Bílá barva vyniká na pozadí černém. Přátelé Kristova kříže jsou zejména svatí a jsou kontrastem s opakem.. Apoštol Pavel píše v listu Filipanům 3,18-20: „Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské. My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista.“ Rovněž v I Kor 2,2 píše: „Rozhodl jsem se, že u vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista a to ukřižovaného.“ Pokoncilní úpravy liturgie umenšily Kristův kříž. Nemusí být na oltáři. V liturgii NOM se kříž dělá 3x na začátku, na konci a při evangeliu. V tradiční liturgii dělá kříž kněz 3x ještě než přistoupí k oltáři. Celkem je to přibližně 40x. Přibližně, protože zaleží zda je Gloria a Credo, kde se dělá kříž anebo zda se užívá kadidlo. Ze svátku zrušeného svátku tradiční liturgie Nalezení svatého kříže je vstupní modlitba: „Bože jenž jsi v přeslavném nalezení spásonosného Kříže divy svého Umučení oživil, uděl, abychom (výkupnou) cenou stromu života dosáhli práva na život věčný.“ Modlitba je podle písemností sv. Pavlína a sv. Sulpicia Severa o tom, jak se dotykem nalezeného ostatku svatého kříže uzdravila těžce nemocná žena i mrtvý člověk. Přítelkyní Kristova kříže je Panna Maria. V NOM zrušený svátek Sedmibolestné Panny Marie v pátek po Smrtné neděli má ve vstupní modlitbě tradiční mše sv.: „Bože, jehož umučení podle proroctví Simeonova nejsladší duší přeslavné Panny a Matky Marie meč bolesti pronikl, popřej milostivě, abychom, kteří probodení její a utrpení s úctou vzpomínáme, pro slavné zásluhy a přímluvy všech svatých, kteří věrně u kříže stáli, blahého účinku mučení tvého došli.“

Svátek vtisknutí stigmat sv. Františka z Assisi je zrušen v NOM liturgii. V tradiční liturgii se v blízkosti svátku Kříže 14. září modlí 17. září: „Pane Ježíši, jenž jsi, když svět ochládal, k roznícení srdcí našich ohněm své lásky na těle sv. Františka obnovil svaté jizvy svého umučení, uděl milostivě, abychom pro jeho zásluhy a na jeho přímluvy kříž horlivě nesli o hodné ovoce pokání vydávali.“ Dne 17.7. se čte z listu Galaťanům 6,14-18: „Ode mne však daleko budiž, abych se honosil leč v Kříži Pána našeho Ježíše Krista, skrze něhož svět ukřižován jest mně a já světu…“ Liturgie NOM nemůže být vylepšením, protože centrální místo kříže tradiční liturgie odsunula. S tím je spojeno zdůrazňování mše jako hostiny. Již děti jdoucí na mši jako hostinu si berou do kostela různé hračky. V kostele konzumují jídlo a pamlsky. Jsou schopny po kostele při mši sv. běhat a hlasitě mluvit. To, aby dítě umělo dobře udělat kříž a naučilo se vzít svůj každodenní kříž, jak Ten, co kříž nesl a na kříži zemřel umožňuje lépe tradiční pojetí života a liturgie.

Pius XII v Mediator Dei článek 61 má zmínku o dnes nerespektovaném: „Je rozhodně moudré a velice chvályhodné vracet se myslí a srdcem k pramenům posvátné liturgie, poněvadž její studium se obrací k jejím počátkům a nemálo přispívá k pochopení svátečních dnů a k prozkoumání smyslu posvátných obřadů s větší hloubkou a přesností; nebylo by však moudré ani chvályhodné všechno za každou cenu převést do minulosti. Tak, abychom užili příkladů, není na správné cestě, kdo chce dát oltáři starý tvar stolu; kdo chce, aby z liturgických rouch byla vždy vyloučena černá barva; kdo zakazuje, aby v kostelech byly posvátné obrazy a sochy; kdo přikazuje, aby božský Spasitel na kříži byl tak zobrazován, aby jeho tělo neneslo nejkrutějších ran, které vytrpěl; kdo konečně odmítá a zavrhuje polyfonní zpěv, i když odpovídá směrnicím vydaným Svatou Stolicí.“

Deklarace o poměru Církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra Aetate II. Vatikánského koncilu má málo citovaný požadavek čl. 4: „Ostatně Kristus, jak Církev vždycky učila a učí, podstoupil dobrovolně s nesmírnou láskou utrpení a smrt za hříchy všech lidí, aby všichni dosáhli spásy. Je tedy povinností Církve ve svém kázání hlásat Kristův kříž jako znamení všeobecné Boží lásky a zdroj veškeré milosti.“