Světců, jimž je k jménu dodáváno “Veliký” není mnoho. Patří mezi ně sv. Basil Veliký. Zemřel roku 379 ve věku 49 roků. Sv. Řehoř Naziánský o něm svědčí, že byl nedostižně dokonalým následovníkem Krista. Svatý Efrém popisuje své první setkání: “Viděl jsem pastýře, který na perutích Ducha Svatého vznášel k Bohu modlitby za nás.” V listu papeži Damasovi sv. Basil píše: “V zákonech Církve zavládlo zmatení. Ctižádost žene muže neznající bázně Boží na vysoká místa a vznešený úřad je dnes veřejně znám jako cena za bezbožnost.” Z těchto slov vidíme, jak se sv. Basil stává velikým při značně rozšíření duchovní nízkosti mezi hierarchií. Šel opačnou cestou. Spolu s Basilem se stali svatými biskupy jeho rodní bratři sv. Řehoř Nysský a sv. Petr v Sebaste. Kromě papeže Damasa udržoval písemný styk se svatý Atanášem, s nímž byl obranou pravověrnosti. Po smrti sv. Atanáše se stává hlavním bojovníkem s arianismem. Arianismus vyznával císař. Velikost sv. Basila v tomto zápase popisuje I. Vondruška v Životopisech svatých: “Když císař Valens, který byl nakloněn ariánům uslyšel, že Basil pohnul mnoho ariánů, aby se vrátili kajícně do Církve, rozhněval se a poslal velitele císařské stráže Modesta do Caesareje k Basilovi, aby mu oznámil, že bude z Caesareje vyhnán, nepřidá-li se k ariánům. I rozpředl se památný a zajímavý rozhovor. Modest řekl: “Což se nebojíš císaře? Nevíš-li, jakou moc má tebou? Může ti zabrat majetek, může tě poslat do vyhnanství, může tě ztrestat mukami a smrtí!” Basil odpověděl vyslanci byzantského despoty s klidným úsměvem: “To bys mi musel jinými věcmi pohrozit. Kdo nic nemá, tomu nemohou být zabaveny statky. Nemám, leč několik těch knih, skývu chleba a ty cáry na svém těle. Těch mi snad přece nevezmeš. Vyhnanství neznám, neboť celá země je Hospodinova, všudu budu hostem jeho. Muka se mne nedotknou, protože takřka žádného těla nemám. Smrt je mi vítána, neboť mne přivede blíže k Bohu.” Modest řekl: “Dám ti den na rozmyšlenou.” Basil na to: “To je zbytečné, neboť zítra budu tentýž jako dnes.” Modest užaslý nad těmito odpovědmi řekl: “Věru, takto ještě ke mně nikdo nemluvil!” Basil odvětil: “Pak asi s tebou nemluvil žádný biskup.”…Modest se vrátil k císaři a zvěstoval: “Jsme přemoženi, hrozby na Basila nepůsobí.”

Po Basilovi je nazvána liturgie v níž se modlí: “Ó, Bože náš dej, aby se nikdo z nás neprovinil proti těmto strašným nebeským Tajemstvím ani nestal nemocným na těle a na duši kvůli nehodnému jejich přijetí, ale dej nám až do posledního našeho vydechnutí hodně přijímat tvých svátostí na cestu k životu věčnému, k dobrému se zodpovídání na strašném soudu Krista tvého. Dej, abychom i my se všemi tvými svatými, od věků tobě se líbícími, Hospodine, stali se účastnými věčných radostí, které jsi připravil milujícím tebe.”