Zdravý rozum i bible vidí v přílišném konzumování alkoholu příčinu životního ztroskotání. Novinky.cz 16.7. 2010 mají článek „Čechům alkohol chutná, závislých stále přibývá“ a v něm: „Dříve jsme měli zhruba 300 tisíc lidí závislých na alkoholu. Dnes je jich až 700 tisíc. Přitom mužů je dvakrát víc než žen, ale ženy je rychle dohánějí,“ říká doktor Petr Popov, primář oddělení pro léčbu závislosti Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Každoročně se přímo ze závislosti na alkoholu ústavně léčí asi 30 000 lidí, z nichž 11 000 je hospitalizováno.

Jestliže v roce 1989 každý Čech v průměru zkonzumoval 8,2 l čistého lihu za rok, pak v roce 2008 (poslední statistická data) to už bylo 10,4 litru. To je zhruba stejně jako v roce 2007. Každý občan, včetně nemluvňat, tak v roce 2008 vypil 156,6 l piva a k tomu 18,5 l vína a ještě 8,1 litru 40procentní lihoviny.“ „Jsou to bezesporu velmi vysoká čísla, ukazující, že Česko by mělo rázně zakročit proti pití alkoholu,“ tvrdí doktor Karel Nešpor, národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotnické organizace, který je zároveň primářem Psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích. „Alkohol člověku škodí, i když ho pije v malých dávkách,“ soudí Nešpor. Podle něj kdo začne pít už v raném věku, rychleji si poškodí zdraví. Kdo pije trvale a hodně, zadělává si na vážná chronická onemocnění, která v konečném stadiu způsobí smrt. Na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu ve velkých dávkách zemře v ČR ročně asi 4000 mužů a 2000 žen.“

Novinky.cz 28. června 2014: „Průzkumy jasně říkají, že české děti a hlavně studenti jsou v Evropě v čele žebříčků nejen v užívání marihuany, ale i v pití alkoholu a v kouření tabáku.“ Zdravotnický týdeník 29.10.2014: „Všichni vědí, že popíjet alkohol v těhotenství je zapovězeno, přesto se teď odborníci ve Spojených státech zděsili, když byly zveřejněny on-line výsledky studie, která vyjde v listopadovém čísle časopisu Pediatrics. Jedno z dvaceti amerických dětí by totiž mohlo mít problémy se zdravím a chováním kvůli alkoholu, jemuž je vystaveno během těhotenství.“ Při otázkách nad důvodem postižení bude důležitou: „Nepila v těhotenství alkohol?“

Prevencí alkoholismu je osvěta. Jeden z velkých starověkých učitelů křesťanského života svatý Ambrož se otázce nemírného pití a opilství věnuje v kázáních shrnutých do díla Eliáš a půst.: „Nemýlím-li se, zaléhá do mé řeči hluk hostin a vůně jídel. Málokdo z pozvaných se vymlouvá, že nemůže přijít. Nechtějí, aby se někdo postil a choval podle Božího zákona. Jistě usedli, aby jedli a pili. Povstali, aby hráli. Vidíme, že hříšné jednání úzce souvisí s opilstvím. Jako matkou víry je zdrženlivost, tak matkou nevěry je opilství. Čeho se v opilství člověk neodváží? Ve dveřích krčem sedí lidé. Nemají ani šaty ani na jídlo pro příští den a přece se považují za vladaře a mocné. Dokonce si myslí, že kralují a velí vojákům. Obdarovávají zlatem, rozdávají lidem peníze, stavějí města, ač kromě svého těla nemají nic, čím by zaplatili krčmáři. Jsou vínem rozpáleni a nevědí co mluví. V opilosti jsou bohatí. Až z nich vyprchá víno, poznávají, že jsou žebráky. Za jeden den propijí práci několika dnů. V opilosti se chápou zbraní. Číše jim slouží za kopí, místo krve teče víno. Víno teče jako krev.

Jak statečnými jsou při víně, jak moudrými, jak výřečnými, za jak krásné a vznešené se považují, a přitom nemohou stát na nohou! Mysl je malátná, jazyk něco breptá, bezkrevná bledost polévá jejich ústa páchnoucí vínem. Barbaři padají v boji, lid ve rvačkách. Mohl bys vidět, jak v bitvě zraněným teče z úst víno. Smutný konec. Opilost se může vykázat jen tím, že obměkčuje a otvírá srdce. Při víně jsou si všichni rovni, nikdo neznamená méně. Chudý neustupuje bohatému. Ani nepoznáš, že je chudý. Slabý neustupuje silnému, při pití je velmi statečný. Ani žebrák boháči, ani neurozený urozenému. Při pití uznávají za svého krále jen toho, kdo je v pití předčí. Právem je napsáno že „v opilosti víno činí opilé rovnými.“ Kéž bys však slyšel hned i další slova: „Pij umírněně, aby jsi byl střízlivý“ (Sir 31,22). „Neobviňuj víno.“ „Víno je od počátku stvořeno k obveselení a ne k opilství.“ (Sir 31,35) „Víno je pro radost duše i srdce, piješ-li střídmě. Hodně vína působí hněv a mnohé pády (Sir 31,36). Někdo by mohl říci, že pijí jen prostí lidé. Pojďme tedy na hostinu k těm mocným a urozeným.

Nebudu zde mluvit o navoněných a věnci z růži ozdobených mladících, jakým prý byl ten, který pomazán vonnými mastmi, ověnčen květy podpírán nevěstkami nesoucími rozžaté svíce a od rána již opilý vstoupil do posluchárny, kde právě přednášel filozof. Když prý ho uslyšel, strhl si věnec z hlavy, setřel vonné masti, dal sbohem ženštinám a stal se takovým filozofem, že byl příkladem střízlivosti, ač předtím holdoval opilství. Že se jeden polepšil, to mne neodradí, abych nemluvil o jejich prostopášnosti. I když on přestal pít víno, jistě přece páchl hříšností…“ „Zlatým kalichem byl Babylón v Hospodinově ruce, opájel všechny země. Pronárody pili jeho víno, proto třeštily. Avšak Babylón padne a roztříští se (Jr 51,7).“

Těmito slovy sv. Ambrož burcuje lidská svědomí k odložení opilství a vede k tomu, aby místa pro pití alkoholu (hospody) nebyla více vyhledávána než místa pro modlitbu (kostel). Nekontrolované užívání alkoholu je známkou morálního rozkladu. Nejde o maličkost, ale konání s různými důsledky. Apoštol Pavel v listu Galaťanům 5,21 uvádí opilství jako skutek těla, pro který nebude mít člověk účast v Božím království.