Eucharistické kongresy začaly ve Francii. O jejich vznik se přičinila Emilie Tamisiérová, + 1910. V jejím konání je osobní vliv sv. Petra Juliána Eymarda, + 1868, horlivého ctitele svátosti oltářní, Eucharistie a zakladatele Kongregace Nejsvětější svátosti – eucharistiánů. Je nazýván „Apoštol eucharistie.“ Pevně věřil pravdy o Eucharistii, jak je učí Církev z evangelia.

Nejdelší eucharistický text nám zanechal apoštol Jan v šesté kapitole svého evangelia. V závěru 6,53-71 píše: „Ježíš jim řekl: »Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli otcové a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.« Tak mluvil, když učil v synagóze v Kafarnau. Mnozí z jeho učedníků však, když to slyšeli, řekli: »To je tvrdá řeč! Kdopak to má poslouchat?« Ježíš věděl sám od sebe, že jeho učedníci na to reptají, a proto jim řekl: »Nad tím se pohoršujete? Co teprve, až uvidíte Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl dříve? Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.« Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo nevěří, a kdo je ten, který ho zradí. A dodal: »Proto jsem vám říkal, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.« Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl Dvanácti: »I vy chcete odejít?« Šimon Petr mu odpověděl: »Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!« Ježíš jim na to řekl: »Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel.« Tím myslel Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten totiž, jeden ze Dvanácti, ho měl zradit.“

Pán Ježíš své učení pro námitky posluchačů populisticky neopravil a nechal reptaly odejít. Tím dal příklad pro Církev, aby neslevovala ze svého učení a požadavků a nechala odejít reptaly v jakékoli oblasti víry a mravů.

Sv. Petr Julián Eymard jako všichni svatí nepatřil mezi reptaly a učedníky pohoršené, nevěřící, zrazující a odmítající jasnou Kristovu nauku. Spolehlivě vedl k naplňování předpisů Církve. Podněcoval eucharistickou úctu založením dvou kongregací a bratrstev, pro kněze a pro laiky ve světě. Mezi plody této horlivost patří eucharistické kongresy. První eucharistický kongres nebyl mezinárodní a konal se v roce 1874 v Avignonu. Lev XIII. bulou z 29. dubna 1879 přijal myšlenku konání mezinárodních eucharistických kongresů. Schválil program prvního mezinárodního eucharistického kongresu v Lille 1881 s tématem „Eucharistie spasí svět.“ Druhý mezinárodní kongres v Avignonu roku 1882 měl téma: “Pokřesťanštění života prostřednictvím eucharistie“ a třetí v Liège (Belgie) roku 1883 s ústřední myšlenkou “Eucharistie – pramen života.” Za papeže Pia X. byly mezinárodní eucharistické kongresy každoročně. Ve Vídní v roce 1912 během kongresu na téma „Četné a rané svaté přijímání“ přistoupil ke svému prvnímu svatému přijímaní milión dětí. Za Pia XI. byly mezinárodní eucharistické kongresy každé dva roky. Po II. Vatikánském koncilu je cyklus obvykle jednou za čtyři roky.

Eucharistický kongres podobně jako poutě na mariánská a jiná místa není přikázán pod hříchem. Duchovní plody jsou úměrné poctivosti přístupu. Zejména jde o plody každodenní, trvalejší a trvalé. Nejtrvalejší plod je věčný život, a proto se přijímá Eucharistie jako viatikum, pokrm na cestu do věčnosti. Obvykle společně s dobrou svatou zpovědí a svátostí nemocných. Pro přechod do věčnosti je vzorem Panna Maria. Ta je vzorem pro celý křesťanský život. Je vzorem pro život zasvěcený, manželský a rodinný. Je vzorem pro celý život pozemský a každý den všední. Je vzorem pro život s jeho utrpením.

Panna Maria je opakem eucharistických reptalů z evangelia. Je rovněž opakem eucharistických reptalů ze současnosti. Jako přemožitelka všech bludů je opakem všech neoprávněných reptalů. V jejím životě je integrální odmítání zla, hříchu a ďábla a komlexní konání dobra vůči Bohu, sobě a druhým podle všech ctností. V době synodu o rodině v Římě ať je přemožitelkou bludů a reptalů proti svátostnému manželství a posvátnosti rodiny!

Eucharistický kongres je z hlediska dějin věc nová, ale vyrostlá z tradičního pojetí úcty k Eucharistii při tradici věrné mši svaté.