Někteří lidé těžko věří s apoštolem Janem (první list 4,8), že „Bůh je láska“. Jsou lidé, co věří v Boží lásku, ale těžko věří, jak Bůh nenávidí. Tak je to např. žalmu 5,5: „Ty nejsi Bůh, jenž má nepravost v lásce, pro zlého u tebe místa není, zpupný před tebou neobstojí, původce zla ty nenávidíš.“ Nemnoho lidí správně drží pohromadě to jak Bůh miluje a nenávidí. Sv. Cyril Jeruzalémsý v katechezi XVI vybízí k následování nenávist podle Boha: „Mějme v nenávisti ty, kteří si nenávist zaslouží, vzdalme se od těch, od nichž se Bůh vzdálil, vyznejme před Bohem s celou rozhodností náležící heretikům: ‘Zdali nemáme nenávidět ty, ó Pane, které ty nenávidíš?’”
Sv. Jan Kassián: „Bázeň Páně nenávidí zlo.“ Platí rovněž: „Tam, kde není bázeň Boží, tak chybí nenávisti ke zlu.“
Kniha Moudrosti o lásce (Mdr 11,23-25): „Neboť jako prášek na váze, tak jest před tebou vesmír, a jako krůpěj rosy, která před svítáním na zemi spadla. Ale ty smilováváš se nade všemi, ježto všecko můžeš, a přehledáš hříchy lidské, by se káli. Vždyť miluješ všecko, cokoliv jest, a nic nemáš v nenávisti z těch věcí, které jsi učinil; neboť, kdybys byl něco nenáviděl, nebyl bys to učinil.“ Kniha Moudrosti 14,9 o nenávisti: „Bůh totiž stejně nenávidí bezbožníka i bezbožnost jeho.“
Kniha Přísloví 6,16-19: „Šest věcí jest, jež nenávidí Hospodin, ano, sedm jich má v ošklivosti: pyšné oči, lživý jazyk, ruce krev nevinnou prolévající, srdce jež vymýšlí zlé plány, nohy jež rychle běží za zlým, svědka lživého, jenž křivě mluví, toho, kdo svár šije mezi bratry.“
Z knihy Přísloví 23,24 je od Boha pro lidském jednání: „Kdo šetří metly, nenávidí syna svého; ale kdo ho miluje, záhy jej kárá.“ Neschopnost špatné trestat je proti správné lásce.
Kniha Sirachovec 7,16: „Neměj v nenávisti těžkých prací zemědělských, jsou ustanoveny od Nejvyššího.“
Prorok Zachariáš 8,16-17: „Tyto jsou (však) příkazy, které budete zachovávati: Mluvte pravdu druh druhu, podle pravdy a spravedlnosti k pokoji suďte ve svých branách; nikdo ať nemyslí nic zlého proti druhu ve svém srdci; a přísahy křivé nemilujte! Neboť to všecko mám v nenávisti, praví Hospodin.”
Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: Kdo lne k násilí a křivdě, toho z duše nenávidí (žalm 10,6)
Sv. Jan Vianney v kázání: „Křesťan, který miluje Boha, má odpor k tomu, co Bůh nenávidí. Z toho vyplývá, že modlitba hříšníka, který se nechce obrátit nemá žádnou cenu.“ Podobně marné je chození k přijímání bez odporu k tomu, co Bůh nenávidí. Bez obrácení nemá žádnou cenu nejen modlitba.
Mnich jehož jméno není známo: „Jestliže nejdřív nezačneš nenávidět, nebudeš pak moci milovat. Jestliže nezačneš nenávidět hřích, nebudeš dělat spravedlnost, jak je psáno: Odvrať se od zlého a čin dobro. Ale i v tom všem je to úmysl, co Bůh všude hledá. Vždyť Adam byl v ráji a přestoupil Boží přikázání, zatímco Job seděl na hnojišti a zachoval ho. Bůh tedy žádá od člověka dobrý úmysl, a aby se ho vždycky bál.“
Sv. Tomáš A., Summa teologická II-II,34: „Nenávist má tolik z pojmu zla, kolik má láska z pojmu dobra. Lásku však třeba mít k bližnímu podle toho, co má od Boha, to je podle přirozenosti a milosti, ne však podle toho, co má sám od sebe a ďábla, totiž podle hříchu a nedostatku spravedlnosti. Proto je dovoleno mít v nenávisti v bližním hřích a všecko to, co patří k nedostatku božské spravedlnosti. Ale samu přirozenost a milost bližního nemůže mít někdo v nenávisti bez hříchu.“
Sv. Augustin: „Hříchy nenávidět, bližního milovat.“ Tuto zásadu uskutečňuje Pán Ježíš hlavně na kříži. Správná láska k sobě s nenávistí ke hříchu patří k dobré svaté zpovědi. Breviář vydaný v roce 1999 v Karmelitánském nakladatelství má ve středu prvního týdne dopoledne hymnus z roku 1522 se slokou: „Veliká nemoudrost je to do nás lidí, že tolik hřešíme, ač nás Bůh vidí a hřích všechen velmi v nás nenávidí.“ Dej Bože, ať já sám, moji bližní i nepřátelé mají nenávist ke hříchu a správně tě milujeme! Setrvávání v životě, který Bůh nenávidí vede k trestům časným a věčným. Mezi největší lidské pošetilosti patří nenávist k pokání. O opaku máme od sv. Řehoře z Nyssy, O křesťanských zásadách: „Když totiž duše pojme nenávist k hříchu, věnuje všechny své síly tomu, aby se zabydlela ve ctnosti, promění svůj život a přijme do sebe milost Ducha Svatého, bude celá nová, bude znovu stvořena.“