Co je důležitější: spravedlnost nebo milosrdenství? Odpověď: je důležité obojí nás chrání před rozvodem věcí, co mají patřit k sobě. Na rovině lidské Boží spravedlnost a milosrdenství slovem a skutkem ukazují světci. Příklad máme na svatém Josefu, muži spravedlivém a Matce Boží nazývané matkou milosrdenství.

Obecně muž je nositel spravedlnosti a žena milosrdenství. Tím, že žena přijímá muže a muž ženu mají nejen děti důležitou rovnováhu mezi spravedlností a milosrdenstvím. Jsou vedeny, aby zpytovaly své svědomí zda jsou milosrdné a spravedlivé. V litaniích k Nejsvětějšímu Srdci Páně je spravedlnost a milosrdenství přítomna v invokacích Srdce Ježíšovo, schránko spravedlnosti a lásky a Srdce Ježišovo, trpělivé a neskonale milosrdné. To, že Panna Maria není jen milosrdná je v litaniích loretánských v invokaci „Zrcadlo spravedlnosti.“

Spravedlnost a milosrdenství jde nerozlučně biblí Starého zákona. Stačí si číst žalmy. V Novém zákoně je v horském kázání dvakrát o spravedlnosti, Mt 5,6: „Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“ Mt 5,10: „Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.“ Jednou, v Mt 5,7, je o milosrdenství: „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.“ V Písmu svatém se nám doporučují zvlášť tyto skutky tělesného milosrdenství: Nasycovat hladové, napájet žíznivé, do domu přijímat pocestné, odívat chudé, navštěvovat nemocné, osvobozovat zajaté, pohřbívat mrtvé. Většinu najdeme v Mt 25,35-36: „Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě,byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.’ Závěr o soudu zdůrazňuje spravedlnost, Mt 25,45-46: „On jim odpoví: ‘Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.’ A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života.«

Kdo chce být spravedlivý neopomíjí skutky duchovního milosrdenství: Napomínat hřešící, učit nevědomé, dobře radit pochybujícím, těšit zarmoucené, trpělivě snášet křivdy, ochotně odpouštět ubližujícím, modlit se za živé i za mrtvé. Spravedlnost nemá zrušit milosrdenství a milosrdenství nemá potlačit spravedlnost. Spravedlnost a milosrdenství patří mezi podstatné věci jako pravda a láska. Evangelium Matouše 23,23: „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci! Odvádíte desátky z máty, z kopru a z kmínu, ale zanedbáváte, co je v Zákoně daleko důležitější: spravedlnost, milosrdenství a věrnost. Tohle jste měli dělat, a tamto nezanedbávat.“

Důraz na spravelnost a milosrdenství žádá Bůh skrze proroka Micheáše ve Starém zákoně takto: “Člověče, řeklo se ti, co je dobré, co od tebe Hospodin žádá: co jiného než jednat spravedlivě, milovat milosrdenství a pokorně kráčet se svým Bohem (Mich 6,8).”