Vzornou mládež chválí apoštol Jan ve svém prvním listě 2,13: „Píšu vám mládeži, protože jste přemohli zlého ducha.“ To stejné rozvádí následující verš: „Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.“ Zlého ducha přemohl ten, kdo plní křestní slib. Plnění křestního slibu působí zůstávání Božího slova v pokřtěném. Plnění křestního slibu je kriterium nejen pro mládež a nejen v době apoštolů. Z víry v Církev apoštolskou dovodíme stejné hodnocení do budoucna. Jeden příklad je v oslavné řeči starověkého učitele Církve Řehoře Naziánského Oratio 43 na dalšího učitele Církve sv. Basila. Máme tuto zprávu o studiích v Aténách: „Jediným cílem našeho konání a snažení byla ctnost a život v naději na budoucnost a takové počínání, abychom se do budoucího života přenášeli už před odchodem z tohoto světa. To jsme měli stále před očima a podle toho jsme usměrňovali svůj život a všechno své jednání: drželi jsme se Božích přikázání a jeden v druhém jsme podněcovali odhodlání žít ctnostně.“

Při skončení II. Vatikánského koncilu 8. prosince 1965 byla vydána poselství různým stavům a také mládeži: „Konečně i vám, hoši a dívky celého světa, chce koncil adresovat své poselství: „Vy to jste, kteří převezmete prapor z rukou starších a budete žít ve světě největších přeměn jeho historie. Vy, kteří převezmete to nejlepší z příkladu a učení vašich rodičů a učitelů, budete utvářet společnost zítřka; zachráníte se s ní, nebo s ní zahynete. Církev se po čtyři roky snažila omladit svůj zjev, aby lépe odpovídala rysům svého Zakladatele, velikého Živého Krista věčně mladého. A na závěr této mohutné „revize života“ se obrací k vám. Zvlášť pro vás mladé, zažehla církev svým koncilem světlo; světlo, které osvěcuje budoucnost, vaši budoucnost. Církev se stará, aby ta společnost, kterou vy budete vytvářet, respektovala důstojnost, svobodu a právo osobnosti. A tyto osobnosti, to jste Vy! Církev se stará zvláště o to, aby tato společnost popřála rozvoj jejímu pokladu, stále starému a stále novému: víře. A aby se vaše duše mohly ponořit do jejího blahodárného jasu. Církev věří, že naleznete takovou sílu a radost, že nebudete ani pokoušeni, jako někteří ze starších, podlehnout svádění filozofiemi sobectví, rozkoše nebo beznaděje a nicoty. A že proti ateismu, zjevu omrzelosti a stáří, budete umět upevnit svou víru v život a v to, co životu dává smysl: jistota o existenci spravedlivého a dobrého Boha. Ve jménu tohoto Boha a jeho Syna Ježíše Krista vás vyzýváme, abyste své srdce otevřeli rozměrům světa, abyste uslyšeli volání svých bratří a abyste směle dali do jejich služeb své mladé síly. Bojujte proti sobectví! Odmítejte nechat volné pole pudům násilí a nenávisti, které jsou příčinou válek a jejich průvodních zel. Buďte šlechetní, čistí, uctiví a upřímní. Budujte s nadšením svět lepší, než je svět těch starších! Církev na vás hledí s důvěrou a láskou. Je bohatá minulostí, stále zní žije a pokračuje k lidské dokonalosti v čase až k posledním určením dějin a života. Církev je opravdovým mládím světa. Ona vlastní to, co tvoří sílu a půvab mládí: schopnost radovat se z toho, co začíná; dávat velkomyslně; obnovovat se a pouštět se do nových bojů. Pohleďte na ni pozorně a najdete v ní obraz Krista, pravého hrdiny, pokorného a moudrého, proroka pravdy a lásky, druha a přítele mladých. Ve jménu tohoto Krista vás zdravíme, povzbuzujeme a vám žehnáme!“

Tradiční pojetí je ve slovech: „Církev je bohatá minulostí a stále zní žije.“ NOM liturgie podepsaná Pavlem VI. v praxi umožnila rozchod s minulostí (tradicí). Často slyšíme: „Dnes je všechno jinak.“ Papež, kardinál, biskup a kněz se pak diví tomu, že někdo chce, aby věci víry a mravů byly v souladu s minulostí neboli tradiční a to zvláště v liturgii. Tradice není přežitek, ale pramen víry a mravů s Písmem svatým! Málo jsou citována slova Pavla VI. po skončení koncilu: „Církev je bohatá minulostí a stále z ní žije.“ Nejdůležitější je ocenění za plnění křestního slibu podle apoštola: Jste silní, Boží slovo zůstává ve vás a přemohli jste zlého ducha. Nad opakem, kterým je život ve hříchu s nadvládou zlého ducha je třeba bědovat.