Kancionál má tuto adventní modlitbu:
„Ó, Ježíši, Bože a Spasiteli náš, na kterého národové celé země po tisíciletí toužebně čekali, ty jsi konečně pln milosti a smilování mezi nás přišel. Prosíme tě, dej, abychom v této době adventní pamětlivi byli veliké bídy, do níž hřích uvrhl všechna pokolení lidská a rozvažovali o zlobě vlastních hříchů a jejich smutných následcích. Kéž veliká touha zbožných arciotců starozákonných po vykoupení vzbudí také v nás vroucí touhu po tobě, který jsi samojediným pramenem spásy naší. Osvěť nás, ó Pane, a pohni srdce naše ku pokání upřímnému, abychom se hodně připravili na tvůj milostivý příchod a v duše své přijali náplň smilování tvé. Amen.“
Jde o kancionál Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež na školách obecných a občanských v brněnské diecézi. Sestavil Karel Eichler. Imprimatur. Dr. Josephus Kupka, Episcopus.
V Cestě k věčné spásy je pod číslem 45 píseň O čtveru příští Páně:
- Pána uvítejme, slavně mu vstříc pějme, an jde z nebes brány, zhojit naše rány, zlomit ďábla pýchu, vyprostit nás z hříchu.
- Přišel s nebes výše pokorně a tiše, hlásal pravdu čistou, bezpečnou a jistou, ku pokání volal, choré uzdravoval.
- Vroucím slovem hlásá, v čem je naše spása, příkladem svým svítí, lásku k Bohu nítí, sterá dobrodiní bez oddechu činí.
- Že to Otec žádá, život v oběť skládá, jako oběť nová proroků dle slova na Golgotě zmírá, vinu naši stírá.
- Druhý příchod jeho do srdce našeho milostí se děje, když nás spasit chtěje pokáním je zhojí, díl dá v lásce svojí.
- V svatém přijímání když se k duši sklání, s láskou beze hrází v srdce naše vchází, hříchu uchovává, život věčný dává.
- V modlitbě když dlíme, Otce jeho ctíme, mile se k nám druží, víru naši tuží, důvěru v nás sílí. Slíbil tak Pán milý.
- Příchod Páně třetí nutí nás se chvěti: smrt nás při něm schvátí, na soud ubírati budeme se bázní, s úžasem a strázní.
- Proto kéž vždy bdíme, čistotou se skvíme, střídmí, vášní prostí, dbalí nevinnosti, beze zlosti, svárů, bychom ušli zmaru.
- Naposled Pán přijde, když svět soudit vyjde, v záplavě se rudé země třásti bude s hrůzou nevídanou, mrtví z hrobů vstanou.
- Přijde Kristus s hůry, s andělskými kůry, pokoří se pyšní, zaleknou se hříšní, neb se budou třásti, že jim počet klásti.
- Bude to den děsný! Zahájiť soud přesný, zváží všechny činy, spočte všechny viny, vyřkne po zásluze dobrým v slast, zlým k hrůze.
- Kéž nám v mysli tane, co se tehdy stane, ať jsme ctnostně živi, zbožní, spravedlivi, v dobrém prospíváme, v nebi podíl máme.
- Jenž jsi přišel k spáse, přijdeš v hrozné kráse, dej nám, Pane, síly, bychom svatě žili, šťastně došli nebe, požívali tebe!
Tato píseň Čtvero příští je změněna nejen názvem Vesele zpívejme v NOM kancionále pod č. 126.