Gabrielovým pozdravem na rtech. Radostně ho opakuji se skloněnou hlavou a rozpjatými rukami v oddané modlitbě. Kéž bych směl tento pozdrav se všemi nebeskými duchy opakovat stokrát ba tisíckrát. Nemám nic vzácnějšího, co bych ti mohl dát, než tento pozdrav. Nebe se raduje a zem zpívá, když vyslovuji tvé líbezné jméno: Zdrávas Maria! Satan utíká a peklo se třese, když řeknu: Zdrávas Maria! Smutek se ztrácí a radost se vrací, když zvolám: Zdrávas Maria! Zbožnost roste, rodí se pokání, sílí naděje, když volám: Zdrávas Maria! Duše se obnovuje a touha po dobru se zocelí voláním: Zdrávas Maria! Jak sladká je chuť pozdravu, který se ani nedá vyjádřit lidským jazykem. Je ušlechtilejší a hlubší, než si dovede jakékoli stvoření představit. Klečím před tebou, nejsvětější Panno Maria, a volám: “Zdrávas Maria, milosti plná!” Moje nejlaskavější Paní, svatá Maria, přijmi moje nejvroucnější pozdravy a s nimi i mne. Vždyť přece musí být ve mě něco, co tě potěší, co posiluje moji víru v tebe, co ve mě vyvolává lásku a zachovává mě oddanému tvému svatému jménu. Nebesa slibují, že v touze tě oslavovat a pozdravit tě z hlubin duše se můj jazyk změní v ohnivý. Matko Boží, přijmi moji modlitbu jako oběť za všechny hříchy, kterými jsem vzbudil Boží hněv, jimiž jsem zarmoutil tvého Syna a jež urazili tebe a nebeské zástupy. Můj život je křehký a pomíjející, plný zhýralosti, nepořádku a marnosti, nečistých a zvrácených myšlenek, a tak prosím nebesa i duše spravedlivých, aby se za mne u tebe horlivě přimluvili, nejsvětější Maria. Ať ke tvé cti opakuji ten vznešený pozdrav, který Otec, Syn a Duch vložili do úst anděla. Kéž bych našel kadidlo, co by se vyrovnalo jeho sladké vůni.”

Na rozdíl od modernismu opouštějícího staré pravdy, jde o staré pravdy prožívané nově v lepším přístupu. Znáš Zdrávas Maria dobře? Pokud ano, nezapomeň, že jej můžeš znát lépe. To je dobrý základ pro modlitbu svatého růžence a modlitebního boje současnosti.

Blahosl. Tomáš K. zemřel 1471. Jak by bylo krásné, kdyby Luther narozený 1483 navázal na svého kolegu v řádu augustiniánů! Četli bychom spisy rozvíjející mariánskou úcty k dobru křesťanství. Luther šel cestou Jana Husa a lidé mu naslouchající přinesli podobný náboženský a společenský rozvrat jako husitství.

Pravá devotio moderna má díky Bohu stálé pokračování. V 16. století skrze Ignáce z Loyoly a jeho osobní zkušenost sepsanou v Duchovní cvičení. Rovněž skrze spisy karmelitánů sv. Jana od Kříže a sv. Terezie z Avily. V 17. století, v roce 1622 zemřel sv. František Saleský. Jeho spisy lze považovat za devotio moderna, snahu o zbožnost v 17. století. V 18. století svými spisy šíří zbožnost sv. Alfons z Liguori. V 19. a 20. století žil téměř rovnocenně Jan Křtitel Chautard. Tento trapistický opat sepsal Duše veškerého apoštolátu. Jde o mystický život založený na modlitbě a rozjímání. Toto bylo důležité pro apoštoly. Skutky ap. mají v 6,2-4: “ Dvanáct apoštolů proto svolalo veškeré množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“