Pro některé z těch, kdo uvěřili v biblické poselství se stalo potřebou si toto poselství uvědomit na místech, k nimž se vztahují. Na těchto místech si všímali pozůstatků budov, předmětů a stop v hmotné oblasti. Ne všichni, ale někteří tyto věci více zkoumali. Již ve starověku se hledal a našel Kristův kříž. Biblická archeologie dává odpověď i těm, kteří jsou kritiky nespravedlivými, zaujatými a neznalými. Archeologie je schopna ukázat člověku konkrétní věci. Jde o skutečnosti vykopané mnohdy z hloubi sutin vzdálených věků.

Tvrdit dnes něco o neexistenci biblickým míst je naprosto neudržitelné. Archeologii na uzemí dnešního Izraele se věnovalo od přibližně poloviny 19. století celá řada odborníků z různých zemí. Šlo často o mnohaleté výzkumy a týmovou práci. Tyto práce pokračují i v současnosti. Zkoumání konaná skutečně systematicky vyvrací řadu námitek vůči obsahu bible. Toto zpochybňování vedoucí až k dokonalému odmítání, vedlo k vážným otázkám a zkoumáním. S odstupem doby se dají velmi dobře sledovat kritické postoje a odpověď na ně. Jak už to bývá, kritika může být různá.

Ze starozákonních míst archeologického výzkumu si můžeme jmenovat především Jericho, které je považováno za nejstarší město světa. Jeho stáří se odhaduje na 9 tisíc let. Z dalších míst je to zajisté Jeruzalém, v němž se setkává Starý zákon města krále Davida a jeho nástupců, s místy působení a smrti Ježíše Krista a apoštolů. Chtít chápat bibli jako knihu bajek bohužel u někoho přežívá a biblická archeologie tomuto pojetí odnímá, Bohu díky, vítr z plachet. Místa bible nalezla a popsala biblická archeologie. Mezi archeologické metody patří statigrafie, tj. sled vrstev. Opírá se o prostý fakt, že vrstva hlouběji položená je starší. Na pozadí archeologických nálezů se odehrává chápání textů Písma svatého a jeho výklad.

Gerhard Kroll v knize “Po stopách Ježíšových” má příklad spojený s archeologickými pracemi v č. 41 “U rybníka Bethesada”: Jan píše: „V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí (Jan 5,2).“ Bethesda znamená: Dům milosrdenství. Není tomu tak dávno, co byl tento evangelistův údaj přijímán s krajní skepsí. V roce 1936 tvrdil francouzský religionista Alfred Loisy, že Jan činil z Bethesdy záměrně rybník s pěti sloupořadími; tato symbolika mu umožňuje citovat ono ustanovení Pentateuchu (Pěti knih Mojžíšových), které chtěl Ježíš uzdravením nemocného naplnit. Kritikové vytáhli do boje proti evangelistovi…Již roku 1914 uveřejnil L.H. Vincent OP ve svém velkém standardním díle o Jeruzalémě plán na rekonstrukci obou starých rybníků. Ačkoli výkopy, v nichž se opět pokračovalo v roce 1958, jeho plán částečně korigovaly, výkon velkého archeologa se tím nesnižuje. Vincentova domněnka, že byzantská bazilika byla postavena nad mezistěnou mezi oběma rybníky, se v podstatě potvrdila, i když byla postavena v opačném směru. Předsíň a západní polovina baziliky stály nad rybníkem, a to tak, že střední loď spočívala na 6,3 m široké mezistěně, zatímco obě boční lodi napravo a nalevo stály nad nádrží.“

Modernista Alfred Loisy byl biblickou archeologií usvědčen z nespravedlivých obvinění apoštola Jana, který napsal ve svém prvním listu 4,6: „My jsme z Boha. Kdo zná Boha dopřává sluchu nám, kdo z Boha není sluchu nám nedopřává. Podle toho rozeznáme ducha pravdy a ducha bludu.“ Ten, kdo dopřál sluchu hlasu sv. Pia X., který odsoudil modernismus, ten se vyhnul i přijetí názoru A. Loisyho a jiných ve jménu „biblické vědy.“ Objevy a výklady zpochybňující bibli je i s vědomím toho, co dokládá biblická archeologie třeba odmítat. Skutečná věda pravou víru nepopírá, ale odhaluje troufalé fantazie narušující přijetí tradičního biblického poselství jak učí Církev.