Lidé slibují věci malé i velké. Slibují dobré i zlé. Oboje někdy i často neplní. Důsledkem neplnění dobrých slibů je narušení lidských vztahů. Důsledkem plnění dobrých slibů jsou dobré mezilidské vztahy a společnost. Jsou i sliby dané Pánu Bohu. Plnění dobrých slibů Bohu Církev buduje. Opak Církev ničí.

Žalm 50,14: “Přinášej Bohu oběť chvály a plň Nejvyššímu své sliby!” Kazatel 5,3-4: “Když něco slíbíš Bohu, bez prodlení to splň, neboť Bůh nemá rád blázny; co jsi slíbil, splň! Lépe je neslibovat, než sliby neplnit.” Jsou dobré sliby křestní, kněžské a manželské. Těm, kdo je plní slíbil Bůh odměnu. Těm, kdo je neplní slíbil potrestání. Nejdoporučovanější teolog katolické Církve je sv. Tomáš Akvinský. V Doplňku jeho Summy teologické čteme v Otázce 99 O milosrdenství a spravedlnosti Boží vůči zavrženým. V článku č. 4 je zda trest zavržených křesťanů se božským milosrdenstvím ukončí:

“Musí se říci, že byli někteří, jak říká Augustin, kteří všem lidem neslíbili zproštění věčného trestu, nýbrž pouze křesťanům, a v tom se různili. Někteří totiž řekli, že kdokoli přijali svátosti víry budou prosti věčného trestu. Ale to je proti pravdě, protože někteří přijímají svátosti víry a nemají víry, bez níž je nemožné se líbit Bohu. A proto jiní řekli, že pouze ti věčného ohně budou prosti, kteří dosáhli svátosti víry a drží katolickou víru. Ale proti tomu se zdá být, že někdy někteří, co ji drželi a později od ní odstupují, kteří nejsou hodni trestu menšího, nýbrž většího, protože lépe by jim bylo nepoznat cestu spravedlnosti, než po poznání se opět odvrátit. Jasné také je, že více hřeší původci kacířství, kteří odstupujíce od katolické víry vymýšlejí nová kacířství, než ti, než ti, kteří od počátku žili v nějakém bludu. A proto jiní řekli, že pouze ti jsou prosti věčného trestu, kteří v katolické víře do konce setrvají, jakkoli jsou jinými zločiny zavaleni. A to jasně odporuje Písmu, protože Jak 2,26 praví : „Víra bez skutků je mrtvá a Mt 7,21 : „Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane! Vejde do království Božího, ale kdo činí vůli Otce mého, jenž je v nebesích“, a na mnoha místech Písmo hřešícím hrozí věčnými tresty. Proto všichni, kdo do konce ve víře setrvají nebudou prosti věčného trestu, nebudou-li také shledáni na konci prosti jiných zločinů.”