Zde dozvídá se robě, čím povinno Bohu, národu a sobě. Nápis na bývalé škole v S. Nápis s programem školy. Program slučitelný se shrnutím evangelia a požadavky milovat Boha celým srdcem a bližního jako sebe. Program s ideálem, který v praxi počítá s překážkami, poněvadž člověk je nakloněn ke zlému. Naklonění ke zlému je rovnáno tresty. Často fyzickými. Před stoletím v obci Z. učil jeden učitel 93 žáků a měl jednoho pomocníka s rákoskou. Kolik asistentů při odmítání rákosky by dnes potřeboval na stejnou třídu?

Moderní výchově je cizí umraňování a kázeň… Nevychovaní jedinci plodí další nevychovance a nevyvozují se z toho mnohdy důsledky. Zástupkyně ředitele v L. mi vypráví, jak k ní do kabinetu přibíhá plačící učitelka 2. třídy. Děti se v tělocviku do sebe pustili a neví si s nimi rady. Zástupkyně ředitele musí zakročit, aby si děti vážně neublížili. Konstatuje, jak se bere z Komenského jen “škola hrou” a zapomíná na slova: “Škola bez kázně je mlýn bez vody.” “Musela jsem začít týden tuto druhou třídu učit a kázeň zjednat a pak ji předat mladé učitelce plné výchovných novot.” Ředitel gymnázia v B. mi sděluje. jak se těší do důchodu. Vyčerpává ho řešení věcí, co dříve nebyly. Uvádí příklad ze školní exkurze. Jeden žák z gymnázia ze zadního sedadla ukázal na auto jedoucí za nimi holý zadek. Bylo to natočeno na kameru a posláno do školy. Je zavolán otec žáka. Na zprávu o události reaguje tvrzením, že to nemohl být jeho syn. Po ukázání videa rozčileně křičí: “Co dělal pedagogický dozor!” Zmíněný ředitel říká: “Za našeho mládí by se nic takového nestalo. Když nám dal učitel facku, tak jsme to raději doma neřekli, protože bychom dostali facku další.”

V obci Ř. je v roce 2019 opravena škola a nad vchod je umístněna mozaika kašpárka. Převedeno do slov: “Neboj se chodit do školy. Budeme se snažit tě bavit. Řekni nám, jak se chceš bavit. Nic nemusíš, máš svobodu, jsi osobnost. Povinnosti můžeš odmítat a nic se ti nestane.” Na Titaniku se chtěli lidé bavit, i když se potápěl. Podobně i dnešní lidé se chtějí ubavit k smrti. Je málo lidí moudrých, co si hledí pravé lásky s povinnostmi k Bohu, sobě a bližnímu. Oporou je jim tradiční pojetí výchovy. Sv. Josef Kalasanský založil v roce 1597 v Římě první bezplatnou školu v Evropě. Založil řád zbožných učitelů, protože zbožnost považoval za zásadní věc. První mimoitalská provincie vznikla v Mikulově na Moravě roku 1631. Svatý Jan Bosko, patron dětí a mládež měl jako cíl vychovat dobré občany a křesťany.

II.Vatikánský koncil vydal deklaraci o křesťanské výchově. V čl. 10 máme: “…aby se dalo hlouběji pochopit, jak se rozum a víra scházejí v jedné pravdě. Vzorem jsou přitom církevní učitelé, především svatý Tomáš Akvinský.” Tradiční je rovněž orientace na rodinu čl. 3: “Protože rodiče dali dětem život, mají velmi přísnou povinnost je vychovávat. Proto mají být uznání za jejich první a hlavní vychovavatele.” V čl. 37 Lumen gentium píše o laicích: “…možnost a někdy i povinnost vyjádřit svůj názor na to, co by mohlo být Církvi k dobru.” Poznámka odkazuje na slova Pia XII.: “V rozhodujích bitvách vycházejí někdy nejšťastnější podněty přímo z fronty.”