Proč páchají lidé zlo? Odpověď může být prorokem Jeremiášem 17,9-10: “ Záludné je srdce, víc než vše jiné, stěží polepšitelné, kdo je pozná? Já, Hospodin, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho chování, podle ovoce jeho skutků.” Odpověď můžeme dát i slovy Markova evangelia 7,20-23: „Co vychází z člověka, to ho poskvrňuje. Z nitra totiž, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, smilství, krádeže, vraždy,cizoložství, lakota, zloba, lest, prostopášnost, závist, urážky, pýcha, nerozumnost. Všechno to zlé vychází z nitra a člověka poskvrňuje.“

Co je překážkou změny k lepšímu? Jeremiáš řekl 23,16-17: “Tak praví Hospodin zástupů: Neposlouchejte slova proroků: když vám prorokují, naplňují vás lichými nadějemi, Oznamují výmysly svého srdce, nemluví z Hospodinových úst! říkají těm, kteří pohrdají Hospodinovým slovem: „Bude vám blaze!“ a každému, kdo chodí v zatvrzelosti svého srdce: „Nestihne vás nic zlého!“
Prorok Izaiáš 29,13-16: „Protože se tento lid ke mně blíží svými ústy a jen svými rty mě ctí, ale své srdce ode mě vzdaluje, takže jeho úcta ke mně je jenom naučené lidské přikázání, proto hle – podivuhodně budu jednat s tímto lidem, vzbudí to úžasný podiv: zmizí moudrost jeho mudrců a chytrost jeho chytráků se skryje.“ Běda těm, kdo své plány hluboko skrývají před Hospodinem; ve tmě konají své činy a říkají: „Kdo nás vidí a kdo o nás ví?“ Jak zpozdilé je vaše myšlení!”
Evangelium sv. Matouše v NZ 15,7-6 Pokrytci! Dobře to o vás předpověděl Izaiáš: ‘Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je daleko ode mě.”
První papež Petr v II Petr 2,1 napsal: “Jako se v lidu vyskytovali také lžiproroci, stejně se i mezi vámi objeví lžiučitelé a budou se snažit záludně zavést zhoubná bludařská učení. Ba dokonce budou zapírat Pána, který je vykoupil, a tím se ovšem dostanou rychle do záhuby.”

Dějiné poučení obsahuje žalm 94,10-11: “Čtyřicet let ten lid mě dráždil, řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, národ, jenž nechce znát mé cesty. Zařekl jsem se tedy v hněvu: Nevkročí do míst mého míru!“ To se splnilo a z celého národa jen jedinci doby Starého zákona vešli do zaslíbené země. Kniha Numeri 14,24: “Avšak služebníka svého Kaleba, který jsa naplněn jiným duchem mne poslouchal, uvedu do země, kterou schodil, a bude majetkem jeho potomstva.”
I v Novém zákoně máme varování listu Židům 3,12: “Dejte pozor, bratři, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící, takže by odpadl od živého Boha.”

Příkladem člověka záludného srdce je Herodes. Oznamuje, že se chce narozenému Ježíškovi poklonit a chce jej zavraždit. Záludné srdce měl Jidáš zrazující Krista za peníze. Apoštolskou hodností byl výš než kardinál. O záludnosti píše Apokalypsa 13,11: “Pak jsem viděl jinou šelmu, která vystupovala ze země. Měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak.”

O tom, že není snadné mít dobré srdce píše apoštol Pavel v listu Římanům 7,18-21: “ Jsem si vědom, že ve mně, to je v mém těle, dobro nesídlí. Vůli sice mám, ale dobro vykonat nedovedu. Neboť nekonám dobro, které chci, nýbrž dělám zlo, které nechci. Jestliže tedy konám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který sídlí ve mně. Shledávám tedy, že je to jako pravidlo: třebaže chci dělat dobro, vyjde mi z toho zlo.”

Prorok Ezechiel 11,19 tlumočí Boží příslib: “Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha; odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa.” O to prosí žalm 50,12: “Srdce čisté stvoř ve mně, Bože!”
Opak záludného srdce je u Pána Ježíše a Bohorodičky Panny Marie. Nejsvětější Srdce Ježíšovo, smiluj se nad námi! Neposkvrněné Srdce Panny Marie, oroduj za nás!