Kristus vstal z mrtvých! Tato skutečnost a pravda o ní jsou klíčové pro pohled na jeho odpůrce. Jeho odpůrci jej ukřižovali a ani po jeho zmrtvýchvstání jimi být nepřestali. Evangelista sv. Matouš napsal, Mt 28,11-15: „Když ženy odešly, přišli někteří ze stráže do města a oznámili velekněžím všechno, co se stalo. Ti se shromáždili se staršími, poradili se a dali vojákům hodně peněz s pokynem: »Říkejte: ‘V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, zatímco my jsme spali.’ A doslechne-li se to vladař, my ho uchlácholíme a postaráme se, aby se vám nic nestalo.« Oni vzali peníze a udělali, jak byli navedeni. A tento výklad je rozšířen mezi židy až dodneška.“

Anti je předpona znamenající proti. Antisemita je proti židům. Antikrist je proti Kristu. V Písmu svatém máme: 1. list Janův 2,22: „Kdo je lhář, ne-li ten, kdo popírá, že Ježíš je Kristus? To je ten antikrist, který popírá Otce i Syna.“ 2. list Janův 1,7: „Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi.“

II. list do Soluně 2,1-12: „Bratři, pokud jde o dobu, kdy přijde náš Pán Ježíš Kristus a kdy my se u něho shromáždíme, prosíme vás: nenechte si tak snadno poplést hlavu, či se dokonce polekat nějakým proroctvím nebo listem prý od nás poslaným, jako by ten den Páně měl už nastat. Nedejte se žádným způsobem od nikoho oklamat. Napřed totiž musí nastat odpad a objevit se člověk skrz naskrz hříšný, propadlý záhubě, protivník, který se povyšuje nade všecko, co nese jméno Boží nebo čemu se vzdává náboženská úcta. Posadí se dokonce v Božím chrámě a bude se prohlašovat za Boha. Když jsem byl ještě u vás, říkával jsem vám to. Nevzpomínáte si? Víte, co ho teď zdržuje, že se nemůže objevit před určeným časem. Tajemství špatnosti však už pracuje; napřed ovšem musí ustoupit z cesty ten, který to dosud zdržuje. A pak se objeví ten bezbožník, ale Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst a zničí svým slavným příchodem. Onen bezbožník - podporován satanem - vystoupí s velikou mocí, s falešnými divy a zázraky a všemi možnými bezbožnými pletichami ke zkáze těch, kdo jsou určeni k záhubě za to, že nepřijali lásku k pravdě, aby byli spaseni. Proto na ně Bůh dopustí vliv bludu, že uvěří naukám lživým. Tak propadnou trestu všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale dali přednost špatnosti.“

Prorok Daniel 7,21-25: „Viděl jsem, a aj, roh ten válčil proti svatým, a přemáhal je, až přišel stařec velikého věku, a zastal se svatých Nejvyššího, až přišel čas, kdy obdrželi vládu svatí. A řekl takto: Šelma čtvrtá: Říše čtvrtá na zemi vznikne, jež bude velikostí nade všecky říše, a sežere všecku zemi, a zdeptá a rozdrtí ji. Deset pak rohů: Z říše té deset králů bude, a po nich povstane jiný, ten mocnější bude než první, a tři krále poníží; a řeči proti Nejvyššímu mluviti bude. Svaté Nejvyššího bude utlačovat, bude se domnívati, že může změniti časy a práva, a vydáni budou v ruku (jeho) na dobu, a na (dvě) doby a na půl doby.“

O šelmě píše i Apokalypsa 13,11-18: „Pak jsem viděl jinou šelmu, která vystupovala ze země. Měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak. Před tou první šelmou vykonává všechnu její moc, nutí zem i její obyvatele, aby se klaněli té první šelmě, jejíž smrtelná rána se zase zahojila. A dělá velké divy; způsobí dokonce, že před očima lidí sestoupí oheň z nebe na zem. Těmi divy, které jí bylo dovoleno konat v službách šelmy, svádí obyvatele země, přemlouvá je, aby postavili obraz oné šelmě, která přežila tu ránu od meče. A bylo jí dovoleno obraz šelmy oživit, takže ten obraz šelmy promluvil, a způsobit, aby byli pobiti všichni, kdo se obrazu té šelmy neklanějí. Nutí také všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby si nechali udělat na pravou ruku nebo na čelo znamení, takže nikdo nemůže kupovat anebo prodávat, kdo nemá jako znamení jméno té šelmy nebo číslo, které v součtu dává její jméno. Tady je třeba moudrosti: kdo má rozum, ať sečte číslo té šelmy. Je to číslo jednoho člověka: jeho číslo je šest set šedesát šest.“

Tato výše uvedená místa bible nejsou snadná na pochopení a výklad. Sv. Tomáš A., Summa teologická, III,49: „Bůh dopouští ďáblu možnost klamat lidi jistými osobami, časy a místy podle tajného obsahu svých soudů. Vždycky však je lidem Kristovým utrpením připraven prostředek, chránit se proti nešlechetnosti démonů i za doby Antikristovy. Jestliže pak někteří nedbají užívání tohoto prostředku, nic neubývá účinnosti utrpení Kristova.“

Katechismus vydaný v Římě v roce 1992 má č. 675: „Před Kristovým příchodem musí Církev projít závěrečnou zkouškou, která otřese vírou mnohých věřících. Pronásledování, které provází její putování po zemi, odhalí „tajemství nepravosti“ v podobě náboženského podvodu, přinášejícího lidem zdánlivé řešení jejich problémů za cenu odpadnutí od pravdy. Největším náboženským podvodem je antikristův podvod, to je falešné mesiášství, jímž člověk oslavuje sám sebe místo Boha a jeho Mesiáše, který přišel v těle.“

Sv. Antonín Paduánský v kázání: „Pán řekl Petrovi třikrát „Pas mé ovce“. Ani jednou však neřekl „Stříhej je!“ Běda těm, kdo nepasou své stádo, zato je třikrát i čtyřikrát stříhají a dojí. Takovým říká král Sodomy, ďábel: „Dej mi duše, vše ostatní je tvé.“ A co tím říká? Nech si vlnu, maso i mléko desátky i prvotiny.“ Tito pastýři nejsou žádní pastýři, ale vlci. Dávají přednost otrokyni před paní, Hagar před Sárou, právu justiniánskému před právem Božím. Nejsou učedníky Krista, nýbrž Antikrista, nežijí se zákonitou manželkou, ale s otrokyní, která, jakmile zjistí, že je těhotná, pohrdá svou paní! Kdo pohrdá chudobou pohrdá i Kristem Ježíšem, který sám byl chudý a neměl, kde by hlavu složil.“

Postavou Antikrista se intenzívně zabýval středověký Jan Milíč z Kroměříže. Papeži Urbanovi napsal dopis, aby svolal koncil, který by hledal prostředky jak Antikristu čelit. Urban V. po Milíčovi žádal, aby nechápal Antikrista tak osobně, tolik o něm nehloubal, ale bojoval proti jeho vládě ve světě. V jednom kázání byl příklad víry a mravů císař Karek IV. napaden od Milíče slovy: “Tys ten velký Antikrist.” Karel IV. se mu nemstil. Arcibiskup Milíče potrestal třemi dny vězení. Milíč sám žil kajícně, modlil se, studoval a kázal. Svými kázáními obrátil mnoho prostitutek. Založil ústav Jeruzalém, kde hříšnice (bývalo jich i 80) byly vedeny k modlitbě, práci a návratu k spořádanému životu. Činili tak pod vzorem svatých kajícnic Magdaleny, Marie Egyptské a Afry.