Víš o tom, že jako katolický křesťan máš bojovat? Církev bojující - Ecclesia militans je téma dalších řádků. Lev XIII. v roce 1884 nařídil modlitby po mši svaté. Je z nich poznat o jaký boj jde: „Bože naše útočiště a sílo shlédni milostivě na lid volající k tobě; a na přímluvu slavné a neposkvrněné Panny a Bohorodičky Boží, Marie, svatého Josefa, jejího snoubence, svatých apoštolů Petra a Pavla i všech svatých vyslyš milosrdně a dobrotivě prosby, které vysíláme za obrácení hříšníků i za svobodu a vyvýšení svaté Matky Církve. Skrze Krista našeho Pána. Amen.“ „Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji, proti zlobě a úkladům ďáblovým budiž nám ochranou. Přikaž jemu Bůh, pokorně prosíme: A ty, kníže vojska nebeského, uvrhni satana i jiné duchy zlé, kteří ke zkáze duší světem obcházejí božskou mocí do propasti pekelné. Amen.” Lev XIII. řekl: „Katolíci se rodí pro boj.“

Modlitby od Lva XIII. přestali se zavedením NOM liturgie. Někdo by mohl říci, že koncil chtěl církev vedoucí dialog a ne vedoucí boj. Koncilní konstituce Dei Verbum čl. 8: „Proto apoštolové při předávání toho, co sami přijali, napomínají věřící, aby se drželi těch podání, kterým se naučili slovem nebo dopisem (srov. 2 Sol 2,15) a aby bojovali za víru, která jim byla jednou provždy svěřena (srov. Jud 3).“ Z koncilního požadavku DV čl. 24 „studium Písma svatého má být duší posvátné teologie“ najdeme řadu míst k boji. List Judův žádá boj za pravou víru. Další boj je proti hříchu. List Židům 12,4 : „Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.“ List Filipanům 1,30: „Podstupujete stejný boj, jaký jste viděli, že jsem podstupoval já, a který, jak slyšíte trvá dosud.“ II Timoteovi, 4,7: „Dobrý boj jsem bojoval, víru jsem zachoval.“ List Efesanům 6,11-12: „Oblečte se do plné zbroje Boží, abyste mohli čelit ďáblovým nástrahám. Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě, proto zlým duchům v ovzduší.“ Kosmický rozměr boje má Apokalypsa 12,7-9: „Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o své místo na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“

