Za vzor křesťanství platí jeho zakladatel Pán Ježíš Kristus. Mezi jeho následovníky vyniká Panna Maria. Volí co největší dobro. Život zasvěcený Bohu v panenství je volbou většího dobra než svátostné manželství. Vymírající kláštery svědčí o tom, že i lidé co by měli být v klášteře tam nejsou. Proč? Volí si menší dobro. Většinou manželství. To neplatí jen o volbě stavu. Zvolit si jako větší dobro více modlitby než jiné činnosti odpovídá rozjímavému klášternímu životu, který je více ceněn než práce. To známe z napomenutí pracovité Marty v evangeliu sv. Lukáše 10, 40-41. Od volení menšího dobra někdy i často člověk postupuje k dobrům ještě menším. Tak se považuje za dobro volit menší zlo. Jedna osoba mi říká k parlamentním volbám: “Já vím, že tam není žádná strana důsledně prosazující křesťanství, ale půjdu volit alespoň menší zlo. Kdo toto menší zlo nevolí podporuje zlo větší.” Dostala odpověď: “A když tedy nepůjdu volit vůbec, tak nevolím ani zlo menší. A pokud nevolím zlo menší, proč mne někdo bude obviňovat, že podporuji zlo větší?”

Jsou lidé, co se nechávají očkovat nejistou covid vakcínou, protože pak bude menší zlo s mírnějším průběhem onemocnění. A co takhle se nechat očkovat jen s jistotou většího dobra? A o očkování, co je menším zlem v zájmu většího dobra mluvit jako o pseudoočkování? Po modlitbě svatého růžence jako prostředku k zabránění velkých i malých zel skrze větší dobra se dodává: “Ať podle těchto tajemství dokážeme žít.” Život podle růžence nutně vede k horlivé účasti na mši svaté. To je nejmocnější zdroj Božího požehnání, bez něhož je marné lidské namáhání. V souladu s odmítáním jakéhokoli zla a volby co největšího dobra je prosba z moudrosti našich předků: “Dej Bože, abys naše církevní a světské představitle při zdravém rozumu zachovati ráčil.”