Protože se mnoho lidí nemodlí, je náchylnost k spokojenosti s jakoukoli modlitbou. Zapomíná se, že nejde o modlitbu jakoukoli, ale dobrou. Modlení správné, podle Ducha Svatého, je u proroků.
Je nám více předkládán obsah než forma a splněn požadavek apoštola Pavla I Kor 14,15: „Budu konat modlitbu s vroucností, ale chci, aby se zároveň modlil rozum.“ Proroci v modlitbě prosebné ukazují širší obzory a podmínky vyslyšení. Proroci nekonají jen modlitbě prosebné, ale i děkovné a oslavné. Modlitba je rozhovor s Bohem. Rozhovor oboustranný. U proroků se učíme nejen mluvit k Bohu, ale s vědomím, že je chytřejší než my necháme Boha promlouvat k nám.
Ukázka naslouchání Bohu, I Sam 3,9-14: „Héli řekl Samuelovi: „Běž, lehni si. A když tě bude zase volat, řekni: “Mluv, Pane, tvůj služebník poslouchá!“ Samuel odešel a spal na svém místě. Pán přišel, zastavil se a volal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ A Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší!“ Pán řekl Samuelovi: „Hle, já udělám v Izraeli věc, kterou když někdo uslyší, bude mu znít v obou uších. V ten den splním na Héli vše, co jsem o jeho domě řekl, od začátku až do konce. Oznámil jsem mu, že budu věčně trestat jeho dům pro hřích, neboť věděl, že se jeho synové rouhají, a nekáral je. Proto jsem Héliho domu přísahal: Vinu Héliho domu není možné nikdy napravit ani obětmi, ani dary.“
Co Bůh řekl proroku, to on řekl lidem - Amos 5,4: „Neboť toto praví Pán domu Izraele: „Dotazujte se mě a budete žit!“ Ezechiel 18.20: „Duše, která hřeší zemře!“ Ozeáš 6,4-7: „Co mám s tebou dělat, Efraime? Co mám dělat s tebou, Judo? Vaše láska je jako ranný oblak a jako rosa, která ráno mizí. Proto jsem je otesával skrze proroky, zabíjel slovy svých úst, aby tvoje spravedlnost vyšla jako světlo. Neboť milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc jak celopaly. Oni však zrušili smlouvu jako Adam, tak mi zůstali nevěrní.“
Joel 2,17: „Mezi předsíní a oltářem ať pláčí kněží, Pánovi služebníci a ať volají: „Ušetři, Pane, svůj lid a nevydávej svoje dědictví hanbě, aby nad nimi panovali národy. Proč by měli hovořit mezi národy: „Kdepak je ten jejich Bůh?“ Habakuk 1,2-4: „Jak dlouho volám, Pane, a nevyslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“, a nezachraňuješ? Proč mi dáváš vidět hřích a hledět na neštěstí? Útlak a násilí je přede mnou, rodí se spor a vzniká zrada. Proto se ochromuje zákon a nikdy neprorazí právo, neboť bezbožník obkličuje spravedlivého; proto vychází pokřivené právo.“
Jonáš 2,3-10: „Volal jsem ve své úzkosti k Hospodinu a vyslyšel mne, z lůna podsvětí jsem křičel, slyšel jsi můj hlas. Hodil si mě do propasti, do hlubin moře a obklíčil mě proud. Tvoje vlnobití a tvoje vlny valili se přes mne. A řekl jsem: Odvržený jsem od tvých očí, ale ještě rád bych uviděl tvůj svatý chrám! Vody mě obklopili až po hrdlo, propastná tůň mě objala, chaluhy mi omotaly hlavu. Až k úpatím vrchů jsem sestoupil a závory země zavřely se navždy za mnou. Ty však jsi vyvedl z hloubky můj život, Hospodine, Bože můj. Když jsem byl tak skleslý v duši, rozpomenul jsem se na Hospodina a moje modlitba došla k tobě do tvého svatého chrámu. Ti, co se šalebných přeludů drží, připravují se o tvé milosrdenství. Já ti však budu s díkůvzdáním přinášet oběť a splním, co jsem slíbil. U Hospodina je spása.”