Kde kromě bible se píše o boji? Z mnoha míst alespoň několik. Proglas sv. Cyrila: „Nuže, národové, kteří nemáte rádi nepřítele a jste odhodláni mocně s ním zápolit, otevřete dokořán dveře rozumu, když jste přijali zbraň tvrdou, kterou kovají knihy Páně hlavu ďáblovu mocně potírající.“ Následování Krista Tomáše Kempenského I,25: „ Jedno však obzvláště zdržuje mnohé lidi v prospěchu v dobrém a v horlivé nápravě: hrozí se totiž obtíží a námahy boje.“ Sv. Ambrož: „Když odstraníš boje mučedníků, odstraníš také jejich věnce.“ Vysvětlení obřadu křtu má Cyrilometodějský kancionál z r. 1968: „Zřeknutí se ďábla vyžaduje od křesťana neustálého namáhavého boje. Křtem dává Kristus sílu, aby křesťan v tomto boji obstál.“ Katechismus kardinála Tomáška z r. 1968: „Co je biřmování? Biřmování je svátost, kterou je pokřtěný člověk od Ducha Svatého posilňován ve víře, aby podle ní žil, ji šířil, statečně vyznával a proti nepřátelům spásy zmužile bojoval.“ Sv. Bernard: „Nuže, zapřísahám vás, bratři, i my buďme na stráži, protože je čas boje.“ V Akafistu k Duchu Svatému je prosba: „Přijď, Živá Vodo a osvěž nás uprostřed boje s vášněmi.“ Sv. Petr Kanisius, Maria nedostižná Panna a svatá Bohorodička: „A skutečně, neexistuje žádná ze tří Božských Osob, není ani nejmenší článek Apoštolského vyznání víry, nebo jakákoliv kniha Písma svatého, proti nimž by bludaři během staletí nezaútočili a nevytáhli do boje se svými bezbožnými představami a svými rouhavými bludy.“ Sv. Ludvík z Montfortu v modlitbě za apoštoly posledních časů: „Ať jsme pod korouhví Kříže vojskem dobře seřazeným k bitvě, aby svorně útočilo na Boží nepřátele, kteří už odtroubili do zbraně.“ Sv. Alfons L., O čistotě Panny Marie: Mezi všemi křesťanskými zápasy, říká sv. Augustin, nejtvrdší jsou boje čistoty, kde je každodenní bitva a řídké vítězství (Sermo 293)…Jak shora sv. Augustin, vítězství nad touto nepravostí považuje za věc řídkou, ale proč? Poněvadž prostředků k vítězství se neužívá. Těchto prostředků uvádějí učitelé duchovního života trojici: půst, útěk od příležitosti a modlitbu.“ Sv. Alfons z L., Návod na dobrý život: “Svátostí pokání se nejen získává odpuštění vin, ale také pomoc pro boj s pokušeními. Z toho důvodu si vyber duchovního vůdce. Vždy se u něho zpovídej a raď se s ním o všech důležitějších věcech. Ve všem ho poslouchej, zvláště tehdy, když máš nějaké skrupule. Kdo poslouchá zpovědníka, nemusí se bát nějaké chyby: Kdo vás poslouchá, mne poslouchá (Lk 10,16). Hlas zpovědníka je hlasem Boha.” Důležitost svátosti pokání je zvláště v boji za dobrou smrt a tím věčnost.

Roku 452 s vojskem 700.000 mužů blížilo se k Římu vítězné vojsko Attilovo. Urození Římané v čele s papežem Lvem I. odvážili se mluvit s Attilou pohanem. Lev I. prosil za Řím a hrozil mu pomstou knížat apoštolských, svatého Petra a Pavla, ochránců Říma. Pravil: „Prosíme tebe, který jsi všecko přemohl, abys přemohl sama sebe.“ Král Attila s úctou pohlížel na velekněze bezbranného. Spatřil, jak sám vyznal, jemu po boku postavu hrozící, a odtáhnul s vojskem svým.

Peter Kwasnievski má v knize Povstávání z prachu kapitolu „Svatyni dobylo potomstvo Ariovo“ a v ní: „Misál Pavla VI. se však velkého dílu antiariánských a antipelagiánských prvků zbavuje (viz Cekada: Work of Human Hands, zejména 219-245).“ Oslabení vnitřního boje za čistotu víry a mravů má i společenské důsledky. Věci jako umělé potraty a homosexuální svazky se prosadili díky podpoře politiků tzv. křesťanských. Panna Maria bývá zobrazena s hadem symbolizujícím ďábla a měsícem, znamením islámu pod nohama. V tradiční liturgii je o ní antifona z knihy Písní 7.prosince: „Kdo je ona, která vychází jak vyvstávající ranní červánek, krásná jako měsíc, jasná jak slunce, hrozná jak spořádaný vojenský tábor?“ Svatý růženec je mocný prostředek boje proti bludům a hříchům. Po sv. růženci máme v modlitbě k sv. Josefovi: „Náš mocný ochránce, milostivě nám pomáhej v tomto boji s mocnostmi temna.“ Pomocí a příkladem v boji jsou svatí. Tradiční liturgie v úvodní modlitbě mše sv. prosí: „Ode všech nás prosíme, Pane, nebezpečí duše a těla ochraňuj a na přímluvu blahoslavené a přeslavné vždy Panny a Bohorodičky Marie se svatým Josefem, sv. Apoštoly svými Petrem a Pavlem, jakož i N (patronem chrámu) a všemi Svatými nám dobrotivě uděl spásu a mír, aby tobě Církev po zničení všech protivenství a bludů s bezpečnou svobodou mohla sloužit. Skrze…“