Kardinál Timothy Dolan píše v knize Kněží pro třetí tisíciletí: “Příběh otce Damiána de Veuster jsem poprvé slyšel ve druhé třídě od sestry Bosco a od té doby jsem k tomuto svatému choval zvláštní úctu. Během postní doby jsem znuvu četl jeho životopis od Gavava Dawse Svatý muž a znovu mě dojal. Zkuste uhodnout, co bylo pro otce Damiána nejtěžším kříže.
Snad to, že byl čtvrt století mimo Belgii, vzdálen od rodiny a domova, když jako misionář pracoval na tehdy velmi zaostalých Havajských ostrovech? Nikoliv…
Bylo to šestnát let izolace na ostrově Molokai, kde horlivě sloužil těm nejopovrhovanějším a nejzapomenutějším ze všech - malomocným? Ne…
Mohlo to být neporozumění, s nímž se setkával u svých vlastních řeholních představených? Ani to ne…
Pak to snad muselo být extrémní fyzické utrpení, zejména poté, co se sám nakazil malomocenstvím? (Asi nikdy nezapomenu tu scénu, kdy se otec Damián modlí breviář a zbožná malomocná hospodyně mu náhodou vylije čaj na nohy. Padá na kolena, aby se omluvila - než si oba uvědomí, že vařící vodu vůbec necítil, a tudíž že je již také obávanou nemocí nakažený…A pak příští neděli namísto obvyklého “Mí drazí malomocní”, začne své kázání “My malomocní…”)
Byla to snad fyzická muka - tak nesnesitelná, že musel pod klerikou nosit dřevěný rám, aby se nedotýkala jeho oteklého, otráveného těla - obraz zachycený na jeho soše v Kapitolu - jistě tohle muselo být ten nejtěžší kříž?…Hádejte znovu!
Pak to musela být duševní muka, když byl zlomyslně obviněn, že se nakazil kvůli sexuální nemorálnosti? Ne, ani to ne.
Nejtěžší kříž,který otec Damián musel snášet, podle jeho vlastního svědectví, byla nemožnost časté zpovědi, neboť na ostrov Molokai nechtěl žádný jiný kněz přijít. Dokážete si to představit? Při všem tom utrpení, to, co bylo pro něj nejtěžší, byla nemožnost svátosti pokání.”
Kolik pokřtěných katolických křesťanů projevuje svoji kvalitu podobně oceněnou svátostí pokání (smíření), svatou zpovědí? Může se to projevit historicky: Kdyby král Václav IV. správně cenil svátost pokání, tak by nepřišel sv. Jan Nepomucký o život. Země by se nedostala do krize anebo měla předpoklad krizi dobře vyřešit. Kdyby se Janu Husovi podařilo přivést český lid ke zpovědnici, nemohlo by v jeho jménu vzniknout hnutí chtějící misto sebe spíš změnit či lépe řečeno zničit všechno kolem sebe.
Kdyby protestanté cestu reformy viděli v dobré svátosti smíření, nepřišel by o život sv. Jan Sarkandr a nemusela být třicetiletá válka.
I do budoucna, zvláště do budoucnosti věčné cenit katolický postoj sv. Damiána Vesteur o svátost pokání je správné.