Právo sloužit mši svatou mši svatou individuálně je zakotveno v konstituci o liturgii v článku 57 o koncelebraci: “ § 1 Koncelebrace se dodnes v církvi zachovala jak na Východě, tak na Západě. Je to vhodný způsob, jak ukázat jednotu kněžství. Proto se koncil rozhodl rozšířit dovolení koncelebrovat na tyto případy:
1. a) na Zelený čtvrtek jak mši se svěcením olejů, tak večerní mši;
b) mše při koncilech, při biskupských shromážděních a synodách;
c) mši při svěcení opata.
2. Mimoto, dá-li svolení ordinář, který má právo rozhodovat o vhodnosti koncelebrace:
a) konventní mši a hlavní mši v kostelích, pokud duchovní prospěch věřících nevyžaduje jednotlivou celebraci všech přítomných kněží;
b) mše při různých shromážděních kněží světských i řeholních.
§ 2 1. Biskupovi přísluší dbát o správný řád koncelebrace v diecézi.
2. Vždycky však má kterýkoli kněz právo sloužit mši jednotlivě, nikoli však v době koncelebrace v témže kostele a ne na Zelený čtvrtek.”

Ve Vatikánu, 12. března vyšlo toto rozhodnutí, jež nerespektuje tento text II.Vatikánského koncilu:
“Postní doba nás vybízí k obrácení k Pánu celým srdcem (Joel 2,12), aby se ústředním stalo větší naslouchání Božímu Slovu a slavení Eucharistie. V tomto smyslu si přejeme zajistit, aby se mše svaté v bazilice sv. Petra konaly v duchu pokání a liturgické vážnosti a proto se nařizuje následující:
1. celebrace jednotlivých kněží je ukončena
2. kněží a věřící, kteří denně přicházejí do baziliky na mši svatou mají možnost účastnit se těchto koncelebrovaných mší: 7:00 v chórové kapli, 7:30 u hlavního oltáře, 8:00 v chórové kapli, 9:00 u hlavního oltáře (oltář katedry). Rozpis dalších mší svatých zůstává beze změny. V den památky světce, jehož ostatky jsou v bazilice, jedna ze mší svatých se může slavit u daného oltáře. O nedělích a slavnostech je vhodné dodržovat tyto časy.
3. Koncelebrace bude liturgicky doplněna přítomností čtenářů a zpěváků.
4. Skupiny poutníků doprovázené biskupem nebo knězem mají možnosti slavení mše svaté ve vatikánských podzemích.
5. Co se týče extraordinárního ritu, pověření kněží mohou sloužit v 7:00, 7:30, 8:00 a 9:00 v klementinské kapli ve vatikánských podzemí.
Toto nařízení bude platné od 22. března, pondělí pátého týdne postní doby.” V italštině na https://www.cardinalburke.com/images/backgroundimages/Segreteria_di_Stato-2021-03-12.pdf
Proti tomuto nařízení se vymezili kardinálové Burke, Müller, Brandmüller a Sarah. Kardinál Sarah napsal papeži Františkovi: “Pokorně prosím Svatého Otce, aby nařídil zrušení předpisů, nedávno vydaných Státním sekretariátem, které se vyznačují jak nedostatkem spravedlnosti, tak i lásky, nesouzní s pravdou, ani zákonem a krásu slavení mše svaté spíš ohrožují, než jí napomáhají. Rovněž ohrožují zbožnou účast věřících na mši svaté a v neposlední řadě svobodu Božích dětí.”

Toto nařízení je v rozporu s texty II. vatikánského koncilu stejně jako oltář čelem k lidu, který koncil nezmiňuje a nepraktikování latiny, kterou žádá. Nesprávné je označovat římský ritus nejvíce po staletí užívaný jako mimořádný a praktikovat jeho šikanování. Je to opak požadavku konstituce SC II. VK čl. 4: “Posvátný sněm, věrný tradici, prohlašuje, že svatá matka Církev přiznává všem právoplatně uznaným ritům stejné právo i stejnou úctu a že chce, aby byly v budoucnu zachovány a všemožně podporovány.”
V jaké kouřové cloně žijeme, když je možný opak textů II. Vatikánského koncilu, na nějž se odvoláváme?