První otázka křestního slibu je: „Odříkáš se satana?“ Neplnění tohoto slibu vede k úpadku víry, okultismu, magii, spiritismu a satanismu. Exorcista Gabriel Amorth v knize Exorcisté a psychiatři píše v kapitole Okultismus: „Domnívám se, že okultismus je skutečné Satanovo náboženství, tedy to, co se ze všeho nejvíce staví proti pravému Bohu a proti pravému náboženství; co se také nevyhnutelně ze všeho nejvíce staví proti člověku a jeho intelektuálním a duchovním aspiracím. Vždyť člověk zcela přirozeně hledá rozumové vysvětlení toho, co je předmětem jeho poznání.“ V kapitole Spiritismus: „Dalším odvětvím okultismu je spiritismus. Hovořit o spiritismu znamená věnovat se velmi obtížnému tématu. Toto zlo je dnes velmi rozšířené především mezi mládeží. Příčinou šíření spiritismu je opět nedostatek křesťanské víry nebo její úpadek.“

V knize Exorcista vypráví G. Amorth píše v kapitole Něco víc o magii: „V Písmu nás překvapuje, jak často se mluví ve Starém i Novém zákoně proti magii a čarodějům. Je to varování, protože jedním z nejběžnějších způsobů, jichž démon používá, aby k sobě člověka připoutal a snížil ho na úroveň zvířete, je magie, pověrčivost a všechno to, čím se vzdává přímo i nepřímo úcta satanovi. Kdo praktikuje magii, věří, že může ovládnout vyšší síly, které ho ve skutečnosti zotročují. Okultisté si myslí, že jsou pány dobra a zla. Spiritisté a média se všemožně snaží vyvolávat vyšší duchy nebo duchy zemřelých. Ve skutečnosti se odevzdali tělem i duší démonickým silám, aniž si to uvědomují, a ty je používají vždy s cílem způsobit zkázu – i když tento záměr nevyjde hned najevo. Člověk odloučený od Boha je ubohý a nešťastný.“

Papež Sixtus V. vydal 9. 1566 konstituci Coeli et terra. Dodnes je zdrojem duchovního užitku: „Existují také určití zvědavci, zkažení a bezbožní lidé, kteří se snaží získat zprávy o tom, co se bude dít v budoucnosti, a o okultních skutečnostech, a kdo ve snaze tyto věci předvídat a zkoumat různým způsobem přestupují božský zákon. Někteří se zasvětili geomancii, hydromancii, aeromancii, pyromancii, onomancii, chiromancii, nekromancii a jiným kouzlům, čarování a pověrám, přičemž se – přinejmenším ve skrytosti – spřahují s démony nebo s nimi uzavírají skryté smlouvy, nebo se nebojí využívat démonů i nedovolených kouzel a čar při vrhání kostek, obilních semínek či bobů. Jiní pak, byť odmítli zbytky staré, vítězstvím kříže odmaskované a přemožené modloslužby, se prostřednictvím věštění, hadačství a dalších znamení a planých domněnek snaží předvídat budoucnost.

Další pak uzavírají smlouvu se smrtí a s peklem, aby dokázali poznávat okultní skutečnosti, nacházet poklady nebo ovládat jiné špatnosti, i poté, co za cenu zkázy duše výslovně uzavřeli smlouvu s ďáblem, používají odporná kouzla a čáry (magické formule), používají ďábelské kruhy a znamení, vzývají démony a dotazují se jich, ptají se jich a přijímají od nich odpovědi, modlí se k nim a obětují jim vůni kadidla či něco jiného nebo démonům nabízejí jiné oběti, rozsvěcují jim svíčky nebo svatokrádežně zneužívají svaté věci, svátosti nebo svátostiny, prokazují jim různé další projevy úcty, klekají před nimi a oslavují je různými dalšími bezbožnými úkony, kultem a úctou, popřípadě si nechávají vyrobit nebo si jinak opatří prsteny, zrcátka nebo malé skleničky, jejichž prostřednictvím se snaží připoutat démony k sobě, aby od nich skrze ten předmět dostávali odpověď.“