Zach 7,9-10: „Toto praví Pán zástupů: Spravedlivé rozsudky vynášejte a prokazujte si vzájemně milosrdenství a slitování! Neutiskujte vdovu a sirotka, bezdomovce a trpícího, nikdo ať ve svém srdci nezamýšlí zlo proti bratru.“ Micheáš 7,18-20: “Kdo je Bůh jako ty, který odpouští hříchy, promíjí nad to vinu zbytku svého dědictví? Jeho hněv netrvá věčně, neboť má zálibu v milosrdenství. Zase se smiluje nad námi, smyje naše hříchy a do mořských hlubin vhodí všechny naše viny. Prokaž věrnost Jákobovi, milosrdenství Abrahámovi; jak jsi se zapřísahal našim otcům od pradávných dní.“ Malachiáš 1,2: „Miloval jsem vás, praví Hospodin, vy se však ptáte: “Čím jsi nám prokazoval lásku?“
Izaiáš je v liturgii s 6,3: „A jeden na druhého volal: „Svatý, svatý, svatý je Pán zástupů, celá země je plna jeho slávy.“ Izaiáš 12,1: „Děkuji ti, Hospodine, rozhněval se na mě, ale tvůj hněv se utišil a dopřál jsi mi útěchu.“ I Král 17,20-22 a Eliáš… “takto volal k Hospodinu: „Pane, můj Bože, chceš i vdovu, u které jsem hostem, učinit nešťastnou, že usmrcuješ jejího syna?“ Potom se třikrát sklonil nad chlapce a volal k Hospodinu: „Pane, můj Bože, ať se, prosím, vrátí duše tohoto chlapce do jeho těla!“ Hospodin vyslyšel Eliášův hlas, chlapcova duše se vrátila do jeho těla a ožil.“
Jer 11,20: „Hospodine zástupů, ty soudiš spravedlivě, ty zkoumáš mysl i srdce, kéž uvidím na nich tvoji pomstu, vždyť tobě jsem svěřil svůj spor.“ Jer 12,1: „Pravdu máš ty, Hospodine, i když s tebou vedu spor. Chci s tebou mluvit o právu: Proč se daří cestě zločinců, v pokoji si žijí všichni odbojníci?“ Jeremiáš 10,23-25: „Vím, Hospodine, že člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky. Potrestej, mě Hospodine, podle práva, ale ne ve svém hněvu, jinak mě vyhladíš. Vylej svou zlobu na národy, které tě neznají a na čeledě, které nevzývají tvé jméno, protože pohltily Jákoba, pohltily jej a zničily, zpustošily jeho území.“
Jer 14,7-8: “Svědčí-li naše nepravosti proti nám, jednej, Hospodine, ke cti svého jména! Tys přece mezi námi, Hospodine, jsme nazváni tvým jménem, neopouštěj nás! Vždyť mnoho je našich vzbouření, zhřešili jsme proti tobě. Naděje Izraele, jeho záchrance v čase úzkosti, proč jsi v zemi jako cizinec, jako poutník, který se zdrží jen na noc?“ Jer 16,19: “Hospodine, sílo má a pevnosti má, útočiště moje v čase úzkosti! K tobě přijdou národy od konce světa a řeknou: „Jen klam dědili naši otcové, ničemnost a věci neužitečné.“ Jer 32,17-23: “Ach, Hospodine, hle, ty jsi svojí velkou mocí a svou vzdviženou paží učinil nebe i zem a Tobě není nic nemožné. Tisícům prokazuješ milosrdenství, vinu otců však, když zaniknou, odplatíš jejich synům. Ty jsi Bůh veliký a mocný, kterého jméno je Pán zástupů! Veliký v úradku a mocný v skutcích, tvé oči jsou otevřené nad každou cestou lidských synů, aby jsi každému odplatil podle jeho cest a podle ovoce jeho skutků. Ty jsi dělal znamení a divy v egyptské zemi a podnes je děláš v Izraeli i mezi všemi lidmi. Tak sis učinil jméno, jaké máš dnes a vyvedl jsi svůj lid, Izrael, z egyptské země znameními a zázraky, mocnou rukou a vzdviženou paží i velkou hrůzou. A dal jsi jim tuto zemi, kterou jsi přísahou přislíbil jejich otcům, zemi která oplývá mlékem a medem. Přišli a obsadili ji, ale neposlouchali tvůj hlas a nekráčeli podle tvého zákona, nic, co jsi jim přikázal dělat, nedělali. Proto jsi postihl všechny tímto neštěstím.“
Prorok Baruch 3,1-8: “Všemohoucí Pane, Bože Izraele! Stísněná duše, soužený duch volá k tobě: Slyš, Pane, a smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě! Ano, ty trůníš navěky, a my bychom měli navěky zahynout? Všemohoucí Pane, Bože Izraele, slyš nyní modlitbu mrtvých Izraelitů a synů těch, kteří zhřešili proti tobě a neposlechli hlas Pána, svého Boha, proto je nám neštěstí ustavičně v patách. Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale nyní vzpomeň na svou moc a na své jméno, neboť ty jsi Pán, náš Bůh, budeme tě chválit, Pane! Ano, proto jsi pohnul naše srdce, abychom se tě báli, abychom vzývali tvé jméno; budeme tě chválit ve svém vyhnanství, neboť jsme ze svého srdce odstranili všechnu nepravost svých otců, kteří hřešili proti tobě. Pohleď však, dnes jsme ještě ve svém vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k hanbě a kletbě a k trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Pána, našeho Boha.“
Daniel 9,4-19: „Ach Pane, Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství vůči těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání! Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme bezbožně! Odpadli jsme a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů. Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země. Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám ale hanba – jako nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli. Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě! Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili. Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky. Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas.
To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě. Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě! Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu. Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali.
Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle! Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid staly terčem posměchu pro všechny okolo. Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní. Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit. Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“
Podle modliteb proroků lze posoudit, co je charismatické anebo koho prohlásit za charismatického